MPSV navzdory svému poslání vhání obyvatele ČR v nouzi výzvou k urychlenému odchodu od dodavatele poslední instance (DPI) do dlouhodobé finanční pasti |

Sdílet článek:

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se vložilo do situace kolem řešení růstu cen energií a naléhavé situace obyvatel ČR v důsledku ukončení činnosti dodavatele energií Bohemia Energy (BE) a přišlo s novou formou podpory nazvanou „MOP – vyúčtování DPI“. Má se jednat o novou mimořádnou dávku pro lidi v hmotné nouzi, která má ale několik podmínek. MPSV ale těmito podmínkami vytváří problémy do dalších let a hrozí, že nutnost výpomoci státu na úhradě spotřeby elektřiny a plynu domácností v hmotné nouzi se přelije až do roku 2024.

Problémem totiž je, že aby domácnosti mohla být přiznána tato mimořádná sociální dávku, musí do konce roku 2021 přejít z režimu dodavatele poslední instance do režimu standardních dodávek. Zároveň taková domácnost musí prokázat, že nemá žádné úspory, ze kterých by ceny energií mohla hradit. Následně pak tato domácnost donese vyúčtování ze celé období dodávek poslední instance úřadu práce a ten následně mimořádnou dávku vyplatí. Celá dávka je zamýšlena jako pomoc s úhradou cen dodavatelů poslední instance.

Ministerstvo stanovenou podmínkou přiznání této mimořádné dávky ale vlastně tyto chudé nutí k tomu, aby nyní uzavírali dlouhodobé kontrakty za extrémně vysoké ceny. Nastane tak situace, kdy nyní stát možná ušetří na minimalizaci mimořádných dávek, ale v dalších letech nebudou mít ty stejné domácnosti opět na úhradu nákladů ze energie.

Pro redakci je naprosto nepochopitelné, proč jednotlivé resorty neustále tlačí na urychlený odchod spotřebitelů z režimu dodávek poslední instance, když je takový postup v současné situaci v dlouhodobém horizontu naprosto nevýhodné. Jak ministerstva (MPO, MPSV), tak Energetický regulační úřad (ERÚ) mají analytický aparát, který musí být schopen ceny a podmínky nabízených produktů vyhodnotit. Za situace, kdy většina dodavatelů energií nabízí téměř výhradně smlouvy s tříletou fixací při aktuálních vysokých cenách, je takovéto doporučení pro některé (většinu) spotřebitelů naprosto likvidační. Samozřejmě, je žádoucí v režimu DPI nesetrvávat dlouho, nicméně zákonem stanovená maximální délka setrvání v režimu DPI (6 měsíců) byla stanovena takto dlouhá právě proto, aby klient nebyl v časové tísni zneužit, resp. donucen k akceptaci ceny nebo obchodních podmínek, které pro něho nebudou výhodné. Jakýkoli pokus nebo záměr tuto lhůtu zkrátit (jak nyní mimo jiné zvažuje Ministerstvo průmyslu a obchodu) je jednoznačně proti zájmům spotřebitele a nahrává konkrétním dodavatelům.

Ano, domácnostem se nyní uleví v podobě nižších záloh, rovněž stát ušetří, protože na mimořádných dávkách vyplatí pouze spotřebu za říjen až prosinec 2021. Řešila ale vláda i to, jak to bude, až těm, kdo překotně odešli z režimu DPI, přijde první vyúčtování za spotřebu v současně nabízených cenách? A až budou tyto vysoké ceny povinni hradit celé období, na které si zafixovali současné vysoké ceny, kdy již ceny budou výrazně nižší, jak potvrzují přední energetičtí analytici? Přijde v říjnu až prosinci 2022 opětovný šok, protože tyto domácnosti nebudou mít na úhradu své spotřeby za první rok fixace?

Možná by nebylo od věci, kdyby vláda přestala „kupovat čas“ v podobě řešení palčivých záloh na energie, ale začala se na celou problematiku dívat v širším kontextu. Možná by nebylo od věci netlačit na chudé a zranitelné domácnosti, které pobírají dávky v hmotné nouzi, k rychlému přechodu od DPI, ale více se spotřebiteli pracovat, informovat je, poradit s vyhodnocením cenových nabídek a zejména nevyvolávat paniku, nestrašit a počkat na uklidnění situace na jaře 2022 a pokles cen, který předvídají všichni energetičtí experti.