Předražené pronájmy kanceláří ve státní správě |

Sdílet článek:

Kverulant.org zmapoval ceny pronájmu kanceláří u 85 institucí veřejné správy. Zjistil, že průměrná cena ročního nájmu za jednoho úředníka činila od roku 2017 do roku 2021 54 000 korun. Pět nejrozežranějších institucí však platilo za pronájem mnohem víc. Nejvíce plýtval pražský magistrát, Praha 4, Ředitelství silnic a dálnic, ostravský a brněnský magistrát. Těchto pět institucí dohromady platí ročně 223 milionů korun oproti cenám průměrným. Kverulant se se svými zjištěními obrátil na Vládní dislokační komisi a na Nejvyšší kontrolní úřad, ve snaze omezit plýtvání ve státní správě. Kverulant podobné datové kauzy realizuje každý rok.

Státní a veřejná správa si pronajímá celou řadu budov. Kverulant by nebyl kverulantem, kdyby si myslel, že někde není pronájem předražený a jeho zadávání není spojeno s korupcí. Proto se v roce 2022 zeptal téměř stovky institucí, kolik je ročně stál pronájem za roky 2017 až 2021. Z dotazovaných 85 institucí si jich kancelářské budovy pronajímá 38. Jeden metr čtvereční si erár pronajímal za 2 652 korun a na jednoho úředníka připadalo 23,8 metru čtverečního.

Průměrná roční cena za pronájem pro jednoho úředníka činila v těchto letech 54 028 korun. Pět nejrozhazovačnějších institucí však platilo za pronájem mnohem víc. Zdaleka nejvíce platil pražský magistrát. Ten je v pronájmu hned v šesti budovách a za jednoho úředníka platí ročně 168 608 korun. V největší budově, kterou si vedení Prahy pronajímá, je to ještě víc. Škodův palác vychází na 172 343 korun na jednoho úředníka a město si ho pronajalo v roce 2006 v éře bývalého primátora Pavla Béma. Kdyby pražský magistrát platil za jednoho úředníka průměrnou cenu, ušetřil by ročně 152 milionů korun.

Druhým nejhorším hospodářem v republice je městská část Praha 4. Ta si pronajímá budovu na adrese Antala Staška pro 326 úředníků za 56 milionů korun ročně a cena na jednoho úředníka tam vychází na 170 218 korun. Kdyby Praha 4 platila za jednoho úředníka průměrnou cenu, ušetřila by ročně 40 milionů korun.

Třetí nejmarnotratnější institucí je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Běžným cenám se vymyká zejména nájem sídla ředitelství v Čerčanské ulici na Praze 4. O bezvadný stav našich silnic a dálnic za rekordně nízké ceny se tam jistě nezištně stará 216 úředníků a stát za prostor pro jednoho z nich platí ročně 143 159 korun. Kdyby ŘSD za jednoho úředníka platilo průměrnou cenu, ušetřilo by ročně 21 milionů.

Na čtvrtém místě v rekordním plýtvání je ostravský magistrát. Kdyby v Ostravě platili za jednoho úředníka průměrnou cenu, ušetřili by ročně téměř 8 milionů korun. Na pátém místě je pak brněnský magistrát. Ten by mohl ročně ušetřit 3,2 milionu.

Celkem 38 institucí státní a veřejné správy utratilo za pronájem byrovců ročně v průměru 618 milionů korun. Přitom pět největších plýtvačů utratilo více než polovinu této částky, a to 338 milionů korun. Kdyby těchto pět institucí bralo trochu ohledu na daňového poplatníka a spokojilo se s pronájmem za obvyklou cenu, ušetřilo by ročně 223 milionů. Za sledované období od roku 2017 do roku 2021 je to miliarda a sto milionů korun.

Získat informace nebylo snadné

Dva úřady se pokusily vyhnout poskytnutí informací pod velmi absurdní výmluvou, že nevědí, kolik lidí pro ně pracuje. To Kverulantovi napsal zlínský magistrát a Technická správa komunikací Praha (TSK). Tam je lživost této výmluvy ještě kurióznější, protože TSK se v roce 2022 přestěhovala do nových luxusních kanceláří v centru města. Důvodem stěhování byly prý „nedostatečné kapacity stávajících prostor“. Nabízí se otázka, zda stěhování vůbec předcházela alespoň nějaká analýza, když TSK neví, kolik úředníků pro ni pracuje. Kverulant podal na TSK stížnost za ignorování zákona.

Zákon o poskytování informací umožňuje veřejné instituci účtovat tazateli náklady spojené s poskytnutím informací, a tak musel Kverulant za informace zaplatit celkem více než 21 tisíc korun.