PF
Vztah mezi štěstím a zvyšováním příjmů zkoumal ve své práci Daniel Kahneman a Matthew Killingworth pod vedením profesorky Barbary Mellers. Ve studii došli k výsledkům, že s vyšším příjmem roste i blaho člověka, nicméně pouze do určité míry (konkrétně příjmu 100 tisíc dolarů ročně). Vždy existuje určité procento méně šťastných lidí, jejichž tempo růstu blahobytu po překročení tohoto bodu zvratu klesá nejvýrazněji. Oproti tomu se najde i skupina nejšťastnějších, kterým štěstí roste konstantně.
Štěstí a radost jsou často spojovány s majetkem a příjmem, nicméně je tomu opravdu tak? Jsou bohatší lidé šťastnější? Tato otázka byla záhadou i pro akademický svět. V roce 2010 publikoval psycholog, ekonom a nositel Nobelovy ceny Daniel Kahneman ve spolupráci s profesorem ekonomie Agnusem Deatonem práci, ve které došli k závěru, že pokud příjem roste až do hranice 75 tisíc dolarů ročně, štěstí roste s ním. Po tomto bodu zlomu však zmíněný vztah ztrácí na síle. V kontrastu k tomuto zjistění profesor Matthew Killingworth vydal v roce 2021 studii, kde dokazuje, že radost lineárně roste s bohatstvím a k žádnému „ochlazení“ nedochází.
Přestože oba výzkumy prokázaly kladnou vazbu mezi zkoumanými veličinami, rozdíl v síle tohoto vztahu se stal základem pro kolaboraci těchto tří vědců. Pod záštitou Penn Integrates Knowledge University a profesorky Barbary Mellers tak vznikla nová studie Income and emotional well-being: A conflict resolved (Příjem a emocionální pohoda: Konflikt vyřešen).
Práce zkoumá dvě základní hypotézy: 1) Vždy existuje nešťastná menšina, jejíž nepohoda mizí s rostoucím příjmem do určité hranice, poté nevykazuje žádný další progres. 2) Ve šťastnější většině, blaho pokračuje v růstu i s již vysokým příjmem. V článku byla použita data sesbíraná Killingworthem, díky němuž se do studie zapojilo přes 1,7 milionů dospělých respondentů. Tito lidé třikrát denně v mobilní aplikaci odpovídali na otázku, jak se zrovna cítí. Při zpracování výsledků se pak tyto údaje porovnávaly s jejich finanční situací.
Počáteční data potvrzují lineární závislost mezi štěstím a bohatstvím a od určité chvíle zpomalení tohoto jevu. Druhá sekce se poté věnuje důvodu, proč tak dlouho trvalo najít odpověď na položené hypotézy. Pro účely práce se také musela upravit hranice, za kterou dochází k snižování vlivu růstu příjmů na 100 tisíc dolarů.
Cílem výzkumu bylo najít sestupnou tendenci trendu v datech poskytnutých Killingworthem a propojit domněnky dvou předchozích studií. Z výsledků je patrné, že především u méně šťastných lidí od určitého bodu tempo růstu štěstí klesá. Tento zvrat se opravdu pohybuje kolem příjmu 100 tisíc dolarů ročně. „Přibližně 15 až 20 % osob často zažívá negativní pocity a vztah mezi štěstím a příjmem se u této skupiny a u šťastnější většiny liší. Úzkost nešťastné skupiny se snižuje s růstem příjmu do 100 tisíc, ale jen velmi málo nad tuto hranici. Tato příjmová mez může představovat bod, za nímž se přetrvávající trápení vysokým příjmem nezmírní. Zlomené srdce, ztráta blízké osoby a klinická deprese mohou být příkladem takového strádání,“ komentují autoři výsledky. U průměrných lidí každý další nárůst platu nad míru zvratu sice štěstí přináší, nicméně pomaleji, kdežto u nejšťastnější skupiny se blaho zvyšuje i nad stanovenou hranicí. Samozřejmě kromě peněz a majetku naše štěstí ovlivňují i další faktory.
(2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
V širším pojetí štěstí zahrnuje zdraví i bohatství. Ale zacházení s bohatstvím je věda v plné míře nepochopitelná materialistům. Chápou jen základy typu dávat-brát, a proto se věnují materialistické charitě.
Od jistého množství peněz si je již nelze fyzicky užívat (bydlet můžete v daném okamžiku vždy jen v jednom domě, jet v jednom autě, letět v jednom letadle, atd.). Superbohatí jedinci bývají často depresivní a končí třeba na drogách. Nebo zblbnou světovládnými idejemi, snahou diktovat ostatním a ovládat je. To je cesta (sebe)destrukce.