Europoslanci jsou křupani, chamtivci a korupčníci

„Polovina členů této sněmovny jsou idioti.“
„Pan poslanec se okamžitě omluví.“
„Omlouvám se, pane předsedo, polovina členů nejsou idioti.“

My se tedy omlouváme té možné polovině europoslanců, kteří nejsou ani křupani, ani chamtivci, ani korupčníci. Ty křupany odhalují módní návrháři, módní blogoví influenceři, a europoslankyně nynější i bývalé. Chamtivce odhalují auditoři EU. Korupčníky bruselská policie.

Takže po pořádku: Standard pánského oblékání v europarlamentu upadl drastičtěji než v jiných institucích a profesích. Potkáte-li v Bruselu muže dobře oděného, bude to nejspíš právník nebo lobbista. S hlubokou nostalgií se vzpomíná na italské šviháky Berlusconiho a Prodiho nebo francouzského elegána Barniera. Samotná stará dobrá důvěryhodná politická uniforma obleku s kravatou se vytrácí, nahrazovaná nejen stále častějšími rozhalenkami, ale i výslovnými bizarnostmi. V těch triumfují dva Irové, z nichž jeden, jménem Lou Flanagan, rád chodívá do sněmovny ve fotbalových dresech, občas i bez kalhot. Ten je nosí aspoň čisté. Jeho kolega Mick Wallace je mívá ušmudlané.

Není to problém financí

Ale budiž – je to jen obraz celkového úpadku oblékání v evropské společnosti, v níž džíny, tričko a botasky nosí už i bankovní úředníci do práce, profesoři na přednášky a diváci na operu. Kdysi uctívaná řemesla krejčovská a ševcovská krachují pro nedostatek klientů.

Ne že by ti bruselští křupani na pořádného krejčího neměli. Podle údajů serveru Euronews v roce 2024 dostávali měsíční plat 10 337 eur. K tomu 350 eur za každý v parlamentu odsezený den. Měsíční příspěvek na provozní výdaje do 4 950 eur. Měsíční cestovní výdaje do 4 886 eur. (Do provozních výdajů se snad dá započítat ušití slušného pracovního oděvu?).

Na platy a výdaje asistentů dostávají evropští poslanci měsíčně 29 557 eur. Plus úhrady právních výdajů – včetně obhajoby při prokázaném nařčení z trestného činu. Plus tohle či tamto, co nám ještě zůstalo zatajeno. Krom toho mají povolenou vedlejší výdělečnou činnost, čehož využívají dvě třetiny poslanců, s celkovými souhrnnými vykázanými ročními příjmy 8,6 milionu. O nevykázaných nemluvě. Po dosloužení pětiletého mandátu dostanou penzi a rozlučné 248 tisíc eur.

Jenže chamtivci nikdy nevědí, kdy mají dost. Ty provozní a cestovní výdaje nemusejí vykazovat stvrzenkami a fakturami, věří se jim teorticky, že vrátí, co neutratili, ač se taky ví prakticky, že je to ani nenapadne. To z celkového počtu 700 poslanců to v roce 2024 učinili 44 podivínů, pokrok oproti roku 2023, kdy jich bylo 18. Za pětileté období 2019-24 jim parlament na útraty poskytl 253 milionů. Neutracených vrátili 4,3 milionu.

Někdo nemá stále dost

A ani to jim to nestačí. Bruselská policie zrovna vyšetřuje dva italské europoslance, kteří se vzájemně jeden za druhého podepisovali na zasedáních parlamentu, aby mohli brát těch 350 eur i za den v nepřítomnosti. Ale to jsou jen halířky. Oba jsou taky známí jako nadšení propagátoři čínské elektronické korporace Huawei, kvůli níž právě probíhá v Bruselu policejní šetření. Jiní čtyři poslanci jsou už ve vyšetřovací vazbě, obžalovaní z členství v kriminální organizaci, přijímání úplatků, praní špinavých peněz a padělání. Pátý propuštěn na podmínku. Bude jich víc, policie už teď podezírá nejmíň 15.

Vzpomeňme si, jak si okolo olympiády europoslance a jiné europapaláše uplácel Katar. Po Bruselu pobíhaly kufříky se statisíci eur v hotovosti, jak se poslanci předháněli, kdo o Kataru v parlamentu přednese lepší propagaci. Následnému návrhu na lepší zviditelnění korupčních souvislostí se poslanecká většina vysmála. Dnes má na talíři další skandál, tentokrát s čínskou telekomunikační korporací Huawei, která v Bruselu uplácí hlava nehlava. Je mimochodem podezřelá z elektronického sledování a ovlivňování uživatelů, schopnosti provádět elektronické sabotáže, a podobných komunistických rošťáren. Její produkty jsou zakázané v USA a několika evropských zemích.

K suspendování „věrohodně podezřelých“ kolegů vyzvala parlament písemně skupinka 28 poslanců. Těch ostatních 672 to buď nezajímá, nebo nechtějí, aby se přišlo i na ně.

A jako by tohle všechno už samo nebylo dost pikantní, bruselská policie by ráda obžalovala bývalého europoslance pana Lehneho, pozdějšího šéfa Evropského auditorského soudu – právě oné instituce, jejíž funkcí je kontrolovat finance EU a odhalovat defraudace. Policie na něho má pár otázek týkajících se pobírání cestovních a pobytových příplatků, na něž neměl nárok. Jenže on je pořád – ač ve výslužbě s tučnou penzí a zlatým padákem – pod imunitou auditorského soudu. A ten jej odmítá policii vydat.

Vítejte ve světě kozlů zahradníky a pytláků myslivci. A buďte pyšní, že na to vyděláte a ze svých daní uhradíte. Vždyť i to je míra naší kolektivní prosperity.