Norsko mezi deseti nejislámštějšími zeměmi světa

To podle některých z předních odborníků světa na islám z týmu badatelů z Univerzity Georga Washingtona. Ti porovnali 208 zemí oproti základním hodnotám islámu podle Koránu a dalších islámských textů a Norsko se umístilo na šesté příčce. Uvedly to weby www.nrk.no a www.irn.no, web hlavní organizace zaštiťující muslimů v Norsku s názvem Islamsk Råd Norge, www.utrop.no a další.

Jenže podle deníku Aftenposten uvedlo 52 % dotázaných, že hodnoty islámu nejsou slučitelné se základními hodnotami norské společnosti. Zejména jsou Norové nedůvěřiví vůči muslimům se silnou vírou /nedůvěru vyjádřilo 70 % oslovených. 62 % respondentů má za to, že náboženské konflikty se v Norsku v budoucnosti vyhrotí. V neposlední řadě se k užívání hidžábu staví přes 80 % účastníků průzkumu, a to nehledě na souvislosti, ve kterých je užíván. A kdyby se tazatelé obrátili výhradně na etnické Nory by byla čísla se vší pravděpodobností ještě více alarmující.

To, že jsou Západ a islám neslučitelné veličiny, si norské sdělovací prostředky podle všeho neodváží „ventilovat“, nicméně podle norského deníku Vårt Land si to myslí redaktor Berlingske Tidende, jedněch z největších dánských novin. Dále je toho názoru několik málo norských politiků, mezi nimi pákistánsko-norský politik Abid Radža, zastupující stranu Venstre. Napsal to ve své knize Vår ære og vår frykt /Naše čest a náš strach/.

Jedním z dalších, jež vnímá ohrožení islámu je profesor Terje Tvedt Univerzity v Bergenu. Prostřednictvím deníku Aftenposten nám zprostředkoval, že naše ahistorická víra ve schopnost dějin se se vším vypořádat nás přivedla tam, kde jsme. Problémem tedy není jen samotný islám jakožto ideologie, jež v zásadě odmítá veškerý pokrok po humanitní stránce, v rovnosti, svobodě vyznání a individuálním životním rozvoji, poněvadž je vnímána jako západní a protiislámská, nýbrž to, jaký k islámu chováme vztah. A důvodem, proč stále širší veřejnost žije se strachem, není bázeň z teroru, nýbrž to, že se ukázalo, že moderna v rámci modernizačního procesu nepřekonala všechny své vlastní nepřátele.

Podle dalších kritiků porušuje islám tak, jak je vyjádřen v Koránu a dalších textech, norské zákony. Např. autor Dag T. Elvin se k tomuto tématu opakovaně vrací mj. prostřednictvím listu Dagen.

Přesto je dost politiků, jež islámu pochlebují podle kritiků až příliš. Ve které další neislámské zemi zdraví hlava státu muslimy zvlášť ze všech skupin, z nichž se společnost skládá a tím jim propůjčuje určitou exkluzivitu a povyšuje je nad ostatní? Jako kdyby byli něco více tak, jak se to dělo ve dvou postech při příležitosti muslimského svátku eid po skončení půstu ramadánu, umístěných na Facebooku vč. snímku, na němž norský premiér Jonas Gahr Støre pózuje s pěti spolustraníky-muslimy, resp. si pořídil videozáznam a umístil ho na Facebook norské vlády. A listujete-li v jeho dalších postech na Facebooku, resp. X, tak zjistíte, že žádný pozdrav k minulým Vánocům tam není, jakože schází i přání k svátku příslušníkům dalších náboženství. Že by se z premiéra stal tajný vyznavač islámu?

Norové se do svého premiéra kvůli tomu na sociálních sítích pořádně pustili. Mnozí to nazývají ubohým lovením hlasů. Povyky způsobila i nedávná zveřejnění fotografií z údajně největšího sletu muslimů na veřejném prostranství v Norsku. Anebo také politici, policejní ředitelé a další veřejní činitelé, jež během ramadánu navštívili muslimy. Voliči je častovali vlastizrádci a dalšími nelichotivými výrazy, jak rezonují zmínky na www.nrk.no, v deníku Verdens Gang atd.

Podle některých kritiků je příliš rozdílného zacházení s muslimy vs. ostatní. Rozbuškou jedné takové debaty se stal nedávno uspořádání oběda muslimům při příležitosti muslimského svátku eid na oselské radnici. Dva zástupci Fremskrittspartiet /Pokrokové strany/ napsali na webu Nettavisen, že to vysílá velice nešťastný signál, když město, jež je jinak nuceno ve všem škrtat, zvolí utratit za oslavu pro několik hrstek vyvolených z náboženských organizací muslimů a k tomu ještě na ozdobu tzv. ramadánové ulice Roalda Amundsena a ramadánového náměstí Fridtjofa Nansena zvláštním osvětlením velebící islám.

Co by tomu bývali říkali oni polárníci, resp. zástupci dalších náboženství, sekt a světonázorů? S výjimkou několika málo hvězd na špici vánočních stromů město za Vánoce neutrácí, zato za ramadán ano. Pocitově je to zrada, podotkla Lily Bandehyová, běženkyně původem z Iránu a častá kritička islámu prostřednictvím norských sdělovacích prostředků. Podle ní a Miny Baiové, další uprchlice původem z Iránu, je všude v Norsku té reklamy na islám přespříliš.

K tomu dlužno říct, že je v Norsku již delší dobu „v módě“ dosazovat muslimy do funkcí, jež mají pro etnické Nory silný symbolický význam, jako např. do výborů na uspořádání norského státního svátku 17. května. Není to zdaleka zcela bezkonfliktní, jak napadl tento trend kritik Kjetil Rolness na platformě Substack.

Těžko říct přesně, jak funguje souhra vlivů mezi muslimy a politiky. Co si ještě vydupou jménem nás všech? Kolik toho o islámu v norské politice a státní správě vůbec vědí? Dokážou sami rozpoznat dost, aby včas zakročili proti nenávistně se projevujícím imámům i dalším čelním představitelům mešit? Vypadá, že je to celé naopak a že terčem jsou daleko více ti, jež si troufnou cokoli namítnout vůči tomu, že se Norsko stává čím dále více islámštějším. A tak vypracovala norská vláda loni před Vánocemi podle svého webu akční plán proti nesnášenlivosti vůči muslimům.

V průběhu let byla celá řada islamistů odsouzena norskými soudy za vyhrůžky, násilí a další zločiny, jak vyprávěl mj. deník Stavanger Aftenblad. Jedním z těch, jež chtějí z Norska udělat islámský stát řízen podle práva šaría, je podle deníku Dagbladet v Norsku po soudních peripetiích nechvalně proslulý Arfan Batti, podle norské tajné policie jeden z nejnebezpečnějších muslimů, jež Norsko spatřilo. Další je podle deníku Verdens Gang Šejk Omar Bakri Mohammad či uskupení Hizb ut-Tahrír. Kolik je v Norsku vůbec radikálních muslimů, odmítá policie vyzradit, ví se pouze to, že se jich ještě do doby před několika lety jen do Norska vrátilo až přes dvě stě z bojů za Islámský stát a další uskupení v Sýrii a Iráku, načež bylo s některými zahájeno soudní řízení. Podle zpravodajského webu Nettavisen se radikalizuje stále více mladých muslimů. Podle průzkumů mezi mladými, zveřejněnými na www.ungdata.no souhlasí 60 % dotázaných s tvrzením, že západní svět je s islámem ve válce.

Muslimové převezmou Norsko a Norsko bude islámské: Leo Ajkić, profilovaný moderátor norské veřejnoprávní televize NRK vidí Norsko jako nastávající islámskou zemi, což podle něj a zprostředkovaně www.nrk.no nemusí být nutně záporné. Až se to stane, tak se to stane, míní, a to kvůli množení se. Podle Ajkiće je to plánem muslimů po celé Evropě, aby měli navrch a vládli.

Ještě máme k dobru, aby nám někdo přesně vyjasnil, v čem je ten islám tak spanilý a nadřazený ostatním náboženstvím. Podle některých Norsko spotřebovalo svou hospodářskou i kulturní udržitelnost. Kdy jim to voliči, tedy ti, jimž ještě není jedno, kým je Norsko obýváno, spočítají?