Že by měl Paukner pravdu?

Ministr vnitra Lubomír Metnar po pondělní schůzi vlády oznámil, že v říjnu dojde k výměně na pozici ředitele civilní rozvědky. Dosavadní ředitel Vladimír Posolda skončí v Úřadu pro zahraniční styky a informace a od 1. října ho nahradí diplomat a zpravodajec Miroslav Toman. Posolda, kterého do funkce jmenoval za působení bývalé Fialovy vlády Vít Rakušan, oficiálně končí na vlastní žádost.

„Pozorně jsem poslouchal váš rozhovor s Pauknerem a kdybych neměl ve zvyku opravdu poslouchat pozorně a vypíchnout nejdůležitější a nejzajímavější věci, možná bych si nevšiml jeho prohlášení, že za Pokornou a úniky do Deníku N stojí ne BIS, ale kloní se, že jde o druhou službu, tedy ÚZSI. Dává to politicky smysl. Všichni jsme si mysleli, že Babiš bude chtít nabídnout panu Koudelkovi (řediteli BIS, pozn.red.) nějaké místo v zahraničí, aby se stal velvyslancem, o čemž se už jednou mluvilo, ale nic. Údajně má odejít důstojně a v klidu příští rok. Kdyby měl Babiš pocit, že úniky pocházely od Koudelky, nebyl by vůči němu tak vstřícný. A pak přijde zpráva, o které ani nikdo neinformoval dopředu, že končí pan Posolda. Trošku to potvrzuje, co Paukner říká,” říká,“ pro ParlamentníListy.cz Erik Best s tím, že to samozřejmě nelze tvrdit jednoznačně.

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) není, na rozdíl od BIS, prakticky vůbec mediálně exponován, jeho končící ředitel byl veřejně neznámou postavou a veřejně nebyla tato tajná služba spojována s žádným skandálem nebo jinou kritikou. Rovněž na rozdíl od BIS a jejího šéfa. První možný problém zmínil až Thomas Paukner. Proč není ÚZSI a její případná činnost mediálním tématem? Podle Besta to může něco naznačovat.

“Jediná věc, o které se dříve veřejně mluvilo, je, zda ta služba má vůbec být pod ministrem vnitra a nemá být pod ministrem zahraničí. Když tato tajná služba spadala pod Rakušana a zpětně víme, že se na vnitru konaly různé schůzky o Dozimetru, musíme se ptát, jaké další schůzky se konaly a zda se jich účastnil pan Posolda coby ředitel ÚZSI. Je to rozvědná služba, jejíž činnost spadá do zahraničí a její případná aktivita na území České republiky přesně definována a omezena zákonem. Zde může působit jen tehdy, pokud zde může získat informace mající původ v zahraničí. Pokud ÚZSI poskytovala Deníku N informace pocházející z české politické scény, tak je to problém. Má-li Paukner pravdu, je to na celé věci to nejskandálnější,” konstatuje Best.

V případě, že by úniky mohly pocházet z ÚZSI, znamenalo by to, že vláda Andreje Babiše je dle jeho slov schopna tyto věci řešit. “Stejně jako občas Andrej Babiš občas projevuje kuráž stavět se proti americké politice, například když chce jet příští rok do Číny, tak je evidentně také schopen se vypořádat s úniky tajné služby do médií. Byla-li ÚZSI zdrojem Deníku N, byl to také zdroj Respektu. Je férové přiznat, že spekulujeme. Jde ale o spekulaci kvůli tomu, že o tom nikdo nemluví. Sice slyšíme o tom, že je třeba ucpat pomyslné díry, kterými dochází k únikům, ale nikdo doposud proti tomu nic nepodnikl. Několikrát sice politici říkali, že chtějí podat trestní oznámení a opravdu zjistit, kdo za úniky stojí, neboť mohlo jít o trestné činy, ale nejspíš se to nestalo,” uvažuje politický pozorovatel a nabízí analýzu.

„Když se na celou věci díváme politicky, jaká byla situace před volbami? Fialova koalice byla přesvědčena, že volby vyhraje. Mysleli si, že mají sílu ovlivnit veřejnost a politiku tak, aby zůstali u moci. V té situaci zde byl ředitel tajné služby, který byl přesvědčován, že Fialova vláda skutečně vyhraje a bude pokračovat. Tím pádem mohl být ochotnější spolupracovat víc, než by jinak byl ochoten. Zvlášť když mohl mít pocit a byl přesvědčován, že má Fialova vláda podporu Hradu a miliardářů, kteří za Pavlem a kolektivním Hradem stojí. Proč byl nyní odvolán? Nebo podal demisi, abych byl přesnější. Když veřejně nevíme o žádných problémech v rámci ÚZSI a všechno zřejmě fungovalo,“ říká Erik Best s tím, že skutečný důvod Posoldova konce existuje, ale nejspíš o něm pouze veřejně nevíme.

Závěrem se zastavuje u skutečnosti, že dlouhodobě a výrazně kritizovaný ředitel BIS Michal Koudelka téměř jistě skončí až po uplynutí svého druhého řádného mandátu v čele služby, jeho kolega a šéf ÚZSI končí předčasně. Přitom Koudelka je dlouhá léta bezkonkurenčně větším terčem kritiky a výhrad k práci a způsobu fungování tajné služby. Proč zůstává ředitel BIS stále ve funkci a nová vláda neměla zřejmě žádnou snahu po svém nástupu v této věci udělat změnu?

“Jako Američan mám na tuhle otázku jednoduchou odpověď. Langley (nachází se zde sídlo CIA, pozn.red.). Myslím to vážně. To je odpověď na vámi položenou otázku. Pokud jsou nějaké úniky z jiné služby, je to spíš domácí záležitost, ale v případě možných úniků z BIS šlo o vyšší úroveň a témata spíš mimo domácí politiku. BIS se zabývala převážně ruskými a čínskými záležitostmi. Pokud jde o některé případné úniky z BIS, kdy Deník N něco zveřejnil dřív než samotná BIS, to bych nepovažoval za trestný čin. Mluvím o tom, že některé věci jsou mimořádně závažné a některé nikoli. Když někdo používá zpravodajskou službu k politickým hrátkám, je to úplně na jiné úrovni, než když to někdo dělá kvůli finančním machinacím. Pan Paukner to například spojuje s muniční iniciativou a to už je jiná liga,” dodává Erik Best pro ParlamentníListy.cz.