Deset věcí, které by stát neměl dělat

Desatero ekonomických přikázání pochází z pera Williama Boetckera, který se narodil na konci 19. století v Německu. Brzy se přestěhoval do USA, kde se stal vlivnou církevní osobností a veřejným zastáncem konzervativních hodnot. V roce 1916 publikoval svůj pamflet „The Ten Cannots”, tedy něco jako deset nemožností.

Jeho desatero se stalo relativně populární a ve své řeči je využil i bývalý prezident Ronald Reagan. V originále všechny přikázání začínají slovy „You cannot…”. Zní takto:

(1) Nemůžete zajistit prosperitu tím, že budete lidi odrazovat od spořivosti.

Pozn. redakce se snaží odhadnout, co by na to řekly moderní progresivní vlády. V tomto případě třeba:

Už poměrně dlouho tiskneme peníze a pořád to vychází.

(2) Nemůžete posílit slabé tím, že oslabíte silné.

Posilování slabých je daleko náročnější než danění a regulování silných. 

(3) Nemůžete pomoci malým lidem tím, že srazíte ty velké.

Koho to zajímá! Nás to prostě baví.

(4) Nemůžete zvednout platy lidem, kteří pracují za mzdu, tím, že oslabíte toho, který jim tu mzdu vyplácí.

Ale až to lidé zjistí, my už tady nebudeme.

(5) Nemůžete pomoci chudým tím, že zničíte bohaté.

Po nějakou dobu jistě můžeme. To ví každý. A až dojdou bohatí, my už budeme mít odkloněno dost na pohodlné dožití.

(6) Nemůžete vytvořit zdravou a bezpečnou společnost za pomoci vypůjčených peněz. 

Vy jste nečetli o feldkurátu Katzovi? To se to hoduje, když nám lidi půjčujou.

(7) Nemůžete podporovat bratrství mezi lidmi tím, že budete podněcovat nenávist mezi různými skupinami lidí.

Nemůžeme to říkat, ale mezitím můžeme platit tisíce neziskovek, aby to dělali za nás.

(8) Nemůžete se vyhnout problémům tím, že budete utrácet více, než vyděláte.

Hele, to je pořád dokola. Můžeme, můžeme a můžeme, než to praskne. My to neplatíme.

(9) Nemůžete budovat charakter a odvahu tím, že zničíte lidskou iniciativu a nezávislost.

Nikdo nechce charakterní a odvážné občany. Ti lumpové pak sami přemýšlejí.

(10) A nemůžete lidem trvale pomáhat tím, že za ně budete dělat to, co mohou a mají dělat sami.

To sice ne, ale to není cílem. Cílem je na to pomáhání dostat peníze. Hooooodně peněz. 

Takhle to viděl William Boetcker v roce 1916. Kromě známějšího desatera je ještě autorem takzvaných sedmi národních hříchů. Zní takto:

(1) Nepřemýšlím.

(2) Nevím.

(3) Je mi to jedno.

(4) Nestíhám.

(5) Nechávám to být.

(6) Nemám čas číst a vyhledávat informace.

(7) Nezajímá mě to.