Zálužný byl vyslán zpět na Ukrajinu |

Sdílet článek:

PAVEL ŠIK

Což je právě ve chvíli, když se konají dost důležitá jednání ohledně ukončení války, opravdu překvapující. V posledních dnech o něm bylo slyšet, když se komentářem v britském Telegraphu přihlásil o slovo. Nyní zněl jako pragmatik, který ví, že se blíží konec a přiznává, že Rusko vítězí. Zároveň má trochu rozdílný pohled na budoucnost od toho, co slyšíme z USA, když říká, že případný mír bude jen nadechnutí k hospodářské obnově, úklidu od korupce a přípravě na další válku. Tvrdí, že Rusko ani v případě míru nenechá Ukrajinu na pokoji a požaduje členství v Nato, atomové zbraně nebo obrovský kontingent armády na zbývajícím území Ukrajiny, který by Rusko od dalšího napadení Ukrajiny odradil. Nelze ale zapomínat na to, že ještě v březnu označil USA za „ničitele světového řádu“ a spojence „osy zla“.

Jeho návrat na Ukrajinu tedy může znamenat různé scénáře. Jeden z toho je, že přijel náhodou, ale to je ten nejméně pravděpodobný. Další pozitivnější by byl, že už i Britové se smířili s koncem a vysílají svého koně pro poválečné uspořádání, který by pro ně ale zaručil, že k opravdovému míru s Ruskem nikdy nedojde. A ten nejméně příznivý by mohla být nějaká mocenská výměna, což by ale už byla přímá válka britských zpravodajců proti americkým. To, že už nějakou dobu dochází k „ochlazení“ ve vztahu největších spojenců kvůli rozdílným přístupům k válce na Ukrajině je zřetelné. USA pod Trumpem tlačí na rychlý mír s Ruskem, zatímco Británie a její MI6 podporuje další odpor Ukrajiny.

Je dobré si vzpomenout na červencovou událost velkého významu, která se prakticky v našich médiích neobjevila. Tehdy Tulsi Gabbardová, ředitelka národních zpravodajských služeb USA, vydala pokyn americké zpravodajské komunitě, v němž nařizuje, aby veškeré informace týkající se mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nebyly sdíleny se zpravodajskými partnery spojenci USA tj. five eyes. Směrnice klasifikovala veškeré analýzy a informace týkající se mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jako „NOFORN“, což znamená, že informace nemohou být sdíleny s žádnou jinou zemí ani s cizími státními příslušníky. Asi není třeba velké inteligence k tomu, aby bylo jasné, kvůli komu Tulsi toto nařízení vydala a ne, Nový Zéland to nebyl.

Pokud se podíváme na průběh posledních dní mimo frontu, tak asi nejzřetelnější jsou ukrajinské dronové útoky na neozbrojené tankery a strategické místa v Černém moři. Jedná se o útoky na tankery Kairos a Virat plující pod gambijskou vlajkou z 29. listopadu, 30. listopadu opětný útok na jeden z tankerů, poté útok na ropný uzel na ruském pobřeží Černého moře, který patří konsorciu Kaspického ropovodu (CPC), provozovanému Ruskem, Kazachstánem, USA a několika západoevropskými zeměmi, který Kazachstán označil za akt agrese a dnešní útok na ruský tanker převážející slunečnicový olej z Ruska do Gruzie.

Za všemi těmito akcemi prý stála Služba bezpečnosti Ukrajiny SBU, i když potom, co se Turecko vážně nakrklo kvůli prvním útokům, se nyní mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí dušuje, že dnešní útok na ruský tanker hluboko v turecké výlučné ekonomické zóně prý neprovedla SBU, ale Rusové to schválně zinsenovali. Hm. Vasyl Maljuk přezdívaný „vyhazovač“, který SBU vede. se již několikrát vyznamenal v boji s nepřítelem.

Od roku 2014 se účastnil tzv. protiteroristické operace na Donbasu stejně jako Zálužný. Nejenže se proslavil jeho akcí proti Pravoslavné církvi, by to on, kdo provedl úspěšný útok na Krymský most, útok na ruskou Černomořskou flotilu, útok na ruské strategické bombardéry, dronový útok na továrnu na radioelektroniku v Penze, útok na sklad dronů Shahed v Primorsko-Achtarsku; útok na radiovou továrnu v Stavropolu, přes 160 útoků na ropná zařízení, přes 200 hlubokých úderů do Ruska atd. A já bych se docela vsadil, že to byl on, kdo do sousedních zemí nejlépe do Rumunska, transportoval (pašoval) ruské drony – jako nedávno do Moldavska – aby způsobil mezinárodní titulky.

A je to také on, kdo ani nyní neustává v boji. Přesto, že se vedou asi nejvážnější rozhovory o ukončení války, on stejně jako v minulosti v podobných situacích, napadá cizí tankery v blízkosti tureckých hranic, asi aby rozhovory skončily nezdarem. A jeho největší oporou je podle analytických zpráv britská MI6, která mu poskytuje zpravodajství, satelity (Pavučina) i vybavení, Rusové dokonce tvrdí, že MI6 „řídí“ SBU.

Nyní budu spekulovat, ale trochu to vypadá tak, že zatímco vojenská rozvědka HUR pod vedením Budanova sedí u jednání o míru s Američany, druhá rozvědka – SBU – pod vedením Vasyla Maljuka ve spojení s Brity nějak skončit nechce.

A teď se samozřejmě nabízí otázka, proč se z Británie vrátil Zálužný. Na dovolenou? Aby pozdravil Zelenského, který ho odstavil? Aby se začal připravovat na volby? Nebo aby pozdravil Maljuka, když jsou oba rodáci ze Žytomyrské oblasti a spojuje je tak dlouhá vojenská historie? Ještě by mohli společně pozdravit třetího generála Ivana Vyhivskyje, šéfa Policie Ukrajiny. Přece jen se všichni narodili pár kilometrů od sebe.

Bude to ještě zajímavé, u jeho příspěvku o návratu ze včerejška už je 22 tisíc srdíček a vojáci mu tam píší, že je poslední nadějí nebo cituji: „začněte, my vás podpoříme“. S čím přesně má začít?