JAN BARTOŇ
Když jsme v polovině minulého týdne poslouchali předpovědi srážek na konec týdne, bylo to docela překvapivé. Podle modelů hydrometeorologů nás měly postihnout vydatné deště s celkovými úhrny až 500 mm za čtyři dny. A meteorologové varovali před opakováním povodní z roku 1997. Koncentrace srážek se měla opět lokalizovat na severní Moravě a v horských oblastech severních a jižních Čech. Lze jenom konstatovat, že se předpovědi naplnily a záplavy zejména v Moravskoslezském kraji a Olomouckém kraji dosáhly extrémní úrovně padesátileté či stoleté vody.
Podíval jsem se do wikipedie na popis povodní v roce 1997. Tehdy největší katastrofu zažila obec Troubky. Povodně začaly 5.7.1997. 8. července voda zcela zaplavila obec Troubky nacházející se při soutoku Moravy s Bečvou. Právě v místě soutoku Moravy s jejími přítoky Bečvou a Moštěnkou došlo k mohutnému rozlivu a velká voda zde zaplavila oblast o ploše 150 km2 rozkládající se přibližně mezi Citovem, Přerovem a Kroměříží…V důsledku červencových povodní došlo k obětem na životech a obrovským škodám. Zahynulo 50 osob, bylo zničeno 2151 domů, dalších 5652 se stalo dlouhodobě neobyvatelnými a strženo bylo 26 mostů. Navíc byl na několik dnů zcela zastaven provoz na klíčových železničních tratích, neboť byly zcela vyřazeny nejdůležitější železniční uzly Moravy, Přerov a Olomouc. Těžce poškozeny byly rozsáhlé části měst Krnov, Ostrava, Opava, Otrokovice, Přerov, Olomouc a další. Celkové škody byly odhadnuty na 63 miliard korun. Pojišťovny v souvislosti se záplavami řešily přibližně 117 000 případů a poškozeným vyplatily 9 miliard korun. Za nejhůře postižené sídlo se považuje obec Troubky, kde během záplav zemřelo 9 lidí a zcela zničeno bylo 150 domů. Zkáze neušly ani sousední obce Bochoř, Citov nebo Vlkoš.
I při letošních záplavách byla v Troubkách vyhlášena evakuace obyvatel. Podle zpráv z médií ještě před vypuknutím současných záplav se situace v Troubkách, co se ochrany před povodněmi týče, nezlepšila. Dvoutisícová obec na soutoku Bečvy a Moravy stále čeká na výstavbu ochranných hrází, které by měly vyrůst po obvodu Troubek a měly by je ochránit před stoletou vodou. Současná hráz je připravena maximálně na dvaceti až padesátiletou vodu. „Telefony zvoní a lidé se ptají. Preventivně jsme řešili například čištění uličních vpustí,“ řekl Frgal (starosta obce). V době, kdy píšu tento článek, ještě není zcela jasné, zda Troubky budou znovu zaplaveny. Nicméně, oproti roku 1997 je přeci jenom situace lepší zejména v tom, že předpovědi srážek a průtoků řek jsou modelovány relativně velmi přesně a lidé tak jsou i prostřednictvím samospráv lépe informováni než v roce 1997.
Letošní záběry ze zaplavených měst Krnov, Opavy či Ostravy připomínají záplavy z roku 1997. Letos přibyl mezi zaplavenými městy i Bohumín. Povodeň zasáhla i polské území podél řeky Odry. V Česku je pak ještě velmi kritická situace v Pardubickém a Jihočeském kraji. Povodně jsou tak jako v roce 1997 i v okolních zemích, kromě Polska i na Slovensku , Rakousku a Německu, podobně tomu bylo i v roce 1997.
Měli jsme letos horké léto s vysokými teplotami. Ještě v neděli 8.9.2024 bylo téměř 30oC. Podobně jako v roce 1997 nás zasáhla tlaková níže se středem nad střední Evropou a spadlo opět mnoho srážek na poměrně malé území. Meteorologové tyto vysoké srážky dávají i do souvislosti s vysokou teplotou Středozemního moře – Jadranu, což způsobilo vysoký obsah vodní páry ve vzduchu. Lze proto jenom konstatovat, že příroda má své zákony a počasí je stále svým způsobem nevyzpytatelné. Na předpovědi tak velkých srážek s větším než několikadenním předstihem, prostě současné modelování počasí nemá a je otázkou, zda lze i s využitím nejmodernějších metod umělé inteligence předpovědi na delší období zpřesnit. Je to samozřejmě výzva a uvidíme, zda i v této oblasti předpovídání počasí dojde v následujících letech k významným zpřesňováním například měsíčního výhledu počasí.
Na rozdíl od předchozích povodní není nikde vidět armáda ČR. KDE JSOU? Nebo už je všechna potřebná armádní technika na Ukrajině, takže nemají jak a čím zasahovat?