Glosa MM: Míroví štváči

MIROSLAV MACEK

Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 415,3 miliardy korun na 3,099 bilionu korun. Míra zadlužení stoupla ze 42,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,5 procenta. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se dluh zvýšil o 102,3 miliardy korun.
A teď si představte, jak by to vypadalo, kdybychom neměli tu nejlepší vládu vůbec!

Česko loni vydalo na nevojenskou pomoc Ukrajincům téměř 14 miliard, hlásá titulek. Jenže ty miliardy nevydalo „Česko“, ale současná vláda na dluh, který dříve či později zaplatí do haléře včetně úroků daňoví poplatníci. Spravedlivé by ovšem bylo, kdyby ty peníze pocházely z válečné půjčky, kterou by poskytli ti, kteří by dobrovolně chtěli.

Naštěstí se objevují i pozitivní zprávy:
Podle pravidelné nedělní sondáže institutu INSA pro deník Bild am Sonntag by pro AfD nyní hlasovalo 20 procent voličů, zatímco SPD by dostala o procentní bod méně. Jasným vítězem by se stal opoziční konzervativní křesťanský blok CDU/CSU s 26 procenty.
Z průzkumu také vyplynulo, že nynější Scholzova koalice se Zelenými (14 procent) a liberály (FDP, sedm procent) by už nezískala většinu.

Slovenský spisovatel Jozef Banáš v rozhovoru s Parlamentními listy:
Ti, co chtějí mír, jsou dnes „míroví štváči“, a ti, co chtějí válku, jsou „mírotvorci“. Ještě jsem neslyšel příklad z historie, že by se oheň uhasil přiléváním oleje, tedy dodáváním zbraní. Při jejich dodávkách je pozoruhodné slovo – „poskytnout“, které média i politici používají. Co znamená poskytnout? Darovat? Prodat? Viděli jste už někdy nějakou smlouvu a podmínky dodávání zbraní na Ukrajinu? Zamlžovací slovo „poskytnout“ vyvolává oprávněný dojem, že ty zbraně platíme z našich daní, místo toho, abychom je používali na záchranu prudce se zhoršující situace doma. Rozumím snaze USA získat pomocí Ukrajinců co nejlepší pozici pro budoucí mírové jednání, problém je však v tom, že čím později zasednou k jednacímu stolu (a celkem jistě zasednou), tím víc zahynou desítky tisíc mladých Ukrajinců a Rusů, kteří žádné vítězství oslavovat nebudou. Simplexně myslící lidé volají po tom, aby se Rusové stáhli z Ukrajiny, a bude mír, přičemž zásadně odmítají logickou otázku: PROČ tam ti Rusové vtrhli? Pokud na tuto otázku nebude poctivá odpověď, mír na Ukrajině nebude.
Někteří politici a novináři se dostali do stavu takové ubohosti, že už nedokážou ani pohrdat sami sebou. I ty dělím na dvě skupiny – ty, kteří jsou ochotni se ztrapňovat po hranice svých mentálních možností, a ty, kteří tuto hranici překračují, a ještě jsou na to hrdí.

Global Times
Čínské ministerstvo financí v pondělí oznámilo, že americká ministryně financí Janet Yellenová navštíví dle domluvy ve dnech 6. – 9. července Čínu.
Její návštěva se uskutečňuje jen pár týdnů poté, co ministr zahraničí Antony Blinken otevřel prostor pro pragmatická jednání obou stran. Uskutečňuje se též v době, kdy se USA snaží snížit inflaci, aniž by nastartovaly recesi.
Yellenová prohlásila, že bude jednat „o nezbytnosti obou zemí – dvou největších světových ekonomik – udržovat zodpovědně vzájemné vztahy, o důležitých otázkách komunikovat přímo a společně pracovat na celosvětových výzvách“.
Během červnového setkání s podnikateli Americko – čínského obchodního koncilu Yellenová zdůraznila důležitost obchodu a investic mezi USA a Čínou a hlubší integraci obou ekonomik.
Během svého dubnového projevu zdůraznila, že USA si přejí mít s Čínou zdravé obchodní vztahy, které vzájemně přinášejí růst, inovace a příležitosti pro americké podnikatele a zaměstnance. Je také nezbytné vzájemně spolupracovat na globálních výzvách, jako jsou klimatické změny a důsledky zadlužování.
V komentáři k nadcházející návštěvě Yellenové v Číně se čínští experti shodují v tom, že během návštěvy budou projednány fiskální a finanční záležitosti obou zemí, což může přinést snížení napětí mezi USA a Čínou.
Veterán mezi ekonomy, Tian Yun, řekl v pondělí Global Time, že hlavním bodem bude přesvědčit Čínu, aby ustoupila od snižování držby amerických dluhopisů a naopak zvýšením jejich nákupu pomohla USA snížit inflaci.
Čína jako důležitý investor do amerických dluhopisů snížila během dubna jejich držení o 400 milionů dolarů na 868,9 miliard, a to z důvodů rizik vyplývajících z dubnových dat amerického ministerstva financí.
Jak vypovídají americké ministerské údaje k 16. červnu, množství amerických dluhopisů přesáhlo 32 bilionu dolarů a vyšplhalo se na 32,039 miliard. Pokud by je nenakoupila cizina, nevyhnutelně by to podle expertů vedlo ke zvýšenému finančnímu tlaku na USA.
Z amerického úhlu pohledu má čínské držení dluhopisů několik pozitivních dopadů, včetně redukce inflace a vybalancování rozpočtu.
Americká inflace neklesne ke dvouprocentnímu cíli FEDu dříve, než v roce 2025, jak oznámil minulou středu jeho šéf Jerome Powell.
Z jeho prohlášení vyplývá, že boj centrální banky s inflací zdaleka nekončí a většina ekonomů se domnívá, že zvýšení úrokových sazeb uvrhne USA minimálně do mírné recese.
USA možná též zváží nižší tarify pro Čínu, což by podle Tiana ekonomicky prospělo oběma stranám.
Wangt Jisi, prezident Institutu mezinárodních strategických studií Pekingské univerzity v pondělí poznamenal, že existuje množství náznaků, že obě vlády a jejich finanční sektory chtějí též projednat jak snížení směnného kurzu yuanu k dolaru, tak čínské držení amerických dluhopisů.
Výsledek jednání však bude záviset na tom, jestli Washington skutečně promění slova v činy, jestli bude pokračovat v efektivní spolupráci obou zemí, dodal Tian.

MACEK Miroslav

(16 votes, average: 4,63 out of 5)

Loading...