VLADIMÍR PIKORA
Český statistický úřad dnes zveřejnil data o tom, jak se v roce 2023 dařilo ekonomice. Podle statistiků poklesla ekonomika v roce 2023 o 0,4 %. To bylo o trochu lepší, než se čekalo. Většina ekonomů totiž čekala pokles o 0,5 %. Na výsledku ale nic nemění fakt, že je ekonomika v recesi, což je špatné.
Když se podíváme na samotný čtvrtý kvartál ekonomika klesala meziročně o 0,2 %. To ukazuje, že recese slábne. Z mezičtvrtletního pohledu ekonomika už ale roste o 0,2 %. Mezičtvrtletní data jsou přitom pro prognózu důležitější než meziroční, protože přinášejí data o aktuálních změnách. Ty přitom ukazují, že se situace podstatně zlepšila.
O tom ostatně nasvědčují i některé indikátory, jako jsou třeba maloobchodní tržby, které po mnoha měsících poklesu, začaly ve čtvrtém kvartále mírně růst. Jinými slovy, pokud by tento trend přetrval, je zde velká pravděpodobnost, že v prvním kvartále roku 2024 už ekonomika mírně poroste i v meziročním vyjádření a budeme moci prohlásit, že recese je za námi.
Někteří lidé z toho vyvozují velké věci, jako že ekonomika ožije a rychle poroste. Ačkoli jsem už na podzim tvrdil, že je odhad Ministerstva financí o růstu o 1,9 % v roce 2024 moc optimistický, nechtěli to slyšet. Optimismus se odrazil i v návrhu státního rozpočtu na rok 2024, který má kvůli tomu podle mě nadhodnocené příjmy.
Nyní v lednu však Ministerstvo financí koriguje a tvrdí, že ekonomika poroste jen o 1,2 %. To je přiblížení realitě, které chválím. Já ovšem čekám, že bude výsledek ještě o pár desetinek níž. Jinými slovy, rok 2024 bude lepší než rok 2023, ale méně, než tvrdí politici. Zlepšení bude tak mírné, že ho pouhým okem nepoznáme. Nicméně v tržbách už to bude vidět. Z pohledu národohospodáře je ovšem třeba zdůraznit, že už nyní by mělo ministerstvo snížit očekávané příjmy rozpočtu a říct, že deficit rozpočtu bude nakonec vyšší, než se dnes tvrdí. To by se mělo projevit v dalším tlaku na úspory. O tom zatím neslyšíme.
Kde se daří a kde ne?
Z pohledu jednotlivých odvětví ekonomiky se ukazuje, že ekonomice pomáhá zpracovatelský průmysl. To je naše klíčové odvětví. Bohužel s tím, jak asijské automobilky tlačí na evropské, se bojím, že tady není v nejbližších letech prostor k nějakému většímu růstu. Nutně potřebujeme ekonomiku transformovat a nesázet hlavně na auta.
Největší pokles naopak v roce 2023 zaznamenal obchod, doprava a pohostinství. Tady všude je cítit propad reálných mezd. Lidé neměli z čeho utrácet. Mnoho venkovských hospod skončilo.
Nicméně inflace bude v roce 2024 dramaticky nižší, a proto při zachování stávajícího růstu mezd, bude moci spotřeba domácností vzrůst. To by se mělo projevit v maloobchodu. Zejména e-shopy se vzpamatují a začnou zase vydělávat.
Ekonomický paradox: jak může v recesi růst zaměstnanost?
Dalším číslem, které statistici zveřejnili je zaměstnanost. Ta v minulém roce vzrostla o 0,7 %. To je naprosto paradoxní. V době, kdy je ekonomika v recesi, by podle základních makroekonomických pouček měla zaměstnanost klesat, protože je nutné snížit objem výroby a k tomu stačí méně zaměstnanců.
Tento paradox si vysvětluji tím, že v české ekonomice je dlouhodobý nedostatek pracovních sil, a proto i při mírném propadu výroby podniky nepropouští a drží si zaměstnance, protože je levnější je dnes platit, než aby je za rok zase najímali. S příchodem migrantů na český trh se navíc situace na trhu zlepšila. Trh je snadno absorboval, takže najednou v ekonomice pracovalo více lidí. Ukazuje se tak, že ekonomika potřebuje další pracovní sílu. Bez ní nemá šanci dlouhodobě růst. Buď naši výrobu více zautomatizujeme, využijeme více robotů, nebo potřebuje další lidi.
(14 votes, average: 4,79 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář