Jedna záludnost proxy války




Sdílet článek:

Existuje představa, a to u více komentátorů, že by na západě Ukrajiny vznikly jednak u hranic Polska a Slovenska, jednak v jihozápadním cípu mezi Rumunskem a Černým mořem (kde je údajně konfigurace pobřeží silně nepříznivá vyloďovacím akcím) vzniklo území jakési svobodné Ukrajiny, podporované státy NATO, a vedoucí válku s okupanty na zbytku ukrajinského území. Jaká je záludnost této představy?

Proxy války

Proxy války, v nichž se střetávala vojska obou bloků, kdy každý podporoval jednu ze stran konfliktu, existovaly v podstatě po celou dobu studené války. V některých případech, jako válka v Koreji nebo ve Vietnamu byl blok demokratických států dokonce ještě navíc zastoupen svými vojsky, bojujícími po boku spojenců.

Vždy se však jednalo o konflikty vzdálené, které nikdy nebyly v přímém sousedství zemí NATO nebo SSSR. Nikdy tedy nemohlo dojít k tomu, že by se základní vojska obou bloků střetla mezi sebou a ještě s přesahem na území jednoho z nich, nebo dokonce obou. Tomu se oba bloky velice pečlivě vyhýbaly, proto také patrně nedošlo k nějaké proxy válce na Kubě.

V podstatě oba bloky testovaly sílu a odhodlání protivníka (případně účinky své rozkladné propagandy na jeho akceschopnost), nové zbraňové systémy a v některých případech snad i “vyráběli” vojáky, kteří prošli ohněm reálného konfliktu. Pokud ten konflikt neskončil fiaskem, jako Vietnam pro USA a Afghánistán pro SSSR, byli takoví ohněm prošlí vojáci vítáni jako ti, kdo by tvořili páteř vojska v případě přechodu studené války na horkou.

Ukrajina

Pokud si zopakujeme v úvodu předloženou představu – území, které na jedné straně přímo sousedí se státy NATO, na druhé straně s Ruskem (respektive tím, co Rusko za své území považuje a vojensky to stoprocentně ovládá), nastala by situace kvalitativně zcela jiná.

Pohyby vojsk během bojů by nutně musely ohrožovat tu Rusko, tu NATO, a to přímo.

Dokážu si představit, že by nutně dříve nebo později došlo k přímému střetu, ne přes nějaké partyzány, ale vojáků NATO a Ruska.

Dokážu si představit, že by k něčemu takovému mohlo dojít (a při déle trvajícím konfliktu zákonitě muselo dojít) i v případě oboustranných snah velení něčemu podobnému zabránit. Jednoduše by dříve nebo později nastala nějaká mimořádná situace, kdy by buď vojska Ruska přímo napadla vojska NATO či překročila “v zápalu boje a vojenské nutnosti” západní hranice Ukrajiny, nebo by se na území Ukrajiny dostala do stejné situace vojska NATO, poskytující podporu ukrajinskému odboji.

Oba případy by s vysokou pravděpodobností vyústily do střetu NATO versus Rusko, vedeného všemi prostředky, tedy i jadernými zbraněmi, případně dalšími zbraněmi hromadného ničení.

Zdůrazňuji, že pokud se situace na Ukrajině vyvine takto, pak nezní zásadní otázka “Zda”, ale “Kdy”.

Nevidím jako pozitivní i známky nízké bojové připravenosti a morálky ruských jednotek, a to proti, že jejich případné selhání bude o to více pokoušet Putina a spol. k nasazení těžší váhy, tj. zbraní hromadného ničení.

Řešení

Teoreticky by se mohlo stát, že než konflikt dospěje ke konci, předpokládaném v předchozím textu, Putin zemře, nebo bude nějakou chorobou zdravotně zneschopněn natolik, že mu otěže, kterými drží Rusko u huby, vypadnou z ruky. A nové vedení Ruska bude moci z konfliktu vycouvat stylem “my nic, to všechno on”.

Je ovšem otázka, zda na něco takového spoléhat. Moje odpověď na ni je, že byť by byly názory kremlologů a expertízy Džamil Stehlíkových na základě věštění z televizní obrazovky sebepříznivější, je odpovědí jednoznačné ne. Nehledě k tomu, že údajné změny vizáže Putina mohou být vyvolána kortikoidy nebo podobnou terapií, která je často nasazována pacientům s prognózou přežití v desetiletích.

Prostě, musíme reálně počítat s tím, že pokud se legitimní ukrajinská státní moc udrží na území při hranicích NATO a bude tam v permanentní válce s Ruskem, tak ten konflikt prostě jednou přeroste do absolutní války NATO x Rusko.
Jaká by byla řešení, odvracející tuto situaci?

  • Řešení na způsob Korea. Tedy jakási hranice tvořená frontou, bojovými liniemi a systémem překážek mezi oběma stranami a oficiálně dlouhodobé příměří, které by umožnilo putinovskému vedení neztratit tvář, jako byl podobným způsobem po této stránce uspokojen Kim Ir Sen.
  • Variantou výše uvedeného by bylo dlouhodobé rozdělení Ukrajiny na demokratickou a totalitní část, jak je tomu právě v Koreji
  • Řešení na způsob “železná opona” s tím, že by byla západní část Ukrajiny prohlášena za demokratickou a člena EU a na její východní hranici (velice se obávám, že na západ od Kyjeva) by vyrostla podobná konstrukce jakou známe z našich hranic s Rakouskem a Západním Německem s tím, že by byla uzavřena jakási mírová smlouva.
  • Variantou předchozího řešení je obnovení statusu západních částí Ukrajiny jako součástí Polska a Československa (s nějakou společnou správou nás a Slováků) s tím, že Putinovi by k “zachování tváře” musel stačit posun na předválečné hranice SSSR. Území na jih od Rumunska by asi skončilo jako nějaká autonomie v rámci tohoto státu.
  • Jistěže je pořád ve hře finlandizace Ukrajiny, patrně zbavené východních částí s maximální převahou ruského obyvatelstva (a museli bychom se připravit na to, že z těchto oblastí k nám uteče spousta nejen Ukrajinců, ale i ruskojazyčných obyvatel, ať už poruštěných, ale své ukrajinské kořeny ctících Ukrajinců, případně dtto příslušníci dalších národů, ale i autentických Rusů, nepřátel putinovského režimu.

Obávám se, že pokusy nějak osvobozovat Ukrajinu by nutně dříve nebo později vedly ke konfliktu, přerůstajícího do konfliktu jaderného. Dokonce i kdybychom byli plně připraveni “zařadit zpátečku” při prvních známkách, že překračujeme meze, po nichž Rusko sáhne po jaderných zbraních, nemuseli bychom tento manévr provést dostatečně rychle a pro Rusko věrohodně.
V případě území, kterých se Rusko napevno zmocní, bude platit, obávám se, ono pohádkové “co peklo schvátí, to už nenavrátí”. Minimálně do nějakého zhroucení stávajícího režimu. Bude ale třeba počítat s tím, že pokud bude ruská okupace východu Ukrajiny dlouhá, budou i po pádu tohoto režimu tato území silně rusifikovaná, a že např. plebiscit na nich by vyzněl pro setrvání v Rusku.

Jistěže nevolám proti tomu, abychom Ukrajinu nějak podrazili a umožnili Putinovi hladké vítězství (jako jsme byli podraženi v letech 1938 a 1948). A to nejen z důvodů morálních, ale i proto, že v takovém případě by Západ (včetně, bohužel, i nás) ztratil ty poslední zbytky věrohodnosti, které ještě po úprku z Afghánistánu má, a byl by následně brán jakýmikoli místními usurpátory jako cosi, co mohou použít místo onuce či toaletního papíru. Nicméně je nutno si uvědomovat, že jsme v situaci lidí, co hasí požár krámu na benzínové pumpě a musejí svou činnost přizpůsobit tomu, že v jiných situacích zcela konformní postup může zde odpálit stojany a po nich i nádrže. Nicméně uhasit se to musí, jinak ty nádrže bouchnou taky, to je jasné.

Dva průšvihové momenty

Prvním z nich je půhon Putina před mezinárodní soud, který se silně zdiskreditoval v souvislosti se souzením válečných zločinů v bývalé Jugoslávii. Včetně smrti Miloševiče během procesu, která mu v podstatě zabránila přednést obhajobu.
Především šlo o značné nadržování jedné straně konfliktu a totální ignorování zločinů, kterých se dopouštěly bosensko muslimské jednotky (často posílené mezinárodními islámskými teroristy), jednotky kosovskomuslimské (dtto) i jednotky chorvatské (vytahující z temných děr ty “nejlepší” ustašovské tradice). V bývalé Jugoslávii neměla čisté ruce ani jedna strana, ale vina byla tímto tribunálem přisouzena prakticky výlučně Srbům. Potud mohou být obavy Putina i oprávněné.

Putin se tímto půhonem dostal do situace krysy zahnané do kouta, a patrně raději použije jaderné zbraně, pokud by mu hrozila porážka a odvlečení před tento tribunál. Rusko je fyzicky schopno to udělat a s Putinem v čele to taky udělá.

