Boj o dítě |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Civilizovaný svět zápasí s neudržitelnou hladinou porodnosti, v některých zemích jde už o populační zhroucení, import lidského materiálu z jiných kontinentů vede ke všemu možnému kromě obnovení udržitelného stavu porodnosti. Francie byla považována za jedinou evropskou zemi s porodností na hranici udržitelného populačního stavu, ale od roku 2010 i zde klesá porodnost a dnes už i zde velmi slabých 1,68 dítěte na ženu. Ve Frontpopulaire se problémem zabývá profesor Julien Damon, který řadu let pracoval ve výzkumném oddělení úřadu rodinných podpor. Podle profesora finanční podpory na dítě nemohou vysvětlit evoluci porodnosti. Největší příspěvky na děti poskytuje Maďarsko a jižní Korea, Maďarsko s jistým pozitivním dopadem na celkovou porodnost, ale v Koreji úplně bez efektu, 0,78 dítěte na ženu je světovým rekordem ve vymírání. Podle profesora jistý pozitivní efekt na porodnost prokázala francouzská politika podpory sladění profesionálního a rodinného života ženy, zdá se, že většina moderních žen není ochotna vyměnit profesionální kariéru za rodinnou. Procento HDP věnované na dostupné bydlení pro mladé od 2010 permanentně klesá, ovšem podle profesorových korelací to na porodnost nemá velký vliv, navíc období baby-boom se pozorovala v letech velkých bytových problémů. Severské země s dostupným bydlením pro mladé se nevyznačují velkou natalitou. Profesor uvádí další přímé a nepřímé materiální podpory porodnosti, jako je posílení infrastruktury pro přijetí prvního dítěte, profesionální vyrovnání muž-žena atd., ovšem pochybuje o významnějším vlivu těchto faktorů na růst porodnosti.

Ruský prezident ani v sebesložitějších politických situacích nikdy nezapomene akcentovat porodnost v zemi, která poslední roky nástupem slabých generací devadesátých let klesá. Francouzský demograf Todd poznamenal, že po skončení ukrajinské války se hlavní Putinovou koncentrací stane právě oblast natality. Porodnost v oblasti je kritériem nejvyšší váhy, kterým státní centrum hodnotí úspěšnost gubernátora. Prezident mnohokrát vyjádřil myšlenku, že porodnost je velmi komplexní veličinou, kterou ovlivňují spousty faktorů, kvalita habitatu je bezesporu jednou z nich. Ruský stát poskytuje obrovské finanční podpory a výhody rodinám s dětmi a paralelně s tím velkoryse financuje formou dlouhodobých centrálně řízených projektů povýšení kvality bydlení a vylepšení přitažlivosti měst a sídel mimo hlavní města. Koeficient porodnosti to řadu let zvedalo, ale poslední roky se zdá, že možnosti finančních podpor ovlivnit porodnost jsou vyčerpány. Pravděpodobně jako všude ve světě, materiální faktory samotné dlouhodobě neudrží porodnost v žádaném stupni. V 2023 zaregistrovali v Rusku sedmnáctileté minimum 1,41 dítěte na ženu, nejméně v Leningradské oblasti (0,88) a v Sevastopolu (0,98), na druhé straně v Čečně 2,66, v Tuvě 2,44 a na Altaji 2,03. Ruské porodnostní maximum 1,78 se registrovalo v roce 2015. Někteří demografové mluví o pozitivní stabilizaci porodnosti, poslední roky sice klesá porodnost, ale statisticky nevýznamně. Porodnost moc neovliňuje růst reálných důchodů obyvatelstva, které např. v 2023 narostly o 5,4%.

V Interfaxu je zajímavý hovor na toto téma s ředitelem matematického-ekonomického centra akademie věd akademikem Albertem Bachtizinem, ústav se pokouší matematickým modelováním odkrýt proměnné, které porodnost ovlivňují. Akademik téměř jakoby doslovně odpovídal na Spenglerovu tezi, že člověk současného světa i kdyby se měl otrávit na betonu ve smradu velkoměsta, je nikdy a za žádnou cenu neopustí, zde se nerodí děti a pokud ano, jsou v nějakém smyslu degenerované. Akademik tvrdí, že úroveň porodnosti může posunout jen speciální demografická operace. Poslední rok se v důsledku nepříznivé demografické situace počet obyvatel Ruska snížil o několik stovek tisíc, podle akademika úkolem doby není zachování, ale zvednutí počtu obyvatel v Rusku. Z matematických modelů vyplývá, že velký vliv na rozdíl mezi žádaným počtem dětí a reálným mají podmínky a kvalita bydlení. Podle akademika tato proměnná má kapacitu pozvednout porodnost až o 50%.

Silným depopulačním faktorem je koncentrace obyvatel ve velkoměstech. V Japonsku v tom vidí velký problém, vláda nabízí ženě s prvním dítětem milion yenů, když se odstěhuje z velkoměsta na vesnici. Podobně v Portugalsku dají takové ženě 5 000 eur ročně, podobné programy se aplikovaly i v Rusku, ovšem v žádné zemi tyto programy moc neuspěly. Lidé jsou zvyklí na městskou infrastrukturu a tu za nic nevymění. V Číně se pokouší řešit problém zákazem rozšiřování velkých měst, Peking má stop stav na dnešní úrovni tj. 23 milionů obyvatel. Nedat už městům možnost, aby se rozšiřovala, protože je prokazatelné, že koncentrace lidí ve městech je hlavním faktorem nízké porodnosti. Současná tendence urbanizace a populační koncentrace je z hlediska porodnosti velmi nežádoucím jevem a pro populační udržitelnost je zastavení rozšiřování měst nezbytné. V Rusku se podle akademika kolem 2030 sníží počet žen v reprodukčním věku (15-49) o 9%. V Rusku existuje od 2007 velmi dobrý nástroj podporující porodnost tzv. mateřský kapitál, který stimuloval 2,5 milionu porodů, ovšem v posledních letech jeho účinnost klesla, spekuluje se, že účinnější než vysoký jednorázový mateřský kapitál by byly vyšší měsíční finanční podpory. Podle akademika tři hlavní faktory negativně ovlivňují úroveň porodnosti: urbanizace velkých měst, snižování průměrné velikosti dostupného bytu a sociální napětí, které vede k vylidňování malých sídel.