Čína vs. Indie |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Čína byla dlouho planetární ekonomickou lokomotivou, nyní ji podle řady mainstreamových analýz téměř zvoní umíráček. Např. podle Scenarieconomici po letech vysokého růstu se zde poslední roky registruje nižší růst než v jiných asijských zemích a Čína má velké problémy s realitní krizí a vysokou nezaměstnanost mladých. Počítá se, že v letech 2023-26 čínské HDP na hlavu poroste o 3,9%, japonské o 4,1%, vietnamské o 4,7% a novým ekonomickým tygrem se má stát Indie s 8,7%. Čínští komunističtí lídři stojí před nesnadným úkolem, rozhodující bude rok 2025 a budou muset rychle jednat jinak riskují ztracené desetiletí jako v Japonsku.

Růst čínského HDP se zpomalil, ale na rozdíl od Indie hlavní část HDP generuje průmyslová produkce a technologie, v Indii jsou to služby. Západní firmy outsourcovaly do Indie řadu služeb, zatímco Čína se stala světovou továrnou, sektor služeb však nemá tak silný vývojový potenciál jako výroba. Čínský HDP narostl z 6 bilionu dolarů v 2010 na 14,7 bilionu v 2020, to znamená z 4500 dolarů na hlavu na 11900, podíl produkce vysokých technologií na HDP činí 38%. Čínský zahraniční obchod narostl z 1,5 bilionu na 5 bilionu, víc než 20% globálních výdajů na vědu a výzkum jde z Číny a jejich praktická efektivita daleko přesahuje ostatní svět. Podle odhadů letošní čínský export činí 3,4 biliony, americký 2 biliony, německý 1,7 bilionu…, český 255 miliard. Indický export s 432 miliardami není ani dvakrát větší než český, západní kalkulace s indickým nahrazením Číny se nezdají moc reálné. Pokud se k čínskému exportu dodá hongkongský (574 miliard) odstup od ostatních zemí je ještě markantnější.

Čína je hlavním stimulátorem a lokomotivou globálního růstu. V Evropě se kvůli obnovitelným zdrojům energie musel zničit průmysl a ideologicky otrávit obyvatelstvo, v Číně se dnes získává 39% energie z obnovitelných zdrojů a tento sektor je na rozdíl od ideologizované EU impulzem pro ostatní ekonomiku.

Čína plánovitě eliminovala chudobu a vytvořila obrovský sektor střední třídy, evropskounijní vládnoucí kasta dovedla obyvatelstvo kvůli svým energetickým pověrám k propasti chudoby. V Číně je dnes 600 tisíc dolarových milionářů. Jednoznačně se dá konstatovat, že tzv. pekingský model řízení společnosti prokázal své vrcholné kvality a může být vzorem i pro ostatní.

Na ruském ekonomickém serveru Guru se střetly dvě těžké váhy geopolitiky a ekonomiky, ředitel Institutu zemí Asie a Afriky Alexej Maslov a ruský obchodní zástupce v Indii Jevgenij Griva. Téma diskuze: je reálný indický ekonomický skok podobný čínskému? Čínský hrubý produkt na hlavu loni dělal 12500 dolarů, indický pouze 2500, Roční růst HDP v Číně se dlouhé roky pohyboval kolem 10%, poslední roky se zpomalil a zdá se, že na dlouhou dobu.

Podle Maslova se čínský růstový model vyčerpal, výrazně klesla produktivita a Čína padla do demografické jámy. Čínský růstový model spočíval na státní podpoře malým a středním podnikům a jeho dosavadní růstové impulsy přestaly fungovat, pokud se Číně podaří model přetvořit, ekonomika se stabilizuje v rovině vyššího růstu. Indie počátkem tisíciletí nasadila obrovské prostředky ke stimulování ekonomiky a zapracovalo to, ovšem Indie je obrovská federalizovaná země s nepřekonatelnými vnitřními rozpory, podle Maslova to, co je dnes faktorem růstu se může zítra ukázat brzdou.

Znalec Indie Griva hovoří o vysokých obrátkách nejen v indické ekonomice, ale i v jiných společenských sektorech. Je to efekt reforem, které zahájil již Radživ Ghandi. Narendru Modimu se podařilo sjednotit národ, spolehl se na náboženskou hinduistickou většinu a přeměnil zemi. Indie je na dobré cestě stát se z hlediska parity kupní síly třetí největší ekonomikou a předběhnout Japonsko a Německo. V periodě 15-20 let Indie poroste vysokými tempy. klíčovými růstovými faktory jsou vládní programy, především v infrastruktuře a technologických odvětvích. Dalším pozitivním faktorem je demografická dividenda, která dává Indii oproti Číně velkou konkurenční výhodu. S věkovým průměrem 29 let jsou Indové velmi mladým národem, každý rok nastupuje na pracovní trh 10 milionů lidí, ale pracovní místa narostou jen o 2 miliony. K indickému růstu přispívá americká politika, USA podporují vytlačení Číny z pozice hlavního planetárního ekonomického hráče a řada firem do Indie přesouvá z Číny své podniky. Ekonomická mobilizace probíhá, ale plně se zmobilizovat jako v Číně, není v Indii reálné.

Čína došla do vývojově vyšší polohy, za posledních 5 let vzrostly výrobní náklady ve výrobním sektoru o 10-25%, mzdy rostou rychleji než produktivita práce. Lidé požadují vyšší mzdy i vyšší sociální dávky. Samotná Čína dnes outsourcuje některé výroby do Vietnamu a ponechává si jen high-tech výrobu. V Číně je snadné mobilizovat miliony lidí a finance, Indie je kulturně jiná a není to možné.

Podle Grivy produktivita práce v klasickém smyslu slova v Indii chybí, velká populace, která si žádá práci je regulačním faktorem, na stavbě vysokorychlostní dálnice ženy nosí beton na hlavě a rukama jej rozhrnují. Ministr obchodu ruskému expertovi řekl, že udělá všechno, aby zabránil skokové automatizaci, protože to může vyvolat sociální explozi. Podíl průmyslového sektoru pomalu roste, státní programy se zaměřují na přilákání přelomových technologií v 10 vybraných sektorech (IT, farmacie, chemie, petrochemie …). Indie se v mnohém podobá Číně ve středních stádiích ekonomické revoluce.

Čína má světové prvenství ve využití a formování lidského kapitálu a čínský ekonomický zázrak je spíš založen na tomto faktoru než na Tengových reformách. Čína prošla obdobím kolosální reformy vzdělávání a rozvoje vědy, komunistická strana osvobodila vzdělání od nepotřebných a neefektivních vzdělávacích programů a kolosálním způsobem profinancovala potřebné programy, včetně studia v zahraničí. Vzdělání se osvobodilo od neefektivních kádrů. V tomto směru dělá Indie teprve první kroky a protože v Indii panuje v uvolněné podobě demokracie, nikde se moc nespěchá. Společnost je dost zkorumpovaná, ale naštěstí to neexistuje ve školství. Hodnota vzdělání je vysoká, je to to, co odděluje 400 milionů od zbývající miliardy, je to vstupenka do normálního a šťastného života. Novým indickým trendem je zakládání agresívních univerzit, které jsou vytvářeny velkými korporacemi. Indové nejsou národ orientovaný na výsledky v procesu výroby, ale na harmonii, komunikaci, a na čistotu procesu.