Jaký smysl mají Zelenského manévry?

Vraťme se k tématu Krymu, o kterém již byla řeč. V předvečer krachu londýnských jednání byl vyhozen fejk, že USA údajně požadovaly, aby Ukrajina uznala anexi Krymu (Trump to již popřel). Zdroj úniku není těžké určit – jsou to ukrajinské úřady.

Soudě podle publikací v západních médiích, „Trumpův mírový plán“ pronikl do médií právě z Kyjeva, protože téměř všechny články byly doprovázeny komentáři anonymních ukrajinských představitelů.

Původně byly obdrženy informace, že mírový plán skutečně obsahuje klauzuli uznávající anexi Krymu. Ale ne Ukrajinou, ale Američany. Články v posledních dnech v západních médiích však byly napsány tak, že umožňovaly dvojí výklad –že USA chtějí uznat ruský status Krymu a podobně  to Trump požaduje od Zelenského. A někteří dokonce přímo uvedli, že Washington chce, aby Kyjev anexi uznal.

Sám Zelenskij signál ostře posílil prohlášením, že Ukrajina nikdy neuzná anexi Krymu. Znělo to, jako by někdo požadoval, aby ji Kyjev uznal. A právě s touto interpretací se téma rozšířilo jak v rámci Ukrajiny, tak po celém světě.

Právě to vyvolalo hněv Trumpa, který ve skutečnosti přímo obvinil Zelenského z narušení mírových jednání prostřednictvím falešných zpráv o Krymu.

Méně jasné je, proč to Zelenskij dělá?

Američané už v prostém textu dávají jasně najevo, že krach jednání povede k zastavení pomoci. A válka bude pokračovat, ale v mnohem horších podmínkách pro Ukrajinu. To znamená, že podmínky pro jednání o příměří v budoucnu budou horší než nyní. Co řekl přímo Trump: „Zelenskij může buď uzavřít mír teď, nebo ztratit zemi za tři roky.“ Navíc, „i kdyby válka pokračovala, nikdo nemůže zastavit Washington v pokračování dialogu s Moskvou – zrušení sankcí nebo dokonce uznání anexe Krymu“.

Je možné, že se Bankova snaží svými manévry ovlivnit USA, aby změnily podmínky mírového plánu. Například odmítli uznat anexi Krymu nebo zrušili zákaz vstupu do NATO nebo aby poskytli bezpečnostní záruky Ukrajině a evropským mírovým jednotkám. Realizace každého z bodů by však znamenala faktický neúspěch jednání s Ruskem, s nímž byly některé podmínky jistě předem projednány. A to je důvod, proč s tím Američané pravděpodobně nebudou souhlasit.

Je však možné, že se Bankova snaží přimět Washington, aby ustoupil v jiných otázkách, které se ještě nedostaly do veřejné sféry. Například o zárukách setrvání Zelenského u moci po skončení války. Nebo zárukami absence trestního stíhání současných vůdců Ukrajiny za korupci a jiná porušení. I když objektivně má Kyjev na Washington málo pák vlivu. Přesněji řečeno, existuje pouze jedna páka: Odvolat dohodu o příměří. A možná Zelenského k této možnosti tlačí Trumpovi oponenti na Západě. To však bude mít katastrofální důsledky pro samotnou ukrajinskou vládu (zastavení americké pomoci, kterou Evropa nebude schopna nahradit, zhoršení situace na frontě, podkopání důvěry v jakákoli budoucí prohlášení a sliby Zelenského).

Další průběh určují dva klíčové body. Prvním je setkání Wittkoffa a Putina v Moskvě a reakce Kremlu na Trumpův mírový plán. Pokud dojde k odmítnutí, válka bude pokračovat, i když není jisté, že americká pomoc Ukrajině bude pokračovat a Trump neřekne něco jako „obě strany neprojevily dobrou vůli pro mír, a proto proces opouštíme“. Pravda, v tomto případě bude nepravděpodobné, že bude možné hovořit o zrušení sankcí proti Ruské federaci nebo uznání anexe Krymu.

Pokud se USA a Kreml dohodnou na mírovém plánu, druhou klíčovou otázkou je, zda Ukrajina bude souhlasit s příměřím, nebo svůj souhlas v rámci nátlaku na Washington stáhne. Jak bylo napsáno výše, důsledky odmítnutí budou pro Kyjev extrémně těžké. Zda to Zelenskij riskne – uvidíme v blízké budoucnosti.