Základna




Sdílet článek:

Z vlády se začaly šířit zvěsti, že by u nás mohla být zřízena základna NATO. Ministryně obrany Jana Černochová o tom bude jednat se svým americkým protějškem a ministr Marian Jurečka se už dokonce vyjádřil ohledně vhodných lokalit budoucího umístění takové základny.

Záležitost je značně výbušná, má potenciál rozlomit (už opět) společnost na dvě části, lze na ní propálit mnoho politického kapitálu.

Pokud jde o mne, neměla jsem nic proti umístění amerického radaru v Brdech, z čehož nakonec sešlo, a velmi pravděpodobně nebudu protestovat ani proti případné základně.

Neuznávám argument, že taková základna z nás dělá cíl – něčeho, někoho. Moderní zbraně činí potenciální cíl ze všech, jako člen NATO můžeme být cílem už nyní; pokud by nás nějaký nepřátelský stát chtěl zasáhnout, tak to udělá.

Státy světa ale bez ohledu na své geopolitické postoje obvykle nevykazují ochotu útočit tam, kde se nacházejí američtí vojáci, protože USA nenechávají takové akce bez odvety. Hodit bombu na americkou základnu si každý rozmyslí, protože ví, že to může být poslední věc, o které by mu bylo dáno přemýšlet.

Základna NATO bezpečnost spíš posiluje, než oslabuje.

Stejně tak je nesmysl stavět případnou přítomnost vojsk NATO na roveň sovětské okupaci, byť i sovětská armáda zde dlouhá léta pobývala s formálním souhlasem tehdejší politické reprezentace.

Pokud by sem vojáci přišli po dohodě a za předem daných podmínek, je to zajisté něco jiného než bezohledný vpád “spřátelených” armád a jeho následné odsouhlasení, učiněné do značné míry pod tlakem a s hlavněmi tanků za zády.

Oba zmíněné argumenty proto pokládám za irelevantní.

Další, ale už nevýznamnou výhodou je, že taková základna přispívá k ekonomickému rozvoji regionu, v němž se nachází. Peníze přináší, spíš než ubírá.

Problém je jinde: takto závažný krok by měla činit politická reprezentace, která k tomu má dostatečný mandát.

Umístění základny musí podle Ústavy schválit parlament; k přijetí usnesení o souhlasu s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů.

Ale i kdyby se potřebná většina v obou komorách parlamentu asi našla, pokládám za velmi nevhodné, aby k němu přistoupila sněmovna složená ze stran, které neměly zřízení základny ve svém volebním programu. Po debaklu s radarem v Brdech se o nějaké základně u nás v posledních letech vůbec nehovořilo. Poslanci proto podle mého názoru nedisponují k odsouhlasení takového záměru dostatečným politickým mandátem.

Na tom nic nemění ani dramatická změna okolností, k níž došlo vpádem Ruska na Ukrajinu; ani tak nelze přistoupit na to, že pozveme cizí vojáky a uzavřeme dlouhodobé smlouvy, na základě kterých zde budou pobývat, bez dostatečného mandátu uděleného občany.

Podotýkám, že tento požadavek neplyne z právních předpisů, ale šířeji vyplývá ze společenské smlouvy. Některým rozhodnutím zkrátka sluší konsensus, prosazovat je na sílu by bylo nemravné.

Existují minimálně dva způsoby, jakými lze dát takovému kroku legitimitu: prvním je referendum, druhým standardní volby, které se mají konat v roce 2025 a jejichž žhavým tématem by se tato otázka určitě stala a každá kandidující politická strana by se k ní musela vyjádřit. Do roku 2025 proběhnou také dvoje volby senátní, což znamená znovuzvolení nebo obměnu dvou třetin senátorů.

Referendum by bylo možné zorganizovat poměrně rychle a ještě ve stávajícím volebním období. Je to také přehlednější, protože občané se vyjadřují přímo k zadané otázce, nikoliv prostřednictvím souhlasu s volebními programy.

Nechat zřízení základy závislé na volebním výsledku by znamenalo odložení realizace tohoto záměru minimálně do roku 2026; je otázka, zda by byl takový odklad nějak zásadně na škodu, protože základna by byla dlouhodobou záležitostí a nevím, zda čtyři roky hrají až takovou roli.

Každopádně, já jsem pro základnu.

Ale odhlasovanou.

 

Monika Čírtková

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (1 votes, average: 1,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

5 Comments

  1. Referendum v zemi, kde jediná strana, která prosazuje přímou demokracii, je zesměšňována a pomlouvána? Už vidím Fialu, jak to organizuje. To byste si holenkové mohli za chvíli přát hlasovat i o vystoupení z EU!
    A ještě k té „společenské smlouvě“. Mohl bych ji prosím někde vidět? Díky.

  2. EU , kde platíme a ta nám velkoryse pak pošle zpět peníze a určí, ALE na co jsou, je de facto otroctví novodobé! PRYČ Z EU!
    cituji:
    Otroky naší doby jsou nejen všichni ti tovární a horní dělníci, kteří, aby existovali, musejí se prodávat v plnou moc pánů továren a dolů, otroky jsou i skoro všichni majitelé půdy, kteří neskládajíce rukou, na cizích polích pracují o cizím obilí a sklízejí je v cizí humna, nebo obdělávají svá pole jen za tím účelem, aby upláceli procenta bankéřům z nesplatitelných dluhů, – stejnými otroky jsou i všichni nesčíslní lokajové, kuchaři, panské, podomci, kočí, lázeňští sluhové, číšníci apod., kteří po celý svůj život konají povinnosti, jež se úplně příčí lidské bytosti a jsou protivny jim samým. Otroctví existuje v plné síle, ale nejsme si ho vědomi, právě jako si nebyli vědomi v Evropě koncem XVIII. století otroctví nevolnického práva.
    pokrač.Tolstoj: Otroctví naší doby

    • cituji-Centralizovaná správa Velkoněmecké říše se nám teď vrací jako bumerang v podobě superstátu EU! Hitlerovo Německo byl víceméně socialistický stát. Dnes má skoro celá Evropa své národní socialistické vlády …

Napsat komentář: Cgce to Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*