Objevy astronomů jako důkaz mimozemského života? |

Sdílet článek:

Astronomové tvrdí, že našli přesvědčivé důkazy o existenci života ve vesmíru, i když zůstávají opatrní. Při hledání jim pomohl vesmírný teleskop Jamese Webba. Nad průkazností jejich odhalení se zamýšlí Bart van den Dikkenberg, vědecký spolupracovník redakce Christian Network Europe

Jedním z nejdůležitějších úkolů vesmírného dalekohledu Jamese Webba je hledání mimozemského života. Vědci se nyní domnívají, že ho našli v atmosféře planety obíhající kolem hvězdy mimo naši sluneční soustavu.

K2-18b je exoplaneta v tzv. obyvatelné zóně červeného trpaslíka K2-18 v souhvězdí Lva, který se nachází přibližně 124 světelných let od Země. Planeta je 8,6krát těžší a 2,6krát větší než Země, a je výjimečná tím, že se nachází v tzv. obyvatelné zóně: teoreticky by na ní mohl být možný stronomové .

Co bylo nalezeno?

Exoplaneta K2-18b byla objevena v roce 2015 v rámci rozšířené mise sondy Kepler. Díky pozorováním Hubbleova teleskopu byla v roce 2019 v jejím spektru objevena oblaka a vodní pára. Astronomové si rovněž všimli, že planeta od své mateřské hvězdy dostává podobné množství zářivé energie jako naše Země, a je tedy v tzv. obyvatelné zóně – teoreticky by se zde mohla nacházet i voda v kapalném stavu. To přilákalo pozornost dalších vědců.

Nyní astronomové pod vedením vědců z University of Cambridge (Velká Británie) zjistili přítomnost dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) v atmosféře exoplanety K2-18b, píší ve vědeckém časopise The Astrophysical Journal Letters z února 2025.

Na Zemi tato molekula v přirozeném prostředí vzniká pouze působením živých organismů, je produktem mořského fytoplanktonu, který přispívá k typické vůni moře. Není znám jiný způsob vzniku látek DMS a DMDS, např. nějakými spontánními chemickými reakcemi. Vědci zatím neznají způsob, jak by mohla vznikat na planetě bez života. Proto je považována za tzv. biomarker či biosignaturu – známku toho, že daná planeta nese živý organismus, který by mohl být zdrojem obou látek.

Astronomové již dříve objevili v atmosféře exoplanety K2-18b metan a oxid uhličitý. Obě látky by mohly mít rovněž biologický původ. Astronomové navíc předpokládají, že exoplaneta je částečně pokryta vodou. A voda je jednou ze základních látek pro existenci života. Měření exoplanety provedená astronomy odpovídala předpovědím pro tzv. hyceánskou planetu: obyvatelný svět pokrytý oceány a atmosférou bohatou na vodík.

Jak jisté je, že na exoplanetě K2-18b existuje mimozemský život?

„Signál byl silný a jasný,“ říká Nikku Madhusudhan, profesor na Cambridgeském astronomickém institutu, který výzkum vedl. Pravděpodobnost, že příčinou přítomnosti DMS a DMDS je abiotický, tj. neživý zdroj, vědci odhadují na 0,3 %. A to je málo. Madhusudhan říká, že zatím netvrdí, že jde o definitivní objev. Jeho nadšení v tiskové zprávě sice podněcuje myšlenku, že se podařil vědecký průlom, ale zároveň připouštějí, že je zapotřebí ještě dalšího výzkumu.

Co si o objevu myslí ostatní vědci?

Výzkum DMS v prachu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko vedl vědce pod vedením Nory Hänni, astronomky z Physics Institute, Space Research & Planetary Sciences na univerzitě v Bernu, k závěru, že ve vesmíru musí existovat abiotický způsob vzniku DMS. Příčinou je tedy spontánní chemická reakce ve vesmíru. Ta nezahrnuje žádné mikroorganismy.

Výzkum vedený Miguelem Sanz-Novem ze španělského výzkumného centra Centro de Astrobiología, publikovaný loni v únoru v časopise The Astrophysical Journal Letters, ukázal, že abiotické zdroje DMS a případně i DMDS mohou ve vesmíru skutečně existovat. DMS našli v oblaku mezihvězdného prachu ve vesmíru. Jejich závěr zní: „Tento objev poskytuje rozhodující pozorovací důkaz o účinné abiotické produkci DMS v mezihvězdném prostoru.“

Autoři obou článků píší, že jejich objev je nutí pochybovat o tom, zda je DMS spolehlivou látkou pro detekci života ve vesmíru.

Takže?

Přání astronomů z Cambridgeské univerzity může být jen zbožným přáním. Vedoucí výzkumu Madhusudhan se domnívá, že díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba věda „podniká nové kroky“ k zodpovězení „té nejzásadnější otázky“: „Jsme sami? Tohle by mohl být bod obratu.“

Současná věda předpokládá, že veškerý život na Zemi vznikl spontánně na základě náhodných procesů. Z evolučního hlediska je tedy nepravděpodobné, že by se život objevil pouze na Zemi; proč ne jinde ve vesmíru? Pátrání po mimozemském životě se skloňuje již několik desetiletí, ale doposud neexistují žádné přesvědčivé důkazy.