Demokracii ve vleku velkých peněz a bezbřehých demagogů Američanům závidět nemusíme, s tím si vystačíme, ale zpravodajství o průběhu voleb určitě ano. Sledoval jsem to v New York Times, ale zajímavé to bylo i jinde, všechna větší média mají své metody. Pochopitelně nabízejí také vlastní předpovědi. Ty se pak upřesňují podle docházejících předběžných výsledků.
NYT brzy nabízely odhad, že v Senátu to skonči stejnou plichtou 50 na 50 jako minule, i když Demokratům stále připisovaly nepatrně větší šanci. Zato ve Sněmovně reprezentantů se podle NYT prakticky obrátí poměr sil a Republikáni by měli získat převahu 224 ku 211 křesel.
Uvidíme, jak ta předpověď vyjde, ale může to trvat pěkně dlouho, než budou k dispozici konečné výsledky. To je dost překvapivě vzhledem k tomu, že volební systém v USA je na první pohled jednodušší než u nás. V zemi dominují jen dvě hlavní strany, Republikáni a Demokraté, a volební sytém je většinový. Kdo se dostane přes 50 procent, vyhrál, dál není co řešit. Brzy jsou jasné i poměry sil v zemi, protože nějaké koaliční pikle a obcházení vítěze nepřicházejí v úvahu.
Většinou to tak dopadne, ale zároveň platí podobné pravidlo jako v našich senátních volbách, kdy vítěz bez nadpoloviční většiny musí do druhého kola, kde si to rozdá s druhým na pásce. Takhle se to momentálně rýsuje pro senátora za stát Goergia, kde to vypadá na druhé kolo 6. prosince. Nejspíš teprve pak se dozvíme, kdo má v Senátu většinu.
Ještě déle to pochopitelně trvá, když vzniknou spory o legalitě hlasování. Dvě stovky republikánských federálních kandidátů v těchto volbách v mezidobí tvoří ti, kdo tvrdí, že minulé prezidentské volby byly Donaldu Trumpovi ukradeny. A nelze vyloučit, že budou toto téma chtít znovu otevřít, když budou mít za zády partajní většinu.
Avšak i když je všechno v pořádku, hlavním zdrojem zdržení jsou pestré metody hlasování. Prakticky všude se dá hlasovat předčasně, několik týdnů předem, a to nejen poštou, i osobně. Letos toho využilo 45 milionu voličů. Korespondenčně se dá hlasovat dokonce v den voleb, to je podmínka pro předání hlasu poště. A pak se čeká a doručení. Například v Nevadě jsou na doručení čtyři dny. A protože v Nevadě jsou poměry sil velice těsné, teprve pak se dozvíme, jak to tam dopadlo.
Předběžné výsledky hlasování, které se zjišťují průzkumem voličů u východu z volební místnosti, mohou být ze všech těchto důvodů v Americe značně zkreslující. K urnám chodí osobně hlavně Republikáni. Třeba zrovna Nevada je celá rudá, až na Las Vegas. Venkovské obvody jsou malé, a tak jak předběžné, tak průběžné výsledky z malých venkovských obvodů přicházejí jako první a působí dojmem rudé tsunami.
Jenže to ještě neznáme většinu demokratických hlasů, které jsou častěji uplatňovány jako předčasné nebo korespondenční. Hlasy z předčasného hlasování se počítají až po sečtení hlasů z volebního dne. O hlasech korespondenčních jsme si už řekli, že mohou přicházet až čtyři další dny. Většina Demokratů také pochází z velkých měst, kde trvá sčítání hlasů déle.
Třeba zrovna na nevadském grafu v New York Times můžeme sledovat, jak se poměr započtených hlasů v průběhu času měnil, a taky zda se odchyloval od redakční předpovědi. Ve středu večer, kdy tyto řádky píšu, měl republikánský kandidát Adam Laxalt 49,9 procenta dosud sečtených hlasů, což vypadá jako malý krůček od cíle, ale sečteno bylo pouhých 75 procent hlasů. Jak započítávají ty zpozdilé korespondenční, jestli volají na pošty, to opravdu nevím.
Na této hodnotě stál průběh sčítání už několik hodin, takže malá místa zřejmě došla a ve velkých to trvá. A protože Nevada je spolu s Georgií a Arizonou jedním ze tří míst, které rozhodnou o celkovém výsledku voleb do Senátu a vlastně o poměru sil v zemi, je to docela napínavé. NYT předpokládají, že demokratická kandidátka Catherine Cortez Masto nakonec těsně zvítězí.
Nevadský výsledek může mít i velký symbolický význam. Adam Laxalt je jedním z hlavních popíračů výsledku prezidentských voleb, pomáhal prezidentu Trumpovi zvrátit výsledek voleb 2020 z pozice ministra spravedlnosti, kam byl krátce před koncem Trumpova funkčního období jmenován. Američané jsou v této věci hluboce rozděleni a volby tak připomínají spíše náboženskou válku než hledání národní dohody o budoucnosti.
Americké komentáře to popisují jako boj o demokracii, ale co si pod tím pojmem představují, je pro mě záhada, když hlasování pomíjí největší témata, jako je bohorovné porušování mezinárodního práva hegemonistickou politikou Spojených států a podivná samozřejmost, že USA po celou dobu prakticky nepřetržitě někde daleko od domova válčí. O válce na Ukrajině se v předvolební kampani moc nemluvilo, přestože na zemi doléhá nepřímo vysokými cenami energií a navazující rekordní inflací. Inflace byla téma, válka ne. Okrajově se probíraly peníze na válku, někteří Republikáni poukazují na to, že užitečnější by byly při řešení problémů doma.
Pokud volby skončí plichtou v Senátu, do hry vstupuje ještě viceprezidentka Kamala Harrisová, která může při rovnosti hlasů rozhodnout. Ale pro pozitivní překonání odporu opozice, když jde o zařazení nového bodu na program jednání, je potřeba 60 hlasů, to Demokraté nedají. Ve Sněmovně reprezentantů rozhoduje prostá většina, a ta bude patřit Republikánům.
I když si tedy na výsledky voleb v mezidobí ještě nějaký čas počkáme a může to být docela zajímavé, už teď se zdá být jasné, že vyhráli Republikáni. Nepopulárního a slábnoucího prezidenta Joe Bidena čeká fáze chromé kachny. Nerad se pouštím do velkých proroctví, ale zdá se mi jasné, že Demokraté nemohou riskovat další porážku a postaví jiného prezidentského kandidáta. Předpokládám tedy, že Biden do druhého období nepůjde, ať už dnes prohlašuje cokoliv.
(7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář