PETR MILER
Lidé ho v reakci na vyřčené vypískali a s bučením se musel potýkat ještě dřív, než otevřel ústa. Jistě může jít o součást vyjednávací taktiky, přesto tak silné vyjádření překvapilo i analytiky. Zvlášť pak v momentě, kdy jej Oliver Blume spojil s celým koncernem Volkswagen.
Blume nebyl svými níže postavenými kolegy přijat s nadšením, jak shrnuje německý Business Insider, v to ale nemohl ani doufat. Jakmile se osobně objevil v přeplněné tovární hale, byl zaměstnanci vypískán a i během své přítomnosti byl opakovaně přerušován bučením a skandováním hesel jako: „Jsme připraveni stávkovat! Celostátně!” To ale lidé z firmy ještě nevěděli, co přijde.
Z Blumeho vyjádření totiž vyplývá, že ekonomická situace celé automobilky je horší, než se čekalo. Podle několika účastníků setkání citovaných Insiderem Blume řekl: „Celá skupina VW je zralá na restrukturalizaci.” Takto řečeno to může znít celkem nevinně, to je ale jen tím, že doslovný český překlad nedokáže vyjádřit sílu Blumeho slov. Nemluvil totiž o restrukturalizaci či reorganizaci toho typu, že se věci začnou dělat jinak, že třeba Kája přijde až v osm a Janča nebude mít k svačině párky. Použil německé slovo „Sanierungsfall”, což je terminus technicus používaný pro restrukturalizaci v rámci zákona o úpadku. A úpadek není nic jiného než bankrot, který formální restrukturalizaci musí předcházet.
Jak poslední dobou probíráme až nemile často, sám bankrot či úpadek automaticky neznamená konec firmy (typicky likvidaci), může to být pořád konstruktivní způsob vypořádání se s nadměrnými závazky třeba právě cestou restrukturalizace. Tu německé právo v definicích označuje za „případ, který obvykle nastává, když je společnost ve ztrátě, a to trvale. Sama firma je tedy schopna identifikovat, že je v problémech, ale neví, jak z nich ven”. Pokud tedy generální ředitel koncernu VW řekne, že celá skupina „je zralá” či „potřebuje” (záleží znovu na citlivosti překladu) restrukturalizaci, zdvihne to mnohá obočí.
Pozoruhodné je Blumeho vyjádření také v tom, s bezprostředními riziky jsme si dosud spojovali „jen” značku Volkswagen coby sice hlavní část celého koncernu, ale pořád jen část. Nyní šéf firmy mluví o skupině jako celku, což je též varovné. Jistě to můžeme brát jako jistou hyperbolu vyřčenou ve snaze naznačit zaměstnancům, jak těžká situace je. Ale také nemusíme. Člověk stojící ve vedení podobné firmy si musí dávat pozor na slova a nemůže ani toaletě mezi pár lidmi naznačovat, že VW Group je zralá na bankrot, protože není formální restrukturalizace bez formálního úpadku.
Podle Blumeho nyní firmě chybí zejména peníze z Číny, kde letos přijde asi o dvě třetiny zisků, které tak nebudou dál sanovat problematické evropské aktivity firmy. „Současná situace je vážná. Proto jsou naléhavě nutná opatření vedoucí k zajištění budoucnosti Volkswagenu,” uvedl dále v prohlášení Blume a dodal: „Naše výrobky jsou dobré, ale náklady jsou příliš vysoké. To se musí změnit. Umíme postavit nejlepší auta na světě, ale není nám to k ničemu, pokud na tom nedokážeme vydělávat,” řekl též.
Upřímně řečeno je VW už nějaký ten pátek zralý na zásadní obrat, ale hlavně ve smyslu návratu ke snaze efektivně uspokojovat přání svých zákazníků. Dnes se snaží spíš vyhovět všem zákonným povinnostem a označuje to za byznys – tohle mu žádná auta neprodá. Právě proto ale vyvolala rozhořčení další Blumeho slova pronesená před zaměstnanci: „My z vedení nežijeme ve světě snů,” řekl také. Jenže právě tak působí pokus uchvátit automobilový svět s pomocí elektrických aut, která dosud nadělala VW (a spřízněným značkám) spoustu problémů a znamenala jen minimální přínosy. To byl ryzí sen, který se neplní. Blume u jeho zrodu nestál, snad bude mít dost odvahy vrátit Volkswagen zpět do rozumnějších kolejí.
(45 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
To je tak, když korporát do top managementu vybírá vysoce motivované kolemjdoucí kočičky. Taková rozdivočelá cválající čičkako udělá kus užitecné práce, a to jen ze samé radosti, že jezdí ve služebním autě a pobíra plat výše pětadvaceti mezd. Ve vteřině uvěří předepsaným kecům,
že čtvrtohory zanikly vinou CO2,
že kdo brání obelhávané, terorizované a vražděné je dobyvatel mongoloid,
že kdo obelhává, terorizuje a vraždí je evropská hodnota oblažená americkým dolarem, co odhalí pronikavým bystrozrakem čínské netopýry a ruské novičoky či bum bum Vrbětice na to ratatata,
že nesmíme kupovat lacinou komoditu, když ji můžeme koupit předraženě
a že dost bylo zpátečnických tradic vyrábět o co je zájem, když můžeme klidně vyrábět co nikdo nechce.
Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až na kolemjdoucí kočičku hayzl spadne.
A splátky hypotéky se promění ve žravou saň, služební auto zapadne vzpomínkami a z gigaplatu se stane mzdičenka.
Pak možná i ta kolemjdoucí kočička pochopí, že je kolemjdoucí kočička.
Kdybyste si nechal pro sebe své primitivní, rádoby vtipné flusance, bylo by možné s vámi v něčem i souhlasit. Takhle ovšem vystupujete jako obyčejný ubožák a blbeček. Místní skupince lízačů prdele rusáckého fýrera se to ale jistě líbí.
Jen tak dál. A vymyslete si ještě móóóc žertovných přezdívek, jako jsou ty dosavadní.
Pa, brouku.
„Umíme postavit nejlepší auta na světě, ale není nám to k ničemu, pokud na tom nedokážeme vydělávat“ // Tak jistě 🙂 Je to stejné, jak za „sociku“ jedna firma u nás dělala ty nejlepší koule pro kominíky, ale poptávka byla stejná jako po těch elektro autech 🙂 Člověk by myslel, že se Západ poučil z našeho „socíku“ a do budoucna jej měl pro sebe jako varování, když opustí jednoduché pravidlo trhu nabídka/poptávka. Nepoučil a náhradou za křesťanství má být zelené náboženství s nejvyšším bohem CO2. A až to náboženství zdechne, tak zůstane místo křesťanství islám s hordou muslimů ze 7.století. A to ti píseční beduíni nemuseli vytasit ani zbraně, ale jen dělohy žen… 🙁 Vzpomínáte na Muammara Kaddáfího. Pravě ten tenkrát o tom mluvit a my jsme se mu smáli…
Trh není samospasitelný. Notabene když se do hry zapojí politické sankce – což je knokaut modly kapitalismu: zásah do mechanismu svobodného trhu.
Zaměstnanci poletí, to je jisté. Ale jako první by mělo letět kompletní vedení, ne se zlatým padákem, ale se zabavením veškerého soukromého majetku, přesně podle zákona. Rozhodně jednali v přímém rozporu se zájmy společnosti a s tzv. péčí dobrého hospodáře.