Jak šel čas s Íránem

Jedním z prezentovaných úspěchů politiky Baracka Obamy byla jaderná dohoda s Íránem, která byla podepsána v roce 2015 mezi Íránem a státy, jenž mají stálé místo v radě bezpečnosti OSN, k nimž bylo přibráno Německo.

Kompletní zdroj všech informací na konci článku.

Mistrovský úspěch

Jaderná dohoda s Íránem nesla název JCPOA neboli „Joint Comprehensive Plan of Action”. Írán se v dohodě zavázal k omezení svého jaderného programu výměnou za uvolnění sankcí. Evropa ji považovala podle tisku za „mistrovský úspěch” své diplomacie. Kritici upozorňovali zejména na skutečnost, že většina důležitých omezení ve smlouvě automaticky zanikne po 15 letech a že dohoda za vysokou cenu pouze oddaluje vývoj íránských jaderných zbraní.

Řada ústupků

Pro tehdejšího prezidenta Baracka Obamu byla jaderná dohoda s Íránem velice důležitá, neboť v zákulisí učinil řadu kroků, aby vyšel teokratickému režimu vstříc. Prezident měl podle zprávy v deníku Politico vydat pokyn americkým protidrogovým jednotkám, aby nezasahovaly v rámci operace Kassandra. Operace byla zaměřena na teroristické organizace, které si vydělávaly pašováním kokainu do USA ze zemí Latinské Ameriky. Jednou z nich byl i blízkovýchodní Hizballáh, který operuje na území Libanonu a jenž je podporován íránskou vládou.

Ministr spravedlnosti nařídil později vyšetřování kauzy, neboť lidé z Obamovy administrativy zprávy o blokování operace Kassandra a napomáhání Hizballáhu označily za tvrzení bez důkazů. Výsledky vyšetřování, pokud existují, není možné nalézt ve veřejně přístupných zdrojích.

Peníze na paletách

Obamova administrativa ve snaze dosáhnout jaderné dohody s Íránem souhlasila s finančními převody ve prospěch Íránu. Zhruba 400 milionů dolarů zaslala v lednu roku 2016 výměnou za uvolnění čtyř amerických zajatců. Peníze do Íránu dorazily letecky v hotovosti na paletách.

Dalších 1,3 miliardy dolarů zaslala americká vláda do Íránu o několik měsíců později. Taktéž v hotovosti. Nejednalo se ovšem o dolary, ale o mix různých měn, například euro nebo švýcarské franky. Podle spíše levicového deníku The Hill slouží hotovost v zahraniční měně zejména k financování teroristických organizací na Blízkém východě. Ten samý názor vyjádřila řada členů amerického Kongresu.

Změna kurzu

Po nástupu Donalda Trumpa do funkce v roce 2016 změnila americká vláda kurz. Přestala financovat propalestinské organizace a oznámila, že se stahuje z jaderné dohody JCPOA přes nesouhlas evropských partnerů. Donald Trump řekl: „Dohoda byla špatná a jednostranná a nikdy neměla být uzavřena. Nepřinesla mír a nikdy jej nepřinese.”

Trumpova vláda prohlásila, že je připravena vyjednávat o nové dohodě s Íránem, ale že dohoda musí zahrnovat i další íránské závazky týkající se programu balistických raket a podpory extremistických skupin na Blízkém východě. Po odstoupení od dohody JCPOA obnovily USA ekonomické sankce vůči Íránu.

Návrat do původních pozic

Nástup Joe Bidena na post prezidenta v listopadu 2020 přinesl další změnu politického kurzu. USA obnovily jednání s Íránem v roce 2021 poté, co byl i v Íránu zvolen nový prezident, expert na islámské právo Ebrahim Raisi, považovaný za zastánce tvrdé linie. V rámci obnovených vztahů souhlasily USA s uvolněním sankcí a miliard dolarů, které byly blokovány na bankovních účtech. Podle texaského senátora Teda Cruze přineslo uvolnění sankcí Íránu zhruba 100 miliard dolarů od roku 2021.

Írán jako spojenec?

Prezident Joe Biden také zrušil íránské oddělení v rámci CIA a jmenoval příznivce Hamásu Roba Malleyho vedoucím amerického týmu, který měl vést jednání s íránskou stranou. Robert Malley byl v červnu minulého roku suspendován poté, co mu byla zrušena bezpečnostní prověrka. Podle CNN proto, že neoprávněně zacházel s tajnými informacemi, podle médií mimo hlavní proud proto, že Robert Malley aktivně pomáhal íránským agentům infiltrovat se do nejvyšších pater Pentagonu.

Vláda Joe Bidena byla přesvědčena, že její vstřícný postoj k íránskému režimu přinese diplomatické ovoce. Bidenův bezpečnostní poradce Jack Sullivan vyjmenoval na konci září loňského roku na konferenci seznam blízkovýchodních úspěchů Bidenovy vlády. Svůj projev uzavřel slovy: „Blízký východ je nyní klidnější než kdykoli v posledních dvou dekádách.”

Spíše ne

O osm dní později napadl Hamás Izrael. Kritici Bidenových kroků říkají, že zrušení íránského oddělení v rámci CIA bylo jedním z důvodů, proč byl útok překvapením pro všechny, přestože byl podle Wall Street Journal proveden se souhlasem a za podpory Íránu.

V sobotu zaútočil Írán raketami přímo na Izrael. Joe Biden žádá Izrael, aby na útok nereagoval.

Post scriptum

Pozn. redakce:

Co si asi tak může pomyslet průměrný člověk, není-li omezován politickou korektností?

Západní civilizace je jediná civilizace v celičké historii lidstva, jež dává peníze svým nepřátelům, kteří otevřeně a nepokrytě hlásají, že jejich cílem je zničení Západu. Od Palestiny po Írán.

To, že Joe Biden je s mírnou nadsázkou schopen vyjednávat maximálně s vlastní ženou o výměně plen, tuší celý svět. Říkat se to nesmí, ale napadne to každého.

Amerika s Joe Bidenem v čele je režimům, jako je ten v Íránu, pro smích. A hodlají toho využít, dokud to jde.

Amerika je pro smích nejen Íránu, pokud si kdokoli pustí například tyto záběry, na kterých transgender plukovník nabádá, aby vojáci používali v emailech preferovaná zájmena, že to pomůže vyhrát války.

Slabá Amerika není v zájmu nikoho ani českých občanů. Evropa Ameriku potřebuje, aby jí pomohla zbavit se progresivního šílenství. I když momentálně to tak nevypadá, ale ve dvou se to lépe táhne.

České vládě je to bohužel šuma fuk, neboť ta udělá, co jí řekne paní Ursula von der Leyen, další ze státníků, před nímž se v Teheránu třesou (sarkasmus, řekl by Sheldon).