Zdislava Pokorná: Já jsem se neptala

TOMÁŠ NIELSEN

Bojíte se o budoucnost nezávislých médií? Vadí Vám útoky na investigativní novináře? A víte vůbec, jaký je reálný stav současné žurnalistiky?

Novináři rezignovali. Místo poctivé práce šíří nepotvrzené informace, clickbaitové titulky a jednoduchá hesla. Zatímco veřejnost stále do médií vkládá svou důvěru, novináři nedělají nic, čím by si ji zasloužili. A hlavně, jejich bezohledná snaha o pozornost ničí lidské osudy.

Bohužel vím, o čem mluvím. A abyste si mohli udělat vlastní názor, nabízím jeden příběh. Příběh o mediální likvidaci doktora Vlastimila Voráčka.

V srpnu 2021 napsala Zdislava Pokorná společně s Davidem Janeczkem v Deníku N článek s titulkem: „Nakažení sportovci seděli kolem neočkovaného lékaře. ČOV je v Tokiu nenahlásil.“ To byl začátek dodnes trvající lži o doktorovi, který nakazil olympioniky.

Výsledek se tehdy dostavil rychle. Z uznávaného odborníka se rázem stal člověk, který „nakazil českou olympijskou výpravu“. Čelil mnoha osobním útokům, urážkám, přišel o pozici lékaře českého fedcupového týmu.

Pak přišlo soudní řízení. A právě tam začal být celý příběh opravdu zajímavý.

Zdislava Pokorná před soudem vypověděla, že vycházela z informace od tehdejší pražské hygieničky Zdeňky Jágrové, která doktora Voráčka označila za „pacienta nula“. Pokorná tento pojem chápala jako označení člověka, který měl nákazu rozšířit. Tvrdila, že jí Jágrová tuto informaci poskytla a že jí jako představitelce hygieny důvěřovala.

Jenže stejná Zdeňka Jágrová před týmž soudem vypověděla, že hygienici případ uzavřeli s tím, že zdroj nákazy nelze určit. Nebylo možné zjistit, kdo byl skutečně prvním nakaženým. Dokonce potvrdila, že hygiena nikdy neuvedla, že by pan doktor Voráček byl zdrojem nákazy. O „pacientovi nula“ mluvila maximálně v tom smyslu, že byl prvním pozitivně testovaným.

Jak se tedy z doktora Voráčka stal ten, kdo „nakazil naše olympioniky“? Když jsem se Zdislavy Pokorné ptal, na čem založila závěr, který panu doktorovi změnil život, odpověděla, že se na postupy neptala.

Skuteční novináři si kdysi svou prací vybudovali pozici „sedmé velmoci“, „hlídacího psa demokracie“. Ti si nesporně zasloužili ochranu. Ta doba je ale pryč.

Nemusíme chránit kohokoliv, kdo si přisvojí titul novináře. Zvlášť když zvídavost novináře nahradila arogance, touhu po spravedlnosti a pravdě nahradil pocit vlastní důležitosti.

A ano, i já si kladu otázku, jak novináři jako paní Pokorná s přístupem k práci, který jsem měl možnost vidět, dokázali odkrýt například bitcoinovou kauzu.

Nevěřím, že je to „zřejmě slušnej oddíl“. Možná náhoda?

 

FB