Zaútočí Američané na Írán?

GITA ZBAVITELOVÁ

Americký prezident Donald Trump před dvěma týdny couvl od útoku na Írán, jímž chtěl potrestat íránskou vládu za zabíjení demonstrantů protestujících proti inflaci, rostoucím cenám i režimu. Nejmohutnější protesty proti ajatolláhům od vzniku Íránské islámské republiky v roce 1979 vypukly 28. prosince ve 400 íránských městech a v druhém lednovém týdnu bylo podle odhadů v ulicích 1,5 milionu lidí.

Příčinou změny Trumpova rozhodnutí byl zřejmě nesouhlas zemí v Perském zálivu, které si nepřejí destabilizaci regionu, ale i žádost Izraele, který se necítil dostatečně připraven na předpokládaný íránský protiútok.

Íránský režim zasáhl proti demonstrantům velmi brutálně. Nejprve se hovořilo o zhruba 5000 zabitých, ale údaje se nedaly ověřit, protože vláda vypnula v celé zemi internet. Když začali pátrat aktivisté a novináři, vyšla najevo neuvěřitelná čísla. Podle exilového íránského serveru Iran International v Londýně, který se opírá o výpovědi rodinných příslušníků zavražděných, očitých svědků, lékařů a sester a o získané tajné režimní dokumenty, bylo během dvou dní 8. a 9. ledna zabito nejméně 36 500 lidí – ne nějakým plošným bombardováním, ale ruční střelbou gardistů. Je to největší masakr v tak krátké době od zavraždění skoro 34 000 Židů nacisty v ukrajinském Babím Jaru v roce 1941. Počet raněných Íránců se odhaduje na skoro 100 000.

Íránský novinář Omid Habibinia žijící v exilu získal informace, že někteří postřelení demonstranti byli nacpáni do pytlů na mrtvoly živí. Iran Human Rights Documentation Center cituje raněného muže, který se v pytli ocitl a ze strachu ze zabití v něm vydržel bez hnutí tři dny, dokud do márnice nevtrhly rodiny hledající příbuzné a nepomohly mu ven. Podle očitých svědectví vraždili členové Islámských revolučních gard (IRG) a polovojenských jednotek Basídž i raněné na ulicích. Nemocniční personál vypověděl, že na chodbách byly hromady zabitých lidí a IRG odvážely do márnic i živé. Podle lékařů měla řada mrtvých v márnicích na sobě elektrody nebo kyslíkové trubičky. Server Media Line získal výpověď zdravotní sestry, podle které gardisté obcházeli nemocniční oddělení a stříleli pacienty v postelích do hlavy. Sestra byla později zavražděna také. Některé rodiny musely zaplatit, aby získaly mrtvá těla příbuzných.

Podle profesora Amira Mobareze Parasty, který masakr z 8. a 9. ledna vyšetřoval, se polovina zavražděných vůbec nedostala do nemocnic a v oficiálních statistikách nefiguruje. Řada rodin zase pohřbila své blízké sama anebo ukryla raněné, kteří později zemřeli, aby je bezpečnostní složky neunesly. Počet mrtvých tak může být ještě mnohem vyšší.

Režim údajně popravuje zadržené a bezpečnostní složky stupňují zatýkání, aby předešly dalším protestům. Lidskoprávní skupiny uvádějí, že už bylo zadrženo na 42 000 lidí. IRG zatýkají i lékaře za to, že pomáhali raněným, a dokonce i děti mladší 18 let. Podle New York Times bylo zatčeno nejméně 300 nezletilých. Lidé žijí ve strachu, nevědí o svých příbuzných, obchody jsou zavřené a nic nefunguje.

To vše se děje na přímý rozkaz nejvyššího politického vedení Íránu v čele s ajatolláhem Alím Chameneím, který přikázal gardám, ať povstání potlačí „jakýmikoli prostředky.“

OSN opět prokázala naprostou nefunkčnost. Její Rada pro lidská práva se sešla až po skoro třech týdnech a masakr odsoudila jen slovně.

Donald Trump začal znovu hovořit o útoku. Teď zvažuje i údery na nejvyšší představitele, bezpečnostní složky a vládní budovy, aby dosáhl změny režimu, který je podle amerických zpravodajských služeb výrazně oslabený. Útok nově podmínil zastavením íránského jaderného programu, omezením počtu balistických raket a ukončením podpory spojenců jako Hamás, Hizballáh a Hútíové.

USA posílily protiraketovou obranu na Blízkém východě, vyslaly tam další bojové letouny a zvýšily počet letadlových lodí na šest. Nejvyšší velitel amerického Centrálního velení Bradley Cooper navštívil Izrael kvůli koordinaci s izraelskou armádou a v pátek připlul do Ejlatu americký raketový torpédoborec. Spojené arabské emiráty, Británie a Jordánsko slíbily, že budou pomocí zpravodajských informací a logistiky chránit americké základny na Blízkém východě, kde mají USA na 40 000 vojáků. Izraelský premiér Binjamin Netanjahu pohrozil Teheránu, že jestli zaútočí na Izrael, provede disproporční odvetu, a zdůraznil, že izraelské útočné schopnosti jsou mnohem lepší než loni.

Řada zahraničních aerolinií pozastavila lety do Izraele, Turecko posiluje ostrahu hranic s Íránem, aby zabránilo přílivu íránských uprchlíků, a odvetou Americe pohrozili jemenští Hútíové, libanonský Hizballáh i irácká polovojenská skupina Kata’ib Hizballáh. EU zařadila IRG na seznam teroristických skupin a schválila sankce proti íránským představitelům.

Teherán přestěhoval nejvyššího duchovního vůdce Chameneího do podzemního bunkru a posílil námořní síly v Perském zálivu. Dostal zbraně a systémy protivzdušné obrany z Číny a zvýšil počet dronů o tisíc. A íránští diplomaté v Evropě žádají podle agentury Deutsche Welle o status uprchlíka.

Přijde americký úder na Irán? Ocitne se Izrael opět ve válce? Podle izraelského brigádního generála ve výslužbě Amira Aviviho otázka nezní „jestli útok přijde“, ale „kdy“.

NP