
IVAN HOFFMAN
Nepřekážet. To se podle komentátora Ivana Hoffmana bude žádat od politiků ve světě prezidenta Donalda Trumpa. „Do koše patří vše, co kvůli mrzkému zisku vylobbovali globalisté, aby se zbavili nežádoucího konkurenčního prostředí a získali mocenský monopol. Jenom politický hlupák může dnes vnucovat to, co nefunguje, lidem, kteří to nechtějí. Jednoduchá rada politikům zní: Zapomeňte na plynový pedál a místo rychlostí řaďte výhradně zpátečku. A opakujte si ráno i večer u zrcadla, že komu není rady, tomu není pomoci,“ píše Hoffman v komentáři pro ParlamentníListy.cz.
Svět je v pohybu. Je to sice normální a bylo tomu tak vždy, ale dnes se jedná o něco speciálního. Jsme svědky protipohybu. I protipohyb samozřejmě patří ke společenské dynamice, nicméně povětšinou má minoritní, anebo disentní charakter. Tentokrát je ale řeč o protipohybu geopolitickém, přicházejícím z USA, a tomu odpovídá zmatek a bezradnost politiků, uvyklých jednat po proudu.
Vidíme, jak se narychlo svolávají evropští hlavouni, které vývoj situace vytlačuje do ofsajdu. Od pohledu jsou bezradní. Chtějí, aby se s nimi mluvilo, ale nemají co říct. Dosud od nich Američané chtěli, aby souhlasili. Nyní se po nich chce, aby nepřekáželi. Najít shodu, jak Američanům nepřekážet, aby to nevypadalo pitomě, je velká výzva. Není to ale neřešitelný rébus.
Evropa přitakávala americkým globalistům, kteří v Americe ztratili politický vliv. Evropští vazalové mohou trucovat s tím, že chtějí nadále přitakávat v Americe poraženým globalistům, anebo mohou vzít na vědomí, že v USA dochází k zásadnímu politickému protipohybu, a přidat se k němu. Vlastně by to nemělo být těžké, neboť protipohyb přicházející z Bílého domu je osvobozující. Jde o výzvu vyházet na smetiště dějin bidenovskou militantní, progresivistickou veteš, různé ideologické ptákoviny, jde o výzvu vykašlat se na cenzuru, manipulaci, omezování a zastrašování vlastních občanů.
Souhlasit s prezidentem Donaldem Trumpem a J. D.Vancem bude smysluplnější a nepochybně i důstojnější, než bylo trapné podlézání americké dekadenci a cynismu, v režii politické mafie, přezdívané hluboký stát. Protipohyb, o kterém je řeč, vrací do politiky demokracii. Jde o pohyb, u kterého se nově musí počítat s občanem, což je závažná komplikace. Jsou-li tedy naši europolitici bezradní a nevědí kudy kam, určitě jim přijde vhod pár dobrých rad.
Ve světě v protipohybu budiž heslem politika neškodit a nepřekážet občanům, neboť reálně hrozí, že na nich, nikoli na sponzoringu korporací, bude nově záviset politikovo přežití. Místo zavádění nových šikanózních regulací je politicky prozíravé rušit ty existující. Do koše patří vše, co kvůli mrzkému zisku vylobbovali globalisté, aby se zbavili nežádoucího konkurenčního prostředí a získali mocenský monopol. Jenom politický hlupák může dnes vnucovat to, co nefunguje, lidem, kteří to nechtějí. Jednoduchá rada politikům zní: Zapomeňte na plynový pedál a místo rychlostí řaďte výhradně zpátečku. A opakujte si ráno i večer u zrcadla, že komu není rady, tomu není pomoci.
PL
Stalo se jen to, že se američtí progresivisté chytili do pasti vlastních lží. Tak dlouho potlačovali nepohodlnou pravdu o Bidenově senilitě, až praskla v přímém přenosu. V důsledku toho vyhrál Trump. Ale nikde není psáno, že se po příštích volbách nemůže vše vrátit do starých kolejí.
Trump seškrtal program zdravotnictví pro chudé. Jeho cla sice dlouhodobě mohou pomoci průmyslu i zaměstnanosti, ale přinejmenším krátkodobě zvýší ceny. A kam se nespokojení lidé mohou v systému dvou stran obrátit, než k té druhé straně? Demokrati jim nebudou slibovat zelenou bídu, příval superlevných pracovníků a kriminálních migrantů. Zaměří se na to, co lidem vadí. Svůj shnilý progresivismus propašují k moci jako součást programu – „balíku“, který přece lidé zvolili a tedy chtěli. Jako u západoevropských stran nebo u našich socanů.
Vyhazovat progresivisty z úřadů nestačí. To je jen popíchne aby pomáhali kampani demokratů. Bylo by třeba pohnat je k zodpovědnosti. Předložit jim účet za vše co způsobili. Od zločinů vpouštěných migrantů, přes ztráty státu i škody průmyslu až k odškodňování za neuvážené změny pohlaví. Kdyby Amala musela žít ve stanu, neměla by milióny dolarů na volební kampaň. Zatím je hvězdou první velikosti, která přebírá ceny. Trump je na ně měkký. Jeho vláda tak může být jen epizodou.
„Vnucovat to, co nefunguje, lidem, kteří to nechtějí“ samozřejmě mohou. Pomůže strašení klimatickou katastrofou, i diktát Bruselu, kde je progresivismus zabetonovaný. Případně vyvolají válku, v níž se přece volby pořádat nemohou. Nebo to z rozhodování „vyjmou“ jak je v liberální demokracii zvykem. Pak bude výběr jen mezi zelenými a ultrazelenými stranami. Lidi s jiným názorem zavřou. Že něco nefunguje je pro ideologickou víru nepodstatné. Chyby jsou totiž jen v lidech, zatímco myšlenka je správná…