Pfizergate: Rozsudek zasahuje do bruselské kultury utajování a beztrestnosti elit

DAVID FLORYK

„Přelomové rozhodnutí Soudního dvora EU se netýká vakcín ani korupce, ale boje za demokracii proti elitě, která je odhodlána skrývat pravdu a chránit svou moc.“

Po více než dvou letech jednání Soudní dvůr Evropské unie 14. května zrušil rozhodnutí Evropské komise v kauze označované médii jako Pfizergate. V té novinářka z deníku The New York Times žádala o přístup ke komunikaci mezi šéfkou EK Ursulou von der Leyen a ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19.

To Evropská komise odmítla s tím, že dokumenty nemá k dispozici.

Soudní dvůr komisi připomněl, že účelem nařízení o přístupu k dokumentům, je „co nejúplnější uplatnění práva veřejnosti na přístup k dokumentům, které mají unijní instituce k dispozici“ a na tomto základě prohlásil zamítnutí žádosti o informace za neplatné.

To samo o sobě je už vítězstvím, neboť jak veřejný ochránce práv EU, tak Účetní dvůr EU často obviňovali Komisi ze systémových nedostatků v reakci na žádosti o svobodný přístup k informacím – obvykle z odmítání nebo zdržování odpovědí bez řádného zdůvodnění.

Evropská komise nyní „musí zaplnit veškeré právní vakuum vzniklé zrušením aktu“, uvedl soud, což znamená, že by měla texty co nejdříve zveřejnit.

Komise se může proti rozhodnutí soudu odvolat – a pravděpodobně tak učiní -, takže evropští daňoví poplatníci zřejmě hned tak nedostanou odpověď na otázku, zda Pfizergate byl skutečně „největším korupčním skandálem v dějinách lidstva“, jak někteří naznačují.

Případ Pfizergate se týká největší smlouvy na nákup vakcín v historii EU. V květnu 2021 se Brusel zavázal k odběru až 1,8 miliardy dávek vakcíny Pfizer-BioNTech proti covidu-19, přičemž 900 milionů dávek bylo objednáno ihned s možností dalších 900 milionů pro roky 2022 a 2023. Podrobnosti dohody s Pfizerem nebyly nikdy plně zveřejněny.

Nejde tolik o peníze, ani vakcíny, jde o pravdu

Obhájci Evropské komise tvrdí, že von der Leyenová v době krize udělala to, co bylo nutné – zajistila dávky vakcíny pro 27 zemí, když šlo o lidské životy. Otázkou dnes není, zda zahájit vyjednávání o vakcínách bylo tehdy správné, či nikoliv.

Ať již si o samotném očkování myslíte cokoliv, není pochyb, že způsob, jakým komise vyjednávala s farmakologickými giganty a jak o tom komunikovala s členskými státy i s veřejností, je hluboce netransparentní a nedemokratický.

Případ pro von der Leyenovou o to citlivější, že nejen osobně schválila zmíněnou smlouvu v hodnotě mnoha miliard eur, ale zároveň stojí v čele instituce odpovědné za dodržování unijních pravidel včetně transparentnosti.

„Případ Pfizergate je nejnázornějším příkladem důsledného rozporu mezi uplatňováním transparentnosti ze strany předsedkyně EK a její rétorikou,“ citoval server Politico Nicka Aliossu, šéfa nevládní organizace Transparency International Europe.

Sama von der Leyenová se k obsahu zpráv nikdy nevyjádřila.

Pfizergate není jediným problémem

Stojí za to připomenout, že Soudní dvůr EU již rozhodl v neprospěch Komise v jiném případě souvisejícím s „Pfizergate“ a nařídil jí zveřejnit utajované smlouvy.

Vraťme se do roku 2020, kdy Evropská komise von der Leyenové – podobně jako mnohokrát předtím i potom – využila covidové krize k tomu, aby na sebe nenápadně převedla nové pravomoci.

Poté, co farmakologické firmy slíbili dřívější přístup a lepší podmínky při přípravě vakcín pro COVID, členské státy EU rychle umožnily Komisi, aby jejich jménem vyjednávala o společných zakázkách, což se ukázalo jako závažná chyba.

Nejenže vakcíny dorazily mnohem později, než bylo slíbeno, a členské státy za ně nakonec zaplatili podstatně více, Komise také objednala množství, které bylo jednoduše neopodstatněné.

Von der Leyenová osobně podepsala smlouvy až na 4,6 miliardy dávek vakcín – tedy více než deset dávek na každého Evropana, což znamená pětkrát více než doporučené dávky – v odhadované hodnotě 71 miliard eur. K dnešnímu dni, včetně všech dodatečných posilovacích očkování, bylo občanům EU podáno něco přes 1 miliardu očkovacích dávek COVID, což znamená, že 3,5 miliardy dávek vakcín, jejichž platnost již vypršela, bylo nebo bude v nejbližší době vyřazeno, což představuje plýtvání závratných rozměrů.

Přesná cena, kterou daňoví poplatníci zaplatili, ani další podrobnosti nejsou dosud známy, protože v současné době probíhá odvolací řízení Komise u Soudního dvora EU.

Proč je středeční rozsudek důležitý

„Tato kauza sahá daleko za hranice vakcín a peněz, týká se transparentnosti a demokracie v srdci EU a může ovlivnit důvěru lidí v evropský projekt na další roky či desetiletí“, píše Tamás Orbán v The European Conservative.

Středeční rozhodnutí Soudního dvora EU je významným krokem správným směrem. Pfizergate zůstává mnohem více než jen dalším údajným korupčním skandálem. Ať už bude konec této ságy jakýkoli, zásluhou tohoto rozsudku všichni vidí, jak Evropská unie skutečně funguje, jak byrokratické elity bezostyšně porušují pravidla, které sami vytvořili.

Proto je toto soudní rozhodnutí přelomové. Jde o to, aby se elita EU konečně zodpovídala ze svých vlastních standardů transparentnosti, což představuje šanci začít odbourávat protidemokratickou kulturu utajování a systémových obstrukcí v Bruselu.

Celé znění rozsudku Soudního dvora EU ve věci tzv. Pfizergate v češtině naleznete zde. 

Konzervativní noviny, The European Conservative

(13 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...