Rusko by muselo být poraženo tak, jako maličké Srbsko nebo nacistické Německo. Obě varianty takové porážky nepadají v úvahu. Teoreticky by mohlo v Rusku dojít k nějakému protiputinovskému puči, nicméně ruští generálové a další vysocí činitelé mají na paměti osud svých srbských a jugoslávských protějšků a takovýto puč, i třeba po případném úspěšném atentátu na Putina, potlačí všemi prostředky, obávám se, že i s použitím jaderných zbraní proti pučistům.

Jsem toho názoru, že ono sebevědomé vytrubování mezinárodního tribunálu o přípravě podobného osudu pro Putina, jaký postihl Miloševiče, a o kriminalizaci ruských vojenských velitelů byla prostě strategická chyba, kterou zaplatí Ukrajina horami mrtvol. A že tyto akty povedou k daleko drsnějšímu zacházení s protiputinovskou opozicí v Rusku. Může zabránit i nějakému stavu ozbrojeného příměří.

Tohle prostě, řečeno s hrabětem Talleyrandem, bylo něco horšího než zločin, byla to chyba.

Druhým průšvihem, zatím potenciálním, je problematika neruského obyvatelstva na západě Ukrajiny. Žijí tam Rusíni, Poláci a další národnosti, které sice za éry SSSR na tom nebyly úplně dobře, ale za éry samostatné Ukrajiny se jejich postavení silně zhoršilo a byly vystaveny velice silné ukrajinizaci. Ukrajina bude muset vůči těmto národnostním menšinám otočit svůj přístup o sto osmdesát stupňů a poskytnout jim alespoň taková práva (jazyková a kulturní), jaká měly za první Československé republiky. Jinak se může stát, že na tom území budou bojovat jednak ukrajinští partyzáni, ale navíc i partyzáni z řad místního obyvatelstva, bojující proti nim.

Takže, válku na Ukrajině asi těžko půjde přeměnit v klasickou proxyválku, jakou spolu vedly oba bloky za studené války. Naopak, tento konflikt při delším udržování, může odpálit válku horkou, “vyhřívanou” výbuchy jaderných bomb.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

5 Comments

  1. 19:16 Muž podozrivý zo zastrelenia bývalého hviezdneho argentínskeho ragbistu Federica Martina Aramburua, ktorého zatkli v noci z utorka na stredu na maďarsko-ukrajinskom hraničnom priechode Záhony, tvrdil, že ide bojovať na Ukrajinu.

    ————–. Informoval o tom spravodajca tasr s odvolaním sa na webovú stránku police.hu.

    Agentúre AFP správu o zadržaní podozrivého potvrdila parížska prokuratúra. Malo ísť o 27-ročného muža, bývalého vojaka a člena krajne pravicového hnutia GUD.———- Polícia Sabolčsko-satmársko-berežskej župy spresnila, že občan Francúzska chcel prekročiť maďarsko-ukrajinské hranice 22. marca o 20.05 h. Polícia však zistila, že francúzske orgány na neho pre podozrenie z vraždy vydali medzinárodný zatykač, a preto ho zadržala.
    pravda.sk zdroj

    • Pan Le Priol, bývalé námořní komando, je považován za člena Union Defense Group (GUD), informují místní média.

      Krajně pravicová organizace působila na některých univerzitách v 70. letech, než postupně ztratila vliv a byla v roce 2017 rozpuštěna, uvedl francouzský list Le Figaro .

      Pan Le Priol měl letos stanout před soudem za násilné napadení bývalého kolegu, dodává Le Figaro.

      Je také zakladatelem značky oblečení zaměřené na krajně pravicové nacionalisty.

      Pan Le Priol, bývalé námořní komando, je považován za člena Union Defense Group (GUD), informují místní média.

      Krajně pravicová organizace působila na některých univerzitách v 70. letech, než postupně ztratila vliv a byla v roce 2017 rozpuštěna, uvedl francouzský list Le Figaro .

      Pan Le Priol měl letos stanout před soudem za násilné napadení bývalého kolegu, dodává Le Figaro.

      Je také zakladatelem značky oblečení zaměřené na krajně pravicové nacionalisty.
      Očekává se, že pan Le Priol, podezřelý ze střelce, bude maďarskými úřady v nejbližších dnech předán francouzské policii.

      zdroj 2333.3.2022 Federico Aramburu: Suspect in ex-rugby star’s murder held at Ukraine border

      link https://www.bbc.com/news/world-europe-60853542

Napsat komentář: Cgce to Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*