JAROSLAV ŠTEFEC
V pátek uplynulo právě sto let od založení tradice, která se sice formálně dodržuje, ale na jejíž kořeny se už téměř zapomnělo. Večer 13.prosince 1924 se totiž v Brně na náměstí Svobody slavnostně rozzářil první veřejný vánoční strom.
Ozdobená a osvětlená pět metrů vysoká jedle z Bílovického lesa tehdy předznamenala vznik tradice vánočních Stromů republiky, nejprve jen moravské, ale během několika let rozšířené na celé území tehdejší Československé republiky, připomíná Jaroslav Štefec v komentáři na facebooku.
Všechno to začalo nálezem, který by dnešní senzacechtivá média nazvala „hrůzným“, ale daleko spíše byl „šťastným“. V předvečer Štědrého dne roku 1919 totiž Rudolf Těsnohlídek, známý básník, spisovatel a žurnalista, hledal spolu se dvěma přáteli v lese poblíž Bílovic vhodný vánoční stromek. Místo stromku ale našli promrzlou sedmnáctiměsíční holčičku. Zanechala ji tam svobodná matka, kterou dohnala k tomuto zoufalému činu bída a beznaděj.
Přestože vše nakonec dobře dopadlo a dívenka přežila, událost podnítila Těsnohlídka k hledání možností, jak aspoň trochu pomoci chudým rodinám a osamělým dětem zvláště v předvánočním čase. Inspiraci nalezl v kodaňské tradici charitativních stromů, pod nimiž se již od roku 1914 pořádaly předvánoční sbírky na dárky pro sirotky a děti z chudých rodin. Podle dánského vzoru se Těsnohlídkovi v roce 2024 podařilo s podporou vedení města Brna a s pomocí sokolské organizace v Bílovicích, jejíž členové se také o ozdobení první vánoční jedle postarali, tuto tradici založit i v tehdejší ČSR.
Těsnohlídkův brněnský počin se totiž během několika málo let stal příkladem i pro další velká města v zemi. Slavnostní rozsvěcování vánočních Stromů republiky s „kasičkami“ na finanční pomoc pro chudé děti se velmi rychle stalo neoddělitelnou součástí předvánočního koloritu první republiky. Tuto tradici přerušila okupace zbytku ČSR nacistickým Německem 15. března 1939 a její poválečná obnova v roce 1945 bohužel neměla příliš dlouhého trvání.
Dnes je tradice předvánočního rozsvěcování velkých vánočních stromů sice formálně obnovena, ale stejně jako mnoho dalších tradic, v jakési podivné, duchovně a ideově vyprázdněné formě. Většina lidí, čekajících nadšeně na rozzáření „vánočních“ stromů dnes již neexistující republiky před první adventní nedělí, o jejím vzniku a původním smyslu nemá ani potuchy. Většina přihlížejících také vůbec netuší, kolik je v současném okleštěném zbytku někdejší ČSR dětí, jejichž vánoce budou chudé a šedivé a jimž by tato akce, pořádaná v původním smyslu, mohla přinést do života o něco více radosti a štěstí.
Komedianti v čele současné ČR se nám snaží vnutit představu, že jsou skvělými vůdci naší země a významnými hráči na mezinárodní politické scéně. Hrají také jakousi podivnou hru, v níž se nás, občany, snaží přesvědčit o své oprávněnosti vládnout podivnou „jakoby“ kontinuitou dodržování (nejen) prvorepublikových svátků a tradic. A stejně jako akceptujeme prázdnotu a bezobsažnost jejich politické komedie, hrajeme s nimi i hru na tyto svátky a akceptujeme vyprázdněnost jejich původního obsahu a idejí. 28. října „slavíme“ vznik dnes již neexistujícího státu, 17. listopadu zase podivnou „revoluci“, kterou se naši „demokraté“ snaží již od 90. let překrýt tradici Mezinárodního dne studentstva. Dokonce nám i na Hrad pořídili jakousi syntetickou reinkarnaci tatíčka Masaryka, který ale je, na rozdíl od původního TGM, spíše ostudou naší země.
Současní „vládci“ si dobře uvědomují, že historické tradice a udržování jejich původních kořenů jsou významným faktorem identifikace občanů se svým státem a zajištění kontinuity jejich existence, a proto se je „ve jménu evropských hodnot“ snaží rozbít. Nenechme si je nahradit karikaturami a podstrčenými pseudosvátky jako Halloween, postavenými na komerci, okázalé barevnosti a povinném veselení, jehož cílem je překrýt a zapomenout jejich původní smysl a význam. Návrat k tradici prostých a neokázalých Stromů republiky a jejich rozsvěcení ve výroční den vzniku této tradice by mohl být pro naší malou zemi dobrým počinem při hledání vlastní identity v současném turbulentním světě.
FB
(16 votes, average: 4,56 out of 5)
Loading... 
Tradice přerostla z původní idey poněkud inverzně. Vybrat od dětí, lépe řečeno od jejich zadlužených rodičů, co nejvíc pro dobře živené konšely.
Strom udělá na náměstí bliky blik, dětičky jé jé jé, kolem stánečky a kolotoče, něco na zahřátí.
Pronájem stánku na pár týdnů půl mega, ceny stánkařů pochopitelně odpovídají pronájmu, zadluženci cálují, dětičky jásají, konšelé inkasují.
Stánkař vydělá sobě a brigošům ve výši průměrné mzdy a na magistrátu se selátečka nejdřív přes vánoční prázniny vykoupou v jižních mořích a pak se po Novém roce sjedou na kokešpárty.
A všichni jsou spokojení, i když drobánek vystrašení, poněvadž jestli neumřeli, tak dluží resp. třesou se odhalení dodnes.