Jitka Obzinová šéfkou zpravodajství ČRo nebude. Je to dobře nebo špatně?

Záměr jmenovat Jitku Obzinovou ředitelskou zpravodajství Českého rozhlasu vyvolal mezi zaměstnanci této veřejnoprávní instituce i mezi některými politiky vlnu nevole. Otevřený dopis proti jmenování někdejší moderátorky České televize, TV NOVA i dlouholeté šéfredaktorky zpravodajství a publicistiky na TV Prima podepsalo během pár dnů přes 600 zaměstnanců ČRo. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral jejich tlaku ustoupil a dva dny poté, co zveřejnil svůj záměr Obzinovou do funkce jmenovat, oznámil, že se tak nestane.

Řada lidí tuto rychlou změnu v názorech Reného Zavorala kvitovala s nadšením, neboť dle nich je tím zajištěno, že zpravodajství Českého rozhlasu bude i nadále objektivní a nezávislé. Zda tomu tak až dosud pod vedením jeho dosavadního ředitele Jana Pokorného stoprocentně bylo, to nechám na posouzení těch, co Český rozhlas pravidelně či aspoň jednou za čas poslouchají. Spíše mě však zajímalo, proč se ti, kteří proti jmenování paní Obzinové vehementně protestovali, obávali, že po jejím nástupu do funkce přestane být zpravodajství nezávislé.

Z otevřeného dopisu, který ředitele ČRo vyzýval k přehodnocení jeho záměru citovala mnohá média především následující pasáž: „Jsme tady všichni zaměstnaní, máme zaměstnavatele, který má nějaký postoj. Jestliže ho akceptuji já, akceptuje ho vedoucí vydání, tak vy prostě poslechnete příkazů vedoucího vydání,“ řekla na poradě. „Pokud to tak není, tak vlastně neakceptujete fakt, že jste tady zaměstnaní a pak nemá cenu, abyste tady byli zaměstnaní.“

Tato citovaná slova, která měla Obzinová pronést v roce 2015, nepochybně jistou arogancí zavánějí a pokud bych někdy pracoval jako novinář (jakože to v plánu nemám), tak bych nejspíš měl problém s tím, abych beze zbytku dodržoval přísloví „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.“ A obzvlášť v případě veřejnoprávního média by na rozdíl od médií, majících soukromého vlastníka, něco takového platit nemělo.

Pohled na celou záležitost ohledně (ne)jmenování Jitky Obzinové jsem však určitým způsobem změnil poté, co jsem si otevřený dopis zaměstnanců generálnímu řediteli Českého rozhlasu přečetl celý (je možno ho nalézt například zde). Jako problematické tam totiž vidím následující dvě pasáže:

První je ta, kde se mluví o tom, že Jitka Obzinová coby vedoucí zpravodajství na TV Prima údajně v roce 2015 přímo ovlivňovala vyznění reportáží o uprchlících tak, aby vzbuzovaly protiimigrační vášně. Druhá je pak ta, v níž se píše, že stejná osoba projevila neobjektivní přístup i v době prezidentských voleb v roce 2013, kdy redakce zpravodajství TV Prima měla ve vysílání stranit Miloši Zemanovi – opět na přání majitele.

Na to, v jakém duchu psala mnohá česká média před druhým kolem prezidentských voleb v roce 2013, si živě pamatuji dodnes. A velmi dobře si například pamatuji, že řada novinářů (mimo jiné i tehdejší šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský či šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek) tenkrát svým čtenářům otevřeně doporučovala, aby svůj hlas odevzdali Zemanovu protikandidátovi Karlu Schwarzenbergovi. TV Prima byla naopak tehdy jedním z mála médií, která Schwarzenbergovi nestranila.

A co se týká problematiky uprchlíků, i zde si jistě řada pamětníků nejspíš vybaví, že v roce 2015 většina mainstreamu psala spíše v duchu, že jejich přijetí by nás kulturně obohatilo, pomohlo by naší ekonomice a možná rizika, spojená s jejich příchodem, byla obvykle bagatelizována. Obzvlášť to pak platilo v souvislosti s médii veřejnoprávními, a tak mi zkrátka přijde trochu podezřelé, že obavy ohledně ohrožení objektivity a nezávislosti Českého rozhlasu zmiňují autoři otevřeného dopisu zejména v souvislosti s uprchlickou otázkou.

K tomu, že mám z rozhodnutí ředitele ČRo Obzinovou nakonec nejmenovat, smíšené pocity, přispěly i komentáře některých politiků nové vládní koalice v této záležitosti. Učinili tak například poslanci za KDU-ČSL Jan Bartošek a Marek Výborný, a také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která původní záměr Reného Zavorala Obzinovou do funkce jmenovat okomentovala na Twitteru slovy: „Personální rozhodnutí ve veřejnoprávních médiích by neměla vzbuzovat pochybnosti. Koronavirová krize navíc naplno ukázala, jaké riziko dezinformace představují. Z mého pohledu se ředitel Českého rozhlasu rozhodl pro těžce pochopitelnou změnu.“ (viz odkaz zde)

U mě totiž vzbuzuje pochybnosti spíše to, když se do záležitostí veřejnoprávního rozhlasu či jeho mediální rady pokoušejí zasahovat někteří politici…