Plukovník Foltýn – fakta rozhodují

Tentokrát věnoval plukovníku Foltýnovi velký prostor iDnes.cz. A nezbývá mi, než konstatovat, že pan plukovník je voják a má ve všem úplně jasno. Ovšem za cenu toho, že svět podle plukovníka Foltýna je krásně černobílý – na jedné straně jsou správní hoši a na druhé straně? Inu svině.

Velkého rozhovoru se na iDnes,cz ujal Petr Kolář. A dle mého názoru se ptal k věci a nechal svého partnera vše vysvětlit. Bylo by tedy všechno, jak má být. Nebýt „vysvětlování“ pana plukovníka.

Svůj rozhovor uvádí Kolář takto: Je hodně slyšet a jeho výroky vytáčejí velkou část veřejnosti. Vládní koordinátor pro potlačování dezinformací, plukovník Otakar Foltýn, obhajoval v rozhovoru pro MF DNES svou práci a vyjádřil se také k obviněním z cenzury, které považuje za propagandu proruských webů. „Jestli rezignujeme na to, že je objektivní pravda zjistitelná a prokazatelná na základě důkazů, dostaneme se na roveň islamistických radikálů,“ říká.

Pan plukovník pak odkazuje na fakta. Problém je ovšem v tom, že v politice jsou často fakta nedůležitá a rozhodují komentáře oněch „faktů“. Mohli bychom vytáhnout na světlo boží spoustu „faktů“ a přesto nakonec opět skončíme u komentářů. Krásným příkladem toho, že fakta jsou nedůležitá a nadevšechno ční komentáře nám ukazují „standardní média“ dnes a denně. Je naprosto šokující, jak se po odstoupení prezidenta Joe Bidena z volebního klání vše obrátilo vzhůru nohama. Média, která omlouvala Bidenovy „kognitivní schopnosti“ se dnes plně vrhla na exprezidenta Donalda Trumpa a jeho poslední rozhovor s Muskem je již údajným republikánským komentátorem na ČT hodnocen jako důkaz snížených kognitivních schopností Trumpa. Trump je nyní líčen jako duševní chudák a v jeho rozhovoru s Muskem dokonce progresivní komentátoři našli 162 lží. Neuvěřitelné se stává obecnou realitou v zemi, která ještě stále rozhoduje o mocenském postavení Západu ve světové politice. V zásadě tak CNN a další progresivní kanály šíří do světa „fakta“, která jsou jen a jen pouhými komentáři k faktům.

Dejme ale slovo plukovníkovi: Strávil jsem dost času v prostředí, kde se islamisté na svět dívali podle názorů nějakého pološíleného imáma, který řval z mešity radikalizační – nebudu říkat narativy – tedy příběhy. Adresáti těchto příběhů se nechali velmi snadno zfanatizovat. Typicky v prostředí islamistů je totiž nulový respekt k faktům založeným na důkazech, na všechno se dívají prostřednictvím ideologie a někdy velmi překroucených faktů. Naopak západní civilizace je založena na přesvědčení, že existuje objektivní pravda, která je prokazatelná prostřednictvím důkazů. Na tom je založena celá věda. Jestli rezignujeme na to, že je objektivní pravda zjistitelná a prokazatelná na základě důkazů, dostaneme se na roveň islamistických radikálů. A to bych rozhodně nerad.

Foltýn argumentuje tak, že na Západě se věří faktům, na objektivní pravdu zjistitelnou vědou. A tady je právě ono jádro pudla. Pokud se sejdou dva politici na nějakém jednání, rozhodně bych za tímto jednáním nehledal „vědu“. Inu stalo se, že prezident Petr Pavel uspořádal jednání mezi vládními stranami a opozičním hnutím ANO o důchodové reformě a jak to skončilo, víme. Účastníci jednání se nebyli schopni dohodnout ani na tom, zda ANO plán zvyšování věku pro odchod do důchodu schválilo či neschválilo. A hledejte v tom vědu! Výsledek je ten, že už žádná podobná jednání probíhat nebudou, protože politika je – a nyní si každý může doplnit podle svého – například „svinstvo“? Takže ano, fakt je ten, že se jednání konalo, vše ostatní je už jenom pustá politika – či politikaření.

A pak se ještě podívejme na to zřejmě nejpodstatnější, co v rozhovoru zaznělo:

Kolář: Pojďme k vašemu dalšímu výroku. Čtyři a půl procenta obyvatel Česka jsou podle vás „zombíci na poli informační války“. K tomu jste dodal: „Velmi často jsou to lidé nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění nebo mají prostě jen smůlu, anebo jsou to prostě svině.“ S tím, že je třeba „kolem nich vykopat příkop tak hluboký, aby do toho nespadli ti, kteří jsou na druhé straně“. Ta věc má dvě roviny. První je, že i ta čtyři a půl procenta Čechů si vás platí ze svých daní, ne?
Foltýn: Počkejte. Kremelský režim na Ukrajině zabíjí civilisty, mučí zadržené, unesl desítky tisíc dětí a někoho skutečně pohoršuje, že jsem pro podporovatele takových zvrhlostí použil slovo svině. Tohle fakt někdo myslí vážně? Ten citát sedí, klidně bych ho zopakoval. Mimochodem většina z těch 4,5 procenta jsou jen naštvaní či zahořklí. Těch skutečných lumpů je pár promile. Cílem strategické komunikace je být nekonfliktní, spojovat a příkopy zakopávat. Ale v každé populaci máte malou – a doufejme, že i u nás zůstane velmi malou – skupinu obyvatel, kteří nenávidí svůj vlastní stát. A tam platí pravý opak. Vůči těm nemůžete postupovat smířlivě, protože pokud řeknete, že lidé, kteří otevřeně schvalují ruskou agresi na Ukrajině, jsou v pořádku, a vám to nevadí, bude další fáze, kdy vám řeknou, že nacistické Německo mělo právo zabrat Sudety.

Docela by mne z výše uvedené konverzace zajímalo, jak Foltýn přišel na to, že u nás máme „4,5 % zombíků na poli informační války“. To se dělal nějaký „vědecký“ průzkum v české populaci a existuje pro toto číslo „objektivní vědecké kritérium“? Mohl by to Foltýn dokladovat nějakým seriózním rozborem? Anebo je to vlastně pouze jeho „interpretace“ faktů a on si to takto vyložil?

Válka je neštěstí, které je na světě přítomné vlastně neustále. Hovoříme sice o dvou světových válkách s jasně ohraničenými daty, ale jen od druhé světové války probíhalo na světě nespočet válek, z nichž zřejmě pro Západ nejvýznamnější je snaha části arabského světa a islamistického světa zlikvidovat stát Izrael. I ve žhavé současnosti je tento konflikt „na stole“. Budeme snad jako přisluhovače islámu považovat politiky EU, kteří se neustále kriticky vyjadřují k akcím Izraele v pásmu Gazy nebo dokonce kandidátku demokratů v USA Kamalu Harrisovou, která „nebude mlčet“ k obětem na straně Palestinců? Anebo je to prostě tak jednoduché, že v USA i v EU je dnes mnoho muslimů, kterým je nutné ukázat, že Západ měří stejným metrem? A jde i o tak „banální“ věc, jako o získaní jejich hlasů ve volbách?

Pan plukovník Foltýn svými názory jen dokumentuje jedinou věc – uvažuje „strategicky“ ve smyslu vojenské černobílé doktríny. Domnívám se, že jeho mise skončí možná dříve než funkční období současné vlády. Strategická komunikace státu na vládní úrovni by totiž rozhodně měla být záležitostí pana premiéra a jeho ministrů. Pokud s touto komunikací budou voliči souhlasit, získá vláda důvěru na další období. Pokud ne, žádný „speciální“ odbor pro komunikaci vládě nepomůže.