Kolik by Trumpa Grónsko stálo? |

Sdílet článek:

LUKÁŠ KOVANDA

Jeho zájem o ostrov, za nějž Truman nabízel 100 milionů, může Američanům zdražit hubnutí.

Spojené státy v minulosti nakupovaly rozsáhlé pozemky, celé země, zejména ale v 19. století. Od Francie koupili Louisianu, od Mexika pak podstatnou část jeho území a konečně od Ruska Aljašku. Ve 20. století pak pořídily ještě Americké Panenské ostrovy, od Dánska. Právě Dánsko má být prodávajícím nyní opět, při koupí Grónska, kterou by ráda zaznamenala nastupující administrativa zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa.

Do karet jí hraje fakt, že v Grónsku se během tří měsíců konají parlamentní volby. Jejich stěžejním tématem bude získání úplné nezávislosti na Dánsku, jehož nadvláda nad největším ostrovem světa trvá více než tři století. protože obyvatelé Grónska na možnost nezávislosti slyší, neboť Dánům nemohou odpustit „koloniální morsy“ typu násilné kontroly porodnosti v 60. a 70. letech minulého století nebo staré známky rasové diskriminace.

Navíc, už nyní je vztah Dánska a Grónska poměrně volný. Ostatně Grónsko – na rozdíl od Dánska – ani není členem Evropské unie. Z Evropského společenství, předchůdce dnešní EU, vystoupilo roku 1985. Samo si vládne v oblasti vzdělání, zdravotnictví nebo soudnictví. Kodani zůstaly pravomoci oblasti bezpečnostní, zahraničněpolitické, peněžní a ústavní.

Myšlenka odkoupení Grónska Spojenými státy tedy nakonec není tak nereálná, jak se na první poslech může jevit. Nakonec vše může být otázkou peněz.

Grónsko v současnosti získává od Dánska zhruba 600 dolarů ročně, tedy zhruba patnáct miliard korun. Z těchto prostředků ostrov hradí své zdravotnictví a školství, které je pro jeho zhruba 57 000 obyvatel (zhruba odpovídá počtu obyvatel Opavy) zdarma.

Pokud bude Trump ochotný toto vážně přeplatit, většina obyvatel Grónska bude o získání nezávislosti a nějaké formě propojení s USA uvažovat ještěji. Částka 600 milionů dolarů je z hlediska USA „pakatel“. Dokonce iz hlediska Trumpova pobočníka, nejbohatšího člověka planety Elona Muska. Ten jen loni rozšířilo své jmění o 213 miliard dolarů, z velké části díky spojenectví právě s Trumpem a jeho volebnímu vítězství. Musk tak loni bohatý průměrným tempem právě 600 milionů dolarů denně. Na celoroční dánskou „apanáž“ Grónsku tak měl Musk, šéf automobilky Tesla, loni vyděláno za každý jeden den, včetně sobot a nedělí.

Spojené státy by po získání grónské nezávislosti mohly s ostrovem vstoupit do vztahu volného přidružení, jaký udržují třeba s tichomořskými Marshallovými ostrovy nebo taktéž pacifickým souostrovím Palau. Tyto státečky jsou sice formálně nezávislé, pouze Spojené státy jim zajišťují bezpečnost a obranu, případně odpovídají dokonce i za zahraniční politiku.

Další peněžní otázkou by pak zřejmě byla ta, že kolik Spojené státy Grónsko od Dánska odkoupí. Byť ostrově by snižovala vůle jeho lidu po nezávislosti vyjádřená ve volbách – čím silnější by byla, tím hůře by se Kodani cena šponovala. Navíc Trump Dánsku už „preventivně“ pohrozil „velmi vysokými cly“, jak uvedl, pokud se bude odkupovat vzpěčovat. I tato hrozba tak může cenu Grónska snižovat.

Na kolik by tedy Grónsko vyšlo? Zmíněné Americké Panenské ostrovy pořizoval Washington roku 1917 za 25 milionů dolarů ve zlatých mincích. Částka 25 milionů dolarů dnes odpovídá více než 600 milionům dolarů. Jenže rozloha je Americké Panenské ostrovy zhruba 6300krát menší než Grónsko. Na druhou stranu, její ekonomika je o zhruba 30 větší než ta grónská, protože procento vykazuje nominální hrubý domácí domácí přes čtyři miliardy dolarů, zatímco Grónsko o zhruba miliardu nižší.

Americké Panenské ostrovy mají také více obyvatel než Grónsko, a to zhruba 30 tisíc. Totiž 87 tisíc obyvatel Amerických Panenských ostrovů odpovídá zhruba počtu obyvatel Ústí nad Labem, kdežto počet obyvatel Grónska odpovídá, jak už víme, Opavě.

V roce 1946 chtěl Grónsko pro Ameriku koupit tehdejšího prezidenta Harryho Trumana. Nabízel 100 milionů dolarů ve zlatě. To je v dnešní době 1,6 miliardy dolarů. U Dánů ale tehdy s nabídkou nepochodil.

Pokud od poměrně nízkého nominálního hrubého domácího produktu Grónska, čítajícího 3,6 miliard dolarů ročně, odečteme patnáctiprocentní dluh veřejného ostrova, dostáváme zhruba zhruba tři miliardy dolarů. Což odráží fakt, že grónská ekonomika je malá. Oč menší však je ekonomika, o to rozlehlejší je sám ostrov – největší na světě. A jeho nerostné bohatství. A s plochou též související, peněžně ovšem ještě obtížněji vyčíslitelný, strategický a vojenský význam.

Na druhou stranu, pokud by existovala silná vůle obyvatel Grónska přidružit se k USA, a navíc by Dánsku hrozily velká cla při vývozu do USA, Kodaň může přistoupit na nižší cenu.

Uvažme například, že vysoká cla USA na dovoz z Dánska by mohla zásadně poškodit hospodaření největší evropské firmy, dánského farmaceutického kola Novo Nordisk, jehož tržní hodnota je větší než ekonomika celého Dánska. Novo Nordisk v USA prodává veleúspěšné přípravky na hubnutí, jako je Ozempic, po kterém se mohou utlouct třeba o hollywoodské celebrity. Američanům tudíž Trumpova snaha o Grónsko může prodražit hubnutí, Novo Nordisku snížit snížení a Kodani zase tedy daňové inkaso.

Proto je možné, že by se Grónsko mohlo prodávat už v řádu nižších stovek miliard dolarů, tedy za sumu možná i srovnatelnou se současným celkovým majetkem Muskovým, odpovídajícím zhruba 430 miliardám dolarů.