Co vám zůstane v rukou z cen dnes nových elektromobilů za čtyři roky? Platit budete násobně víc za podstatně míň |

Sdílet článek:

PETR MILER

Ač jde o největší problém elektrických aut, zůstává do značné míry stále přehlížený. Nejde tu jen o to, že tyto vozy jsou drahé a nepraktické, jejich skutečnou cenu poznáte až optikou dlouhodobé ztráty hodnoty. Nové odhady expertů na tuto oblast nadále nevěští nic dobrého.

Je to troufalé tvrzení, ale máme pocit, že svět by byl o poznání lepším místem, kdyby větší část lidí disponovala ekonomickým vzděláním nebo alespoň hlubším povědomím o fungování ekonomických procesů. Je to velmi racionální obor a lidé v něm kovaní se spíše nenechají utáhnout na vařenou nudli všemožných planých slibů. Konkrétních projevů může být spousta, jedním z těch podstatných je ale správné vnímaní skutečných nákladů vlastnictví určité věci.

Většina lidí tento aspekt vnímá příliš přímočaře – něco jsem zaplatil, to byla cena, ty peníze už nemám, takže tolik mě to stálo. To je extrémně úzký a z podstaty nesprávný pohled, který zanedbává mj. to, co jsem musel takové koupi obětovat (někteří jsou schopni jet 20 kilometrů autem pro benzin levnější o korunu) nebo co za hodnotu jsem takto získal (mnozí nemají potíž koupit si raději o 20 procent levnější věc, která jim vydrží rok, místo té dražší, která jim vydrží dva). Především ale v případě věcí trvalejší hodnoty ignoruje to, že ona věc se nestává momentem koupě bezcennou.

V případě aut je to velmi markantní a pořizovací cena je prakticky zanedbatelný faktor. Pro skutečné náklady vlastnictví vozu je v podstatě irelevantní, neboť roli hraje jenom rozdíl mezi nákupní a pozdější prodejní cenou a jeho rozložení v čase. Je dražší Ferrari, když ho koupíte za 5 milionů a po 4 letech ho prodáte za 4,5 milionu, nebo je dražší BMW, které koupíte za 1,5 milionu a po 4 letech ho prodáte za 750 tisíc? Je to hypotetická situace, dává ale vodítko k tomu, co je skutečnou cenou auta.

Proto jsou klíčové zůstatkové hodnoty aut, které sice nikdo nemůže předem znát (viz předchozí divoké roky, na koupi auta jste mohli nominálně i vydělat), dají se ale velmi kvalifikovaně odhadovat. Jednou z firem, která se na toto soustředí – a na našich stránkách je pravidelně citována i díky svým předchozím přesným odhadům – je německá Bähr & Fess Forecasts, která s koncem června dala dohromady svůj tradiční odhad zůstatkové hodnoty současných aut za 4 roky. A v podstatě varuje před koupí naprosté většiny elektrických aut.

Důvod? Masivní ztráta hodnoty nesrovnatelná s většinou ostatních vozů na trhu. Důvody jsou dva a uhádli byste je oba – relativně vysoká pořizovací cena a relativně rychlá ztráta hodnoty. Dohromady se tyto dva faktory starají o extrémní „provary” v nominální rovině, které dělají z elektrických aut vskutku drahý špás.

Bähr & Fess vidí v podstatě jedinou výjimku, a tou je Tesla Model Y. Důvod ale netkví ani tak v tom, že by se vymykala výše zmíněné matematice (ostatně Tesly jsou vozy, které za poslední rok či dva ztratily na cenách nejvíce), je to především dílo momentálních okolností. Tesla má problém s nadvýrobou, svá auta výrazně zlevnila a Bähr & Fess očekává, že tento stav nebude pro Teslu dlouhodobě únosný. Současní kupci Modelu Y tak mohou profitovat z toho, že ceny jsou nízko a porostou. Pesto čtyřleté vlastnictví této Tesly nebude úplně levný špás – majitele má stát 17 124 Eur, tedy asi 408 tisíc Kč.

Na poměry elektromobilů to ale málo je, třeba o mnoho menší Smart ForTwo EQ má majitele za stejnou dobu přijít na 13 629 Eur, tedy asi 325 tisíc Kč, i když jeho užitná hodnota je zlomková. Ještě větší katastrofou je ještě levnější Dacia Spring, která za 4 roky ztratí 13 998 Eur ze své ceny, tedy asi 334 tisíc Kč. Celá nestojí o moc víc a tento náklad vyloženě bije do očí vedle očekávaných nákladů vlastnictví Dacie Sandero, která přijde za stejnou dobu pouze o 5 585 Eur, tedy asi 133 tisíc Kč ze své hodnoty. Je to přitom větší a použitelnější auto, v případě Springu tak budete platit násobně víc za podstatně míň.

Proč jsou zůstatkové hodnoty elektrických vozidel nadále takovým zklamáním, vysvětluje sám Dieter Fess: „Elektrické modely, které mají relativně malý dojezd nebo výrazně vylepšené nástupce, svou zůstatkovou hodnotu výrazně ztrácí. A s postupujícím technickým vývojem toho budeme svědky i v budoucnu. Elektromobily mají sice vyšší absolutní zůstatkové hodnoty, protože jsou stále mnohem dražší na pořízení než spalovací motory, poklesy jsou ale relativně i absolutně vysoké. Dříve prodaným vozům nepomáhá prudké snížení cen Tesel, které vytváří silný cenový tlak z ojetin, do budoucna očekáváme, že se o něco podobného postarají Číňané. Ti nabídnou další levnější alternativy, což by ve střednědobém horizontu mohlo vést k dalšímu razantnímu snížení zůstatkových cen elektromobilů,“ říká jeden ze zakladatelů firmy.

Elektromobily zkrátka zůstávají ekonomickou sebevraždou prvního řádu, co tedy koupit? Ideálně cokoli, co je na trhu pořád žádáno, z nabídky ale pod tlakem iracionálních faktorů mizí. Dieter Fess by se nebál ani dieselů, u větších aut rozhodně ne: „Diesel bude i nadále hrát důležitou roli ve vyšších segmentech, protože plug-in hybridy i přes lokální daňová zvýhodnění nedosahují úrovně komfortu a hospodárnosti naftových motorů,” říká. Zaměřit se jinak dá na exoty i relativně normální, vesměs levná auta.

Sázkou na jistotu se zdá být Audi TT Coupé, které si má udržet po čtyřech letech přes 60 procent hodnoty, velmi dobře si vedou i jiná do budoucna odepsaná auta jako Porsche Macan či spalovací Mercedesy a Audi – všechny tyto značky chtějí více a více vnucovat elektřinu. Fessovými dalšími žhavými tipy jsou Audi Q7 45 TDI, Mercedes S 350d, Audi A6 35 TDI, Toyota Land Cruiser, SsangYong Rexton a Hyundai Santa Fe, vše s diesely.

Pokud ale nemáte miliony na nový vůz, jsou jasnou volbou Dacie. Jsou levné a na ceně mají i relativně tratit málo, takže modely Sandero, Jogger a Duster jsou špičkami svých segmentů z hlediska očekávané ztráty hodnoty. Horkým zbožím mají pak být zejména varianty na LPG, které slibují i nejnižší provozní náklady, které potenciální druzí majitelé ocení. A koneckonců je oceníte i vy.

Volba je ale pochopitelně na vás, vše zmíněné jsou jen vodítka. Nakonec proč nevzít Dacii Spring s maximálkou nižší než u Škody 120 s vyhlídkou zaplacení 334 tisíc Kč, když za rychlejší a větší Dacii Sandero dáte během stejných 4 let jen 133 tisíc Kč. Přece nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit kupovat levné věci, ne?