Dotkne se slintavka a kulhavka v okolních zemích ceny masa?

Letos v březnu byla na Slovensku potvrzena slintavka a kulhavka (SLAK) v několika ohniscích. Česká Státní veterinární správa (SVP) včera potvrdila nález dvou nových ohnisek v Maďarsku v obcích Dunakiliti a Darnozseli. V ohrožení jsou aktuálně i rakouské chovy. Ovlivní šíření viru ceny masa a mléka?

Obě maďarská ohniska se podle SVP nacházejí v blízkosti hranice se Slovenskem. „V obou farmách byla zahájena vakcinace zvířat s cílem minimalizovat vylučování viru do doby likvidace ohniska. Okolo obou ohnisek bylo vymezeno uzavřené pásmo,“ uvádí veterinární správa. Jedná se o farmy mléčného skotu s počtem 2 500 a 1 000 zvířat.

V reakci na vývoj v okolních zemích a další nález onemocnění v Rakousku včera vydala vláda ČR nařízení, které umožní zapojení vojáků Armády České republiky do preventivních opatření, která už na hranicích zajišťují pracovníci SVP a Policie ČR.

Od konce března platí zákaz převážení zvířat vnímavých ke SLAK ze Slovenska, Maďarska a také ze dvou spolkových zemí sousedního Rakouska: Burgernlandska a Dolního Rakouska.

Nemoc postihuje sudokopytníky, zejména skot, ovce, kozy a prasata, ale i divokou zvěř, jako jsou jeleni a divoká prasata.

Dovozy, spotřeba a ceny

Ze zemí zasažených nemocí se dle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni dovezlo do Česka:

Loni se do ČR dovezlo z postižených zemí přes 31 200 tun živého hovězího dobytku, což představuje skoro třetinu celkové české spotřeby hovězího masa. Pokud jde o již zpracované hovězí maso, dovezlo se dalších skoro 8 tisíc tun. Vepřů se ze Slovenska, Maďarska a Rakouska dovezlo přes 14 500 tun a vepřového masa pak skoro 23 tisíc tun.

Celková spotřeba vybraných druhů masa a mléka v ČR za rok:
Vepřové 454 milionů kg
Hovězí 99,6 milionů kg
Telecí 544 tisíc kg
Skopové, kozí a koňské 3,37 milionů kg
Mléko kravské 2,69 miliardy litrů.
Zdroj: ČSÚ, rok 2023, přepočet z údajů spotřeby na 1 obyvatele

„V krátkodobém horizontu by současná situace neměla mít vliv na cenotvorbu. Pokud by však došlo k masivnímu propuknutí nákazy a začaly by se utrácet tisíce kusů zvířat, pochopitelně se to začne projevovat na ceně výrobků,“ říká mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Vzestup cen by vycházel z nedostatku masa a mléka. Zemánek tvrdí, že některé země omezují chovy a tím začíná být například nedostatek hovězího masa reálný.

Preventivní opatření

Čeští veterinární inspektoři ve spolupráci s mlékárnami budou vyšetřovat vzorky mléka na přítomnost viru slintavky a kulhavky z 57 chovů v Jihomoravském kraji, každý chov plánují testovat dvakrát. Důvodem je, že v mléce je virus přítomný několik dní předtím, než se projeví u zvířete, řekl ministr zemědělství.

Koncem března zakázaly Lesy České republiky vstup do všech svých sedmi obor v Jihomoravském kraji a jedné obory v Moravskoslezském kraji. Potravináři doporučují nevyvážet z ČR živá zvířata.

SVP zakázala kromě přemísťování zvířat vnímavých ke SLAK také přepravu krmiv a steliv pro hospodářská zvířata ze Slovenska a Maďarska.

Zakázáno je i přemísťování zárodečných produktů, vedlejších živočišných produktů a také tepelně neopracovaných živočišných produktů z těchto zemí.

Určená vozidla nad 3,5 tuny mohou překračovat hranice ze Slovenska do ČR výhradně přes čtyři určené hraniční přechody. Před překročením hranic budou vozidla dezinfikována projetím přes dezinfekční pás.

​Slintavka a kulhavka (SLAK)

Je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které postihuje sudokopytníky, zejména skot, ovce, kozy a prasata, ale i divokou zvěř, jako jsou jeleni a divoká prasata. Šíří se velmi snadno a rychle, a to různými způsoby. Nejedná se o zoonózu – tedy nákaza není přenosná na člověka. V ČR byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975.

Zvířata v karanténě a pohyb zvířat: Nákaza se může rychle šířit, pokud není dostatečně regulován pohyb zvířat mezi farmami nebo státy, což usnadňuje šíření viru na dlouhé vzdálenosti.

Přímý kontakt mezi zvířaty: Virus se přenáší přímým kontaktem mezi nemocnými a zdravými zvířaty, zejména když se zvířata dotýkají slin, nosních sekretů nebo výkalů.

Vektory (přenašeči): Virus může být přenášen hmyzem, například komáry nebo mouchami, které se kontaminují, když sají na nemocných zvířatech a následně přenesou virus na zdravá zvířata. Virus dokáže přežívat v prostředí, za určitých podmínek může být šířen i větrem.

Nosiči: I zvířata, která nejsou přímo nemocná, ale jsou nositeli viru, mohou šířit infekci, aniž by vykazovala příznaky nemoci.

Kontaminované objekty a zařízení: Virus se může šířit prostřednictvím kontaminovaných zařízení, jako jsou krmítka, napáječky, pracovní oděvy, vozidla, nástroje, které přišly do styku s infikovanými zvířaty. Lidé nebo jiná zvířata mohou přenášet virus, pokud přišli do kontaktu s nemocným zvířetem nebo jeho výkaly.

Voda a krmivo: Virus může přežívat ve vodě nebo na krmivu, pokud jsou kontaminované, což může vést k dalšímu šíření infekce.

Virus: nemoc způsobuje RNA Aphthovirus, má několik různých kmenů, všechny kmeny mají podobné vlastnosti, pokud jde o způsob šíření a symptomy. Existuje 6 sérotypů viru. Imunita proti jednomu sérotypu neposkytuje imunitu proti ostatním.

Zdroje: SVP, EC