Vlastní podcast nebo studio: technické vymoženosti, které umožní kreativitu odkudkoliv |

Sdílet článek:

Dalo by se argumentovat, že něco takového bylo možné také v době analogové, a samozřejmě přesně tak vznikala první hudební díla od Beatles až po Queen nebo Oasis – nicméně tyto kapely se musely následně přesunout do profesionálních studií, hledání analogových nástrojů bylo složité, technika nebyla ani zdaleka vhodná pro začátečníky a proces nahrávání a mixování hudby měl mnoho překážek.

Moderní doba však tyto překážky díky rozmachu moderních technologií odstraňuje až astronomickou rychlostí a nezáleží na tom, jakému kreativnímu oboru se chce člověk věnovat. Může se například jednat o vývoj kasinových her pro kasina jako je NationalCasino Česko nebo právě vydávání nezávislé hudby nebo podcastů. Podívejme se jaké cenově nejdostupnější kousky člověk potřebuje.

Mikrofon jako naprostý základ

Ze všech investic bude mikrofon patřit nejen mezi ty nejdůležitější, ale také mezi ty největší a záleží samozřejmě na vlastním rozpočtu a preferencích. Nicméně kvalita zvuku a snímání prostorového zvuku (zejména pro potřeby snímání hudebních nástrojů) je velmi důležité a vyžaduje alespoň minimální investici pro zajištění čistého zvuku, který pro posluchače nebude nijak rušivý.

Zde je důležité se rozhodnout také mezi dvě základními styly – USB mikrofony jsou dobře dostupné, vhodné pro úplné začátečníky a nevyžadují žádné komplikované procesy jejich připojení k PC nebo notebooku, zároveň však mají méně kvalitní zvuk ve srovnání s druhou kategorií, těmi jsou XLR mikrofony, které se již používají v profesionální sféře jsou však v cenově vyšší kategorii. Pro nahrání podcastů se poté doporučují kondenzované mikrofony, naopak pro hudbu mohou být vhodnější dynamické. Mezi cenově dostupné značky mikrofonů patří Samson, Shure, RODE nebo Mozos.

Druhým krokem je nahrávací software

Toto bude z pohledu podcastu vs hudby největším rozdílem, jelikož právě nezávislí hudebníci mohou využívat lépe softwarů, které mají pokročilé funkce ať už se jedná o knihovnu zvuků a nástrojů, kterými je možné vytvářet beaty nebo celé melodie až po mixování hudby. Sem spadají GarageBand, Audacity nebo FL Studio.

Naopak podcasty mohou využívat také softwary, které nemají takto rozsáhlé funkce, a přesto by měly mixovat hudbu kvalitně, být cenově co nejdostupnější a zároveň mít také další funkce, kterých mohou naopak využívat podcasty – jako jsou úprava a střih, zvukové efekty a další. Sem spadají Audacity, Hindenburg PRO nebo Adobe Audition.

Často opomínané, a přesto důležité zvukové karty

Zvuková karta sice není nezbytně nutná pro možnost nahrávat zvuk mezi mikrofonem a nástrojem nebo počítačem a notebookem, nicméně však nezbytně důležitá pro zvýšení kvality tohoto zvuku. Právě zvuková karta totiž ovlivňuje, jakým způsobem je snímán a v jaké kvalitě se dostává do vytvářeného souboru, proto je velmi důležité si zvukovou kartu pořídit ať už se jedná o nahrávání hudby nebo mluveného slova.

Je nutné zmínit, že zvukovou kartu se doporučuje pořídit si v takových případech, kdy to člověk myslí s vydáváním hudby nebo podcastu skutečně vážně, jelikož se jedná o relativně vysokou investici, která se vyšplhá do několika tisíc korun (dostupné jsou také levnější varianty mezi 500 – 1 500 korunami, pro skutečně kvalitní zvuk se doporučuje investovat do systému v průměrné ceně 2 000 – 5 000 korun). Mezi cenově nejdostupnější, a přesto kvalitní značky zvukových karet spadají MACKIE, STEINBERG, NATIVE INSTUMENTS nebo ARTURIA.

Zvukové efekty, beaty a melodie

Svět Midi kláves a beatmakerů je dnes skutečně rozsáhlou, různorodou a cenově velmi dobře dostupnou záležitostí. Tento poslední bod zaujme zejména hudebníky a představuje možnost nahrazení nástrojů a vytváření beatů ať už pro indie hudbu, elektroniku nebo hip hop. Jejich velmi dobrá dostupnost a různorodé efekty a funkce umožňují vytvářet kvalitní hudbu odkudkoliv. Mezi velmi dobře cenově dostupné značky Midi kláves spadají AKAI, NOVATION nebo ARTURIA.

Pozor na právní povinnosti

Důležitým tipem na závěr jsou poté licenční a jiné povinnosti, které i v dnešním moderním světě mají svá omezení. Ačkoliv je možné využívat mnoha nadnárodních platforem pro vydávání ať už hudby nebo podcastů, v některých zemích je možné narazit na různá licenční omezení ze strany státu, jako je tomu například v rámci České republiky v případě povinností spojených s licenčními aspekty, které v rámci místní jurisdikce kontroluje OSA. Před vydáváním hudby a podcastů nebo používáním již licencovaných děl je nutné se zaměřit na možné právní povinnosti a omezení.