Šéf Stellantisu odhalil další smutnou pravdu o elektrických autech, dost jich vůbec nepůjde vyrobit

PETR PROKOPEC

Pokud se chcete o elektromobilech dozvědět něco bez obalu, zeptejte se Carlose Tavarese, který se k politickému tlaku na jejich rozšíření dlouhodobě staví velmi kriticky. O to méně je pochopitelné, že jím vedené značky dělají na tomto poli dokonce víc než musí.

Pokud dnes zatoužíte po elektrickém Fiatu 500, musíte sáhnout do kapsy alespoň pro 722 900 Kč. To na poměry bateriových vozů není až tak vysoká suma, nicméně je třeba také dodat, co za ni dostáváte. Akumulátory o kapacitě pouhých 24 kWh znamenají ekvivalent asi 6litrové nádrže v dieselovém autě, a tak si můžete udělat představu o tom, jak realistický je udávaný dojezd 190 km. S takovým autem nedojedete v praxi skoro nikam a při stání u dobíječky budete možná závidět lidem, kteří si za poloviční částku koupili Dacii Sandero, jenž problémy s akceschopností rozhodně nemá.

Zastánci elektromobilů soustavně zmiňují, že s masovou výrobou přijde zlevnění, kterému má pomoci i přesun výroby baterií do Evropy. Jenže i když na tento krok dojde, bude to stejné, jako když se dostanete z deště pod okap. Rafinaci vzácných kovů má totiž takřka ze sta procent pod palcem Čína. A je více než jisté, že tak tomu bude i v příštích letech. Nejedná se totiž ani v nejmenším o čistý byznys, v důsledku čehož jej žádný Evropan nechce mít na svém dvorku. Navíc je velmi energeticky náročný.

Starý kontinent se přitom rozhodl přepřáhnout jen na obnovitelné zdroje, které znamenají mnohem dražší elektřinu než v případě spalování uhlí, u kterého hodlá Čína setrvat ještě po řadu dekád, v tuto chvíli mluví o roce 2060. I kdyby tedy nakonec skutečně došlo na přesun rafinace do Evropy, nevedlo by to ke zlevňování, nýbrž ke zdražování. S tím ale ve finále můžeme počítat i ve chvíli, kdy vše zůstane při starém. Šéf koncernu Stellantis totiž naznačil, že na této planetě jednoduše není dostatek vzácných kovů, aby by vůbec bylo možné vyrobit dost elektromobilů, které by nahradily všechny spalovací vozy.

„Víme, že potřebujeme lithium. Víme, že se ho neprodukuje tolik, kolik je ho potřeba. V současné době po této planetě jezdí 1,3 miliardy aut se spalovacím motorem, které máme nahradit čistou mobilitou. Kvůli tomu ovšem potřebujeme spoustu lithia. Toho ale nejenže není dost, soustředění těžby do pár oblastí může způsobit geopolitické problémy,“ uvedl Carlos Tavares. Tím přitom narazil hned na dva problémy v jednom. Jedním je onen nedostatek lithia, druhým pak ona závislost na Číně.

Evropská unie si v tomto ohledu začíná počínat hůř než slon v porcelánu. Jakkoli totiž tlačí na elektromobilitu, tento týden rozhodla zavedení nových pravidel zaměřených právě proti Říši středu. Platit mají od příštího roku, přičemž Bruselu umožní zavádění dovozních poplatků, zpřísnění licencí či omezení přístupu k veřejným zakázkám. Že v tu chvíli nelze se zlevněním vzácných kovů skutečně počítat, je nad slunce jasné. Ostatně lithium může přestat proudit zcela.

Čínský prezident Si Ťin-pching, který byl nedávno na návštěvě v Rusku, kde Vladimíra Putina označoval jako „přítele“, nově oznámil, že Čína se připravuje na konflikt s USA a jejich spojenci. Pokud přitom bude používat Putinovu taktiku, pak v prvé chvíli dojde na odříznutí od zdrojů, tedy od vzácných kovů. Evropa tak náhle bude nejen bez levné ruské ropy a plynu, ale taktéž bez lithia, niklu či kobaltu. To opravdu není zrovna pozitivně laděná budoucnost.

Bruselem schválená výjimka v podobě syntetických paliv by tak náhle mohla začít dávat mnohem větší smysl. Tavares si jimi nicméně není příliš jist. Skeptický je hlavně v případě jejich výroby, která nemusí být až tak úplně ohleduplná vůči životnímu prostředí. „Myslím, že e-paliva jsou další technologií, která teprve musí být vyvinuta. Průmysl musí dokázat, že jsou uhlíkově neutrální, ať se již jedná o jejich výrobu, nebo o emise vyprodukované motory, které je budu spalovat,“ uvádí.

Z toho důvodu na ně koncern Stellantis prý příliš nespoléhá. Neznamená to však, že by mu měly hrozit nějaké pokuty za překračování emisních limitů. Místo toho je Tavares toho názoru, že jím zastoupené značky bez problémů splní požadavek EU zredukovat emise do roku 2035 o sto procent. Stát se tak má mimo jiné i díky tomu, že Stellantis bude od roku 2030 v Evropě vyrábět už jen elektrická auta. Něco takového ale ve světle výše zmíněného zavání šílenstvím.

Za celý loňský rok totiž u nás třeba zmíněný Fiat prodal 611 aut, z toho však jen 16 elektromobilů. To odpovídá 2,6procentnímu podílu, který je sice o něco vyšší než průměr celé branže, ovšem nikoho nespasí. Za první dva letošní měsíce je pak na tom značka ještě hůře, ze 74 registrací na elektrický Fiat 500 připadá pouze jedna. Stellantis tak možná sice od roku 2030 bude v Evropě zcela elektrický, ovšem v té chvíli bude jen stěží prodávat miliony aut.

Petr Prokopec

(11 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...