Máte pocit, že když si v Bruselu něco usmyslí, tak se to zkrátka stane? Omyl. Pakliže se zjistí, že to prostě nejde, tak se cíle změní. Tak jako v případě omezení emisí CO2 ze strany malosériových výrobců, najednou není ani 6 let navíc žádná doba.
Touha europolitiků elektrifikovat všechna auta bez rozdílu není ničím novým. Na počátku června takový záměr posvětil Evropský parlament, na konci měsíce mu palec nahoru ukázali i ministři životního prostředí jednotlivých členských zemí. Mohlo by se tedy zdát, že spalovacím motorům skutečně zvoní umíráček. Jenže jak se říká, nikdy nic není tak horké, jak se to uvaří. Během následujících šesti měsíců se totiž bude rokovat o finální podobě návrhu. Kromě toho EU v roce 2026 zhodnotí, zda je dosažitelný, a případně rozhodne o jeho odložení.
Stále více se ukazuje, že nařízení EU mohou být děravější než ementál. Jistým ústupkem je už diskuze o syntetických palivech, která dříve europolitici odmítali horem dolem. Dnes jim už ale jsou schopni udělit potřebný „štempl“. A aby toho nebylo málo, dokonce by mohlo dojít i na jejich vyjmutí z flotilových emisí. Znamená to tedy, že stejně jako politici neberou v potaz obrovité emise spojené s výrobou elektromobilů, oči by zavřeli i v případě spalovacích motorů uzpůsobených právě syntetickému palivu.
Další výjimka bude evidentně spojena s malosériovými výrobci sportovních aut, jako je Ferrari, Aston Martin či McLaren. Na ty bylo již dosud nahlíženo s větší benevolencí než na masové automobilky, neboť své emisní cíle mohli stanovovat sami. Potřebovali sice svolení EU, to však byla pouze formalita. Daný proces měl nicméně u značek produkujících méně než 10 tisíc aut ročně skončit v roce 2029, v případě automobilek vyrábějících méně než tisíc aut ročně by se pak jednalo o rok 2030.
Nyní však EU souhlasila s tím, aby v obou případech byl mezní termín posunut až na rok 2035. Stalo se tak zejména díky lobbingu Itálie, která zmiňovala, že výrobci jako Ferrari potřebují extra čas k vyvinutí baterií, které by odpovídaly charakteristice sportovních aut. Země pak ostatně ve spojení s Portugalskem, Bulharskem, Rumunskem a Slovenskem chtěla zákaz spalovacích aut odložit až na rok 2040, nakonec však s přísnějším návrhem souhlasila. Nejspíše výměnou za onu výjimku.
Jakkoliv jde na první pohled o drobný ústupek ze strany EU, ukazuje, jak snadno se může na současné záměry „zapomenout”. Prostě se ukáže, že nejsou realizovatelné, což ekonomicky ani technicky nejsou. Až tedy politici zjistí, že elektrifikovat veškerou dopravu v Evropě nebude tak jednoduché, jak si ve svých hlavách odtržených od reality představovali, do „zeleného ementálu“ další díry. Onen elektrický domeček se pak může zhroutit jako dům z karet, ostatně v roce 2035 už žádný z jeho autorů nebude u pomyslného koryta.
Politik je jen obraz občana (většinového voliče). To ale nevylučuje, že byl předtím občan důkladně zpracován oním politikem.
Základem je nevěřit nikomu.