Zatímco FBI zjišťuje, kam Ukrajinci založili darovaných 100 miliard dolarů, Brusel je chválí a zve do EU

Mezi zajímavé zážitky prosincové dovolené patřila i jízda taxíkem na Mezinárodní letiště Václava Havla tam a zpět. V obou případech byli totiž řidiči Ukrajinci v bojeschopném věku. Válčit za vlast ale rozhodně nehodlají, proti jejich návratu jsou kategoricky i rodinní příslušníci, kteří zůstali doma. Taxikáři se nehodlají vrátit pomoci s obnovou Ukrajiny. Místo toho touží po českém občanství.

Jak mi oba odhadem čtyřicátníci vysvětlili, v jejich zemi totiž existuje přímá úměra mezi neutěšeností ekonomické situace a mírou korupce. První z nich mi popisoval, kterak před válkou otevíral poblíž Kyjeva směnárny a musel se dělit o nemalou část příjmů s tamními úředníky vydávající nejrůznější povolení. Druhý měl autodílnu, proto si část „povinných“ odvodů mohl odpracovat bezplatnými opravami aut správných lidí ze státní správy, přičemž díly pochopitelně financoval ze svého. Pokud se nikomu z vyvolených auto nepokazilo, došlo na platbu v hotovosti. A údajně přituhuje a bude přituhovat.

Splněno na 100 %

Zdálo se mi to zajímavé, neboť například na konci října 2023 hovořil v debatě Českého rozhlasu Plus bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička o tom, že Ukrajině paradoxně napomohla tragická válka, a byť měla k začlenění do EU ze všech kandidátských zemí nejdál, stává se hnacím motorem. Přitom na začátku září téhož roku musel odstoupit do té doby blízký spolupracovník Volodymyra Zelenského, ministr obrany Oleksij Reznikov. Důvodem jeho konce byla korupce při odvodech, či nákupu vojenských bund a kalhot z Turecka. Hnací motor tedy v rozporu se slovy Pavla Teličky, evidentně vynechával.

Přesto 30. 10. 2024 rozhodla Evropská komise o tom, že Kyjev splnil všechny podmínky z roku 2022 a Komise proto může začít jednat o vstupu Ukrajiny do EU už letos. Přitom například loni v srpnu příslušníci bezpečnostní služby SBU zadrželi tři vysoce postavené muže pracující pro odvodové komise kvůli podezření z braní úplatků a korupce, informaci přinesl The Kyiv Independent. I tak Komise hlásí spokojenost s kroky, které Ukrajina v posledních letech ve vyšetřování a stíhání korupce podnikla.

Korupce a omezená transparentnost

Sice nikdo neví, jak Evropská komise k výše uvedenému poznání přišla, každopádně v červenci 2024 zveřejnil dosti prestižní web Foreign Policy text, jehož titulek hlásal: Ukrajina je příliš zkorumpovaná na to, aby se připojila k Západu. Text se zabývá úplatky všeho druhu pro soudce, politiky a úředníky, kromě nákupu předražených vajíček zmiňuje například také pořízení 100 000 minometných granátů, které nebyly nikdy dodány.

V textu se dále uvádí, že podle žebříčku Transparency International je Ukrajina v indexu korupce na 108 místě ze 180 zemí. Vysoký úředník ministerstva obrany USA přiznal v rozhovoru pro Foreign Policy po příslibu anonymity, že korupce, nedostatek civilního dohledu nad ozbrojenými složkami a omezená transparentnost vládních institucí představují hlavní překážku k začlenění Ukrajiny do západních struktur. „Obzvláště znepokojivé bylo zadávání zakázek v oblasti obrany. Evidujeme případy zadávání zakázek lidem blízkých konkrétním vládnoucím politikům,“ dodal úředník.

Obálky správným lidem

Na konci listopadu 2024 zveřejnil server France 24 konkrétní příklad toho, jak se na Ukrajině nakládá s financemi z ukrajinského programu obnovy v řádech miliard dolarů. Jeho hlavním hrdinou je stavitel Bart Gruyaert, který se rozhodl pomoci dobré věci v podobě účasti na obnově zničených domů a bytů. Jako do té doby nezdolný optimista věřil tomu, že se stane jedním z koleček funkčního mechanismu a alespoň částečně přispěje k nápravě škod způsobených ruskou invazí.

Když ale francouzská společnost Neo – Eco, jejíž zájmy na Ukrajině zastupuje, požádala o stavební povolení ve městě Hostomel, místní vojenská správa reagovala příkazem o zaslání finančních prostředků na vlastní bankovní účet s tím, že bude řídit výstavbu včetně financování sama. Firma Neo – Eco požadavek vojenské správy odmítla a projekt, na který zajistila z privátních zdrojů 20 miliónů euro, se nejdříve výrazně zpomalil. „Místní administrativa začala všechno protahovat, přidávat do smlouvy nové požadavky a snažila se nás motivovat, abychom rozdávali obálky správným lidem,“ potvrdil Bart Gruyaert.

Francouzská společnost proto nakonec od bohulibého projektu odstoupila. Jak ovšem ukázalo následné vyšetřování, šéf vojenské správy v Hostomelu Sergij Borysiuk vybral z fondu na rekonstrukci domů a bytů pro vlastní potřeby 470 tisíc dolarů, za což byl prezidentem Zelenským odvolán. Ještě několik dnů před svým koncem ve funkci uspořádal tiskovou konferenci, na které sdělil, že vynaložil velké úsilí pro zajištění rekonstrukce a vyšetřovatelům vzkázal, že hledají nepřítele na špatném místě.

FBI chystá vyšetřování

Vzhledem k tomu, že podle France 24 studie Světové banky, OSN, EU a ukrajinské vlády odhaduje celkové náklady na rekonstrukci Ukrajiny na 486 miliard dolarů, se jeví jako pochopitelná snaha zúčastněných stran zajistit, aby peníze neskončily v korupčním kráteru.

Také proto se nechal Trumpův favorit na post ředitele FBI Kash Patel v polovině loňského roku slyšet v podcastu Kash´s Corner, že „pokud bude chtít Zelenský usilovat o další finanční podporu, včetně podpory ze strany amerického Kongresu, musí být obezřetnější ve svých veřejných prohlášeních.“

Podle webu Kyiv Post dále Kash Patel vyzval americký Kongres, aby vyšetřil, jakým způsobem bylo naloženo s penězi amerických daňových poplatníků, konkrétně se podle Patela jedná o stovky miliard dolarů, které „zmizely“ na Ukrajině. Jako vhodná se jeví otázka, jestli stejně neměla postupovat Evropská komise. Klidně bych se ale vsadil, že Ursulu von der Leyen a její sestavu eurokomisařů nechává osud evropských peněz daňových poplatníků v absolutním klidu. V Bruselu totiž přece platí Slava Ukrajina.