Kolaps snů o elektromobilech

Bateriová auta měla dle plánů ovládnout celý trh, ovšem Norové již vyjadřují pochybnosti. Cíl pro letošní rok, tedy aby se z Norska, ropné velmoci, stala první země, kde budou prodávány pouze elektromobily, je podle kritiků na sociálních sítích utopií a může být odvolán. A podle průzkumu Norského svazu motoristů a www.naf.no ve splnění cíle věří jen jeden z deseti Norů. Proč se Norové začali odvracet od elektromobilů pryč? A bude jejich vláda přesto trvat na zákazu prodeje aut se „spalovákem“ a převálcovat ty, jež chtějí a potřebují něco jiného?

Vítejte v realitě. Věčné čekání ve frontě na nabíjení, nojono, kdo by si mohl myslet, že to bude potíž a přijdete o cenný pracovní čas. Rychlonabíječky stále chybějí ve velké části Norska. Společnost Tesla navíc byla obviněna za to, že bez vědomí zákazníků snížila rychlost nabíjení. Dokonce byla za to podle www.rett24.no, www.rbnett.no atd. odsouzena k odškodnění uživatelům. Někteří si přisáhli, že si elektroauto nikdy nepořídí, dokud nebudou moci jím najet stejně tolik kilometrů jako autem se spalovacím motorem. Podle dalšího průzkumu zmíněného Norského svazu motoristů a www.naf.no je si ani ne polovina Norů zcela jistá, že jejich příští vůz bude auto na baterii. Mezi současnými majiteli elektromobilů a těmi, kteří elektromobily nevlastní, je značný rozdíl: 77 % majitelů elektroaut oproti 29 % ostatních.

Nepříjemným zjištěním je pro hodně řidičů skutečnost, že spotřebu navýší jak volby řidiče přes panel nástrojů, tak podmínky vozovky podle ročního období. Zvýšený odpor se rovná zvýšené spotřebě. Teplota na tom také hodně mění. Věděli jste, že na konci ledna dělilo nejchladnější a nejteplejší místa v Norsku celých 40 stupňů? V tentýž den? To podle Norského meterologického ústavu a platformy X. Za běžných norských zimních teplot je dojezd elektromobilů při smíšené jízdě za střídmé rychlosti povětšinou až 30 % kratší, uvedl www.broom.no. Výsledky německého testu dopadly zvláště blbě pro Toyotu bZ4X, v Norsku v lednu nejčastěji registrovaný vůz. Místo uváděný dojezd 504 km dojel již po 233 km. V neposlední řadě je třeba zmínit, že kvůli větší hmotnosti a tudíž většímu opotřebování pneumatik píchají pneu elektromobilů dvakrát častěji než další auta. Zprostředkovaly to zdroje www.naf.no, www.bil24.no atd.

Ten, kdo se rozhodne pro vůz se spalovacím motorem místo elektromobilu, může narazit. Nový takový je již sotva k mání, natolik se ztenčila nabídka, zatímco se starší vozy paradoxně vyváží zejména do Německa, země, kde prodej bateriových aut podle www.tv2.no loni padal nejvíce. Přitom hodnota elektrických vozů svízelně klesá, což nahrává dalším ztrátám. Kvůli drastické amortizaci jsou ojetiny hůře prodejné, ale většina Norů si podle www.nettavisen.no vybírá vozy z druhé ruky.

Podstatné je počítat a sčítat vše v průběhu celého cyklu vlastnictví vozu. Jeden příklad za všechny: Diskutující Espen Torgersen uvedl na sociálních sítích jako příklad značku Teslu, jichž je v Norsku podle www.elbilstatistikk.no celkem přes 152000. Kromě 120 NOK na každých 10 km amortizace pana Torgersena vůz stály extrémní výdaje za náhradní díly plus starosti třeba poté, co umyl auto saponátem a v následku prý špatné hodnoty pH praskla zadní světla. Připočítejme i přemrštěnou cenu za nový bateriový balík při nutné výměně i čas zabitý kvůli autoopravnám.

Další si stěžují na pocit nevolnosti z jezdění v elektromobilech, což podle televize TV2 zkoumají dánští lékaři hlavní dánské nemocnice Rigshospitalet. Vysvětlují to souhrou jízdních vlastností elektromobilů a orgánu rovnováhy ve vnitřním uchu. Je zvláštní, že v úvahu nepřichází vliv elektromagnetických polí pohonných systémů, neboť hodnoty podle www.europaem.eu daleko přesahují doporučení Evropské organizace pro environmentální medicínu EUROPAEM.

Je vám podle mnohých vnucován méněcenný výrobek nevhodný k vašemu zaměstnání. V podstatě jste na tom tak, jako kdyby vám politici vnucovali Trabanta, přirovnávají někteří. Pocítí to třeba ti, jež potřebují táhnout na přívěsu za autem náklad. Dojezd to smrskává ještě více, soptí ti, kteří to mají vyzkoušené.

A vláda, jež až příliš ráda uděluje nejrůznější příkazy a zákazy, přikázala všem taxikářům řídit elektromobil. I tak vymámila a vymačkala z řidičů spoustu peněz. Protože jak zněl cíl norských politiků: Od letošního roku se neměl prodávat ani o vůz více s výfukem.

Není snad třeba nějak zvláště zdůrazňovat, že je jen otázkou času kdy poučující elita jednající se sebemrskači stylem „ať jedí koláče“ zavede tzv. veiprising či nacenění užívání silnic. Pak se elektřina bude zdát laciná, bojí se někteří norští motoristé-diskutující. Přitom přibývající počet elektromobilů je prý jednou z příčin drahé elektřiny.

Ovšem i tak jsou zkušenosti různé a spokojených je dost. Podle www.nettavisen.no je paradoxem, že ačkoli tvořily 89 % nově prodaných vozů v minulém roce elektromobily tak tyto vozy řídí ani ne tři z deseti Norů. Pro mnoho domácností je elektromobil totiž vozem číslo dva či tři. A především je více než 70 % norského vozového parku stále ještě neelektrický.

Ne nadarmo někteří mí krajané nazývají majitele elektromobilů příživníky. Na elektromobilismu šly nevyčíslený majlant z peněz daňových poplatníků. Výhod na úkor ostatních ovšem rázně ubývá. Poté, co norská vláda v r. 2023 odňala daňové úlevy na elektromobily je podle deníku Finansavisen dražší vybrat si jako firemní auto elektromobil než vůz se „spalovákem.“ Navíc si vlastníci elektromobilů už nemohou jako dříve jezdit, jak je libo v pruhu určeném pro hromadnou dopravu a připlatili si za mýtné i parkovné.

Na dnešním motorismu není ani v Norsku nic zeleného, jen větší spotřeba. Podle Karla Hillmana, docenta environmentálních věd Univerzity ve švédském Gävle a www.skd.se a www.kt-kuriren.se můžete jezdit autem se spalovacím motorem 4000 km ročně po dobu 20 let, než dosáhnete úroveň emisí, jež vygeneruje výroba nového elektrického vozu. Ale pššššt! Ne, aby se to vyslovovalo pořádně nahlas, však by to mohlo škodit prodeji…

Jen si představte, že by to bylo obráceně. Že bychom žili ve světě, kde jsou všechny vozy bez rozdílu elektromobily, kde má být navozován pocit, že je zcela přirozené, že všichni řídí jen a pouze bateriová auta a nikdo neklade obtěžující dotazy ohledně toho, zdali je to dobré, přínosem atd. A pak najednou bum! a je na světě auto se „spalovákem“. Představte si ten rozjezd jejich prodeje! Vůz, jenž váží polovinu, je k mání za ani ne polovinu a opotřebování vozovky jen o čtvrtinu ve srovnání s auty na baterii. Vůz, jenž tankování zabere oproti elektrickým variantám desetinu času a jehož dojezd je až čtyřikrát delší, nehledě na teplotě. Vůz, jenž je nezávislý od zhoubného a neudržitelného užívání vzácných zemin. Jak by lidé nadchli pro takovou novou technologii! Šla by na dračku! Slova patří Poulu Madsenovi, novináři dánského deníku Ekstra Bladet.

Někteří Nenorové jsou fascinováni dominancí elektromobilů převratnou rychlostí v Norsku. Kdyby jim jen došlo, že jde o následky nikoli upřímné vůle lidu, nýbrž vynucování nátlakové politiky symbolů, jímž má být každý chtě nechtě tažen za vlasy natruc zdravému rozumu a praktickým potřebám každého. Nicméně Norové, kteří se nebojí náležité kritizovat svou vládu za ukrajování svých svobod, naštěstí ještě nevymřeli. Konec norským zeleným snům nemusí nutně být nedozírně daleko: Nejen kvůli tomu ještě pěkně zatopí vládě, o níž se říká, že pokaždé, když z ní vyleze něco pravdivého, tak jde o přeřeknutí.