LIBOR ČÍHAL
Implementace principů AI v technologiích probíhají řadu let a nikdo z toho nic převratného nevyvozoval, ale až software s dobrým interface ChatGPT vyvinutý OpenAI v roce 2022 udělal z AI světové téma. Technologie využívající umělou inteligencí zažívají boom, umělá inteligence je motorem vývoje v řadě technických oblastí jako strojové učení, počítačové vidění, zpracování a uchopení přirozeného jazyka, identifikační (RecSys) systémy, modely velkých jazyků atd. Velké očekávání spojené s AI doprovází v USA, Číně, jihovýchodní Asii a Rusku boom startupů a velké investice do tohoto sektoru. Hlavní ekonom a stratég investiční banky Merrill Lynch David Rozenberg je opatrnější, před pár měsíci se vyjadřoval o nebezpečí investiční bubliny, která je s boomem AI spojena. Růst cen akcií obzvlášť po rozšíření ChatGPT vyvolal závody mezi velkými technologickými firmami, v 2023 akcie Nvidia dík zájmu o AI narostly o 265%. Některé firmy přitáhly velké investiční prostředky, ale dnes mají velké problémy. Informační sektor zažil už počátkem tisíciletí velkou krizi a bankroty, nicméně AI pořád investory fascinuje, ale jsou obezřetnější než v minulosti. AI můžeme považovat za velký zázrak, určitě jde o velkou technologickou inovaci, ale její ekonomická trajektorie se nebude lišit od předchozích velkých inovací v informačním sektoru.
V roce 2023 se do AI technologií investovalo 50 miliard dolarů, znamená to 9% růst oproti předchozímu roku, poměr mezi cenou a ročním výnosem z investice do technologií AI je zhruba poloviční oproti situaci v informačním sektoru kolem roku 2000. McKinsey odhaduje, že generativní AI může světové ekonomice přinést každoročně 8 bilionů dolarů a pokud se zohlední i druhotný efekt, může to dosáhnout 26 bilionů. Pro srovnání, podle CRFB (commitee for responsible federal budget) koncem roku dosáhl americký státní dluh 31,5 bilionu a jen za posledních 12 měsíců deficit amerického federálního rozpočtu dělal 1,6 bilionu, tedy pokud jsou odhady správné, AI může americký stát trochu podržet nad vodou.
Aplikace AI v technických oblastech jsou velmi perspektivní a bylo by proti přirozenosti člověka je blokovat, ale jsou velmi problematické v netechnických oblastech. Tommaso Scandroglio v katolické Nuova Bussola zmiňuje jedno velmi sporné využití programů AI. Ve Španělsku testovali nasazení systémů AI k identifikaci nejlepších embryí pro implantaci do dělohy v případě umělého oplodnění. Podle novináře to otvírá cestu eugenickým tendencím. Technika se nazývá Metafora a pomocí hyperspektrální mikroskopie se generují stovky 3D snímků embryí, díky nimž je možné zvýraznit metabolické procesy, celý proces řídí a vyhodnocují programy AI. Metoda u myší zdvojnásobila úspěšnost embryí. Samozřejmě pokud se zůstane u pár stovek snímků je novinářova obava z eugenických tendencí přehnaná, vyhodnocování se moc neliší od analýzy lidským okem. Ovšem pokud snímků a vyhodnocovacích parametrů budou statisíce, dojde ke kvalitativnímu posunu a embrya budou filtrovat mechanické algoritmy i když si třeba říkají generativní a povedou výběrový proces k fiktivnímu dokonalému lidskému typu. A to bude velmi problematické. Člověka dnešní doby jímá hrůza z chorob a z bolestí a představa, že nějaká