Ani 35 tisíc propuštěných a zavřené továrny nebudou stačit. VW musí ušetřit víc, aby vyšel |

Sdílet článek:

PETR MILER

Hloubku svých vlastních problémů zná dokonale jen Volkswagen sám, pokud ale přímo šéf firmy veřejně připouští, že si část německých fabrik umí představit v rukou čínských partnerů, je vidět, že situace není dobrá.

Prakticky celý poslední loňský kvartál se v automobilovém světě nesl v duchu vyjednávání vedení Volkswagenu se zástupci zaměstnanců poté, co vedení firmy varovalo, že na současné trajektorii je VW rok nebo dva před úpadkem a nejvyšší šéf společnosti dokonce řekl, že celý koncern je zralý na bankrot už teď. Nevíme, do jaké míry to bylo reflexí reality a do jaké míry projevem snad zlepšit vyjednávací pozici vedení, v každém případě to ale znamenalo, že firma donutila odbory k nebývalým ústupkům.

Ačkoli padaly hrozby dekády nevídaných stávek, VW v této bitvě drtivě vyhrál a domohl se postupného zrušení 35 tisíc pracovních míst, možnosti zbavit se továren a nikomu 7 let nezvýšit mzdu ani o haléř. Celý program „společensky odpovědných úspor” měl automobilce pomoci od 1,5 miliardy euro nákladů ročně jen na mzdách a pomoci k celkovému snížení nákladů o 15 miliard euro (377 miliard Kč) ve střednědobém horizontu. Jenže ani to nebude stačit.

Handelsblatt s odvoláním na své zdroje ve společnosti uvádí, že ani takové škrty nejsou dostatečné a „musí být hlubší”, aby firma vyšla. Už teď tak navzdory výše uvedenému odkládá své původní cíle z hlediska ziskových marží – nákladů je prostě moc a příjmů vzhledem k upadajícím prodejům zejména jí preferovaných aut málo.

A nebudou to žádné plané řeči, neboť přetrvávající komplikovanou situaci VW v rozhovoru pro Reuters připustil znovu sám generální ředitel celé skupiny Oliver Blume. Ten potvrdil zvěsti o tom, že čínští partneři automobilky mají zájem o churavějící německé závody firmy a nevyloučil, že jim je automobilka může prodat. Celou situaci ostatně vnímá kladně, byť specifické kroky zatím v plánu nejsou: „Je vždy pozitivní, když společnosti investují v Evropě. Máme s nimi blízká partnerství v Číně a samozřejmě došlo k rozhovorům, ale žádná konkrétní rozhodnutí zatím nepadla.”

Jak už zaznělo dříve, první na ráně jsou továrny v Osnabrücku a Drážďanech, tedy pomineme-li továrnu Audi v Bruselu, ta zcela skončí k poslednímu únorovému dni letošního roku. Že je tento stav dán primárně hazardní sázkou VW na zákazníky nechtěná a ekonomicky neefektivní auta v situaci, kdy otevřeně podporuje EU, která svými kroky fakticky zdražuje firmě klíčové vstupy typu energie, je bez jakýchkoli debat. Proč se tomu firma nepostaví jinak než dalšími a dalšími úsporami na místo snah o hledání větší efektivity v oblasti atraktivity svých produktů či eliminace opatření zřetelně jen uměle zvyšujících její náklady, je mimo naše chápání.