Mír za 9% ročně |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Když se britský státník vydává za mírotvorce, měl by si svět dávat velký pozor. O Británii koluje spousta vesměs dobrých mýtů, ovšem když na to není vidět, ukáže se jiná stránka národního charakteru, dohodou z Methuen na několik staletí zablokovala Británie rozvoj portugalské ekonomiky, v černé Africe byli Britové krvelačnější než belgický král Leopold v Kongu, ministr zahraničí Thatcherové dojednal mír v kvetoucí jižní Rhodesii, velká část bílých byla posléze zabita a dnes je to jedna z nejchudších afrických zemí. Ještě před poradou 15 evropských zemí, Kanady, Turecka, EU a NATO, podepsala Británie a Ukrajina dohodu o poskytnutí kreditu 2,26 miliard liber. Na ukrajinských telegram-kanálech se to blíž osvětluje, píše se, že Britové požadují 9% úrok. Kyjev bude muset ročně platit 180 milionů dolarů, kromě toho Britové neposkytnou úvěrové prázdniny, jak je běžné. Zelenský a Starmer se neformálně dohodli, že půjčka se bude splácet ze zmražených ruských financí, kterých je v Británii 42 miliard liber.

Zelenský, Starmer, Macron za předsednickým stolem nedělní porady nejsou zárukou dobrého výsledku, všichni tři ve svých zemích totálně propadli, Starmer a Macron ještě nedávno požadovali totální válku proti Rusku, podobně přítomná Leyenová mluví o míru skrze sílu. Evropanovi by spadly klapky z očí, kdyby mohl sledovat čtyřicet minut této porady v přímém přenosu jako v pátek z Bílého domu. Výstupy jsou až tak chaotické, že je úplně odlišně prezentuje mainstream různých evropských zemí. Iluze evropských předáků na poradě, že vítězství je možné, prohloubí evropskou ekonomickou krizi a povede k velmi nebezpečné situaci v Evropě. Od přítomných se distancovala pouze Meloni, která trvala na vrcholné schůzce s přítomností USA.

Macron v letadle zpátky do Paříže seznámil novináře s poněkud podivným mírovým plánem, který měl vypracovat se Starmerem, nejdřív jednoměsíční příměří ve vzduchu, na vodě a nebombardovat energetická zařízení, aby se otestovala Putinova chuť k míru, dnes ráno Starmer prohlásil, že se na tom nepodílí. V pseudomírové hatmatilce porady se jednou mluví o tom, že Ukrajina se vzdá ruských území oproti bezpečnostních garancí, pak se zase musí Ukrajina podpořit, aby dobyla zpátky území a má právo na členství v NATO. Zelenský slabým evropským předákům vezme i tu malou radost o míru aspoň hovořit, při odletu z Londýna odmítne jakýkoliv mírový plán, na letišti v ukrajinštině řekl novinářům, že žádné příměří není možné. Zelenský neustoupí ani o krok ze své vize po zuby vyzbrojené Ukrajiny i s ruským územím a v NATO, za každou cenu se západní pomocí realizovat státní politiku otevřené rusofobie. Dnes ráno píše na X: „Ukrajina bojuje za normální život a za bezpečnost, za spravedlivý mír. Rusko nechce mír a pokračuje v leteckém teroru a ničí naše města. Aby se nastolil mír, potřebujeme posílit leteckou obranu a podpořit armádu a bezpečné garance proti ruské agresi. “

Trump chce okamžitý mír, Zelenský a mocní v Evropě chtějí vítězství. Ze tři roky se tato strategie neosvědčila a dnes vítězí Rusové a nikdo je nemůže zastavit. EU žije v zajetí vize druhé světové války, kdy válčící strany chtěly totálně zničit druhou stranu. Evropa znala ve své historii i zajímavější modely, které ji garantovaly dlouhá mírová období a svým způsobem zlatý věk, jako je model westfálského míru, jeho hlavním principem bylo nevměšování do vnitřních záležitostí druhého státu. Rusko Putinovy éry obnovuje svůj charakter velkého státního celku ruské civilizace a nemůže připustit agresívní nepřátelství na své hranici nebo Porošenkovy představy o definitivním vymazání všech ruských stop z historicky ruského území.

USA poskytují Ukrajině finanční pomoc, sanují kolem 40% ukrajinského vojenského materiálu, poskytují logistiku, satelitní podporu atd., Evropa nemůže Ameriku nahradit, ale může nějakou dobu protrahovat válečné trauma. Evropská solidarita ani ctnost nejsou strategie vedoucí k vítězství ve válce, navíc je jasné, že evropskounijní ctnost Leyenové, Macrona atd. je podvodem a pokrytectvím. Vítězná strategie byla možná před třemi lety, rychlé ukrajinské vyzbrojení nejlepšími zbraněmi a lidmi, ale to by téměř jistě vedlo k jaderné válce, tedy reálnou vítěznou strategií byly pouze mírové dohody a hlavně plnění těchto dohod a ne podvody na Rusku jako v případě Minských dohod.