Pokrokoví jedinci a česká atletka

Atletka Lurdes Gloria Manuel, narozená v Česku nečeským rodičům, láme rekordy a části lidí to vadí. Pokrokoví jedinci z toho jsou zděšeni.

K věci

Na mistrovství světa v lehké atletice zabojovala (4. místo) na 400 metrů atletka Lurdes Gloria Manuel. Její otec je z Angoly a matka z Ruska, narodila se už v České republice.

Na internetových diskusích se kolem toho strhla bouře, přičemž část diskutujících (obávám se, že víc než polovina) ji hodnotila jako cizí, nečeský element, další se jí naopak zastávali.

Proč bouře

Faktem je, že lidé původem ze subsaharské Afriky, které mj. charakterizuje tmavá pleť, mají lepší fyzickou výbavu než autochtonní obyvatelé Evropy. K tomu patří i to, že bude s to takovouto trať zaběhnout snad kompletně na kyslíkový dluh, což je pro Evropana mimo jeho vrozené fyzické možnosti, a i za hranicí toho, co se dá natrénovat.

Je to trochu podobná situace, jako kdyby (respektive v některých zemích když) mezi ženami atletkami je zastrčen muž i s varlaty a příslušnými hladinami testosteronu, úředně prohlášený za ženu. Byť kausa atletky tmavé pleti jistě není tak do očí bijící.

Nicméně ona vrozená lepší fyzická schopnost osob s tmavou pletí, danou africkým původem, k některým silovým a rychlostním sportům je dosti známá věc a tmavnutí stupňů pro vítěze na různých mezinárodních atletických (i jiných) soutěží to jen potvrzuje.

Dokážu si představit i obavy, že pokud se takovýchto slečen objeví v naší atletice více, tak to bude pro závodnice skutečně české národnosti konečná, protože si vedle nich neškrtnou, jako vedle těch výše zmíněných závodnic “z rozhodnutí úřadů žen”. A je to problém akcentovaný zejména v situaci, kdy je sport silně komercionalizován a motivován k zisku rekordů a medailí za jakoukoli cenu. Přičemž jsou současně omezovány sportovní aktivity nekomerčního charakteru.

Zcela jistě to není dáno údajným rasismem české společnosti, když se např. do finále druhé série soutěže “Česko hledá SuperStar” mohla dostat mulatka (tedy dívenka stejná jako ona slečna atletka), a v první se dostal do finále arabsko – český míšenec a vyhrála ji slečna, původem Židovka.

Proč proti bouři

Kdysi jsem tu napsal a stojím si za tím, že český národ má a měl schopnost absorbovat lidi jiného národnostního původu, pokud se rozhodli do něj začlenit a pracovat pro jeho užitek. Lze zmínit “pozámeckou směsku” Barunku Panklovou, provdanou Němcovou, patrně levobočka nějakého nečeského šlechtického rodu, francouzského Žida Julia Zeyera, jednoho z předních představitelů českého pozdního romantismu, zakladatele sokola Tyrše, který k nám “zběhl od Němců” a dalo by se najít mnoho dalších.

Zcela jistě jsme schopni absorbovat i slečnu angolsko – ruského původu.

Asi by problém nenastal, kdyby vyhrála nějakou tu SuperStar, nebo se stala Misskou. Problém asi dělá opravdu ta vrozená fyzická kondice nečeského původu v kombinaci se zaměřením na sport.

Naprostá většina “bojovníků proti rasismu” jsou nehorázní pitomci, kteří byli schopni vytýkat známé počítačové hře “The Kingdom Come”, zasazené dějově do Českého království za vlády Václava IV., že v ní nejsou žádní černoši. Případně se divili vlně nevole nad černošskými manekýnami v Lidlu, protože se svou značně omezenou intelektuální kapacitou nejsou s to pochopit, že žena od obrázku modelu požaduje informaci, jak by jí to oblečení slušelo, a už třeba blondýnce to neřekne obrázek s manekýnou brunetkou a naopak, natož s černoškou.

Jak z toho

Přiznám se, že tolikrát jsem si pro rozum, když ho rozdávali, nebyl, abych se cítil na nějaký geniální návrh, který by to vyřešil. Zcela jistě to, že slečna atletka je svým genetickým dědictvím silně disponována vůči tuzemským konkurentkám, je nezpochybnitelný fakt. A zcela jistě, a v souladu s realitou, může být chápána její účast v soutěži s takto nedisponovanými sportovkyněmi z určitého hlediska jako nefér.

Je docela možné, že dnešní úroveň genetických testů by byla s to odhalit “předurčující genetickou výbavu” (a zdaleka ne jen u sportovců a sportovkyň s odlišnou barvou pleti), a že by pak bylo možné do hodnocení výsledků odděleně promítnout to, co sportovec “vydřel”, a to, co není jeho zásluha, protože to zdědil. Zdědil zcela náhodným nakombinováním alel různých genů, připomínajícím ze všeho nejvíc výhru v ruletě. Možná by takové hodnocení sportovních výsledků bylo i spravedlivější.

Už se dělají i vylučovací testy na testosteron u sportovkyň (jeho zdrojem mohou být např. nadledviny). Asi by se daly dělat i testy na estrogeny, protože ty zřejmě jsou oním činitelem, zvyšujícím u slečny Lurdes Gloria Manuel její výkonnost (a, řekněme si to upřímně, i její sexuální atraktivitu pro přinejmenším část mužů).

O předestřených možnostech, i jiných, se dá jistě diskutovat, ale ječení o “rasismu” spíše tu diskusi znemožní a bude radikalizovat oba tábory. Nehledě k tomu, že “rasismus na ruby”, který hlásají a provozují liberální demokraté a progresivisté, fakticky legitimizuje onen rasismus klasický, protože mezi nimi neexistuje žádný významný rozdíl.

Možná ještě jedna věc: Opravdu nemám rád současnou orientaci sportu na pouze špičkové výkony s tím, že kdo jich není schopen, je “odpad” a na sportoviště, k rekreačnímu sportu, je mu přístup, sice nikoli zakázán, ale zcela jistě výrazně ztížen. Opravdu mi chybí nějaká akce, která by rozhýbala významnou část populace, nadané i nenadané, jako byla za minulého režimu Spartakiáda. Ostatně, linie podobných akcí se táhne k těm Spartakiádám už od prvních veřejných vystoupení Sokola. A viděl bych, alespoň z hlediska zdraví populace, jako prioritu ze strany státu podporu něčeho takového oproti podpoře “špičkového” sportu.

Reakce na výkon slečny Lurdes Gloria Manuel je tedy reakcí na zcela reálně existující problém, který ostatně v některých oblastech sportu zapáchá už delší dobu. Je otázka, zda k ostrosti sporu nepřispívá fetišizace efemérních výsledků ve sportu, ostatně i celá obrovská problematika dopingu (s četnými etickými otázkami) a mnoho podobných spíše nešvarů. Zcela jistě k ní přispívá arogance “liberálních demokratů” a podobných totalitářů, dráždící normální občany. Obávám se, že mnoho výkřiků v diskusi, která nastala, má ze všeho nejblíže k onomu známému výkřiku “Císař je nahý” ze známé Andersenovy pohádky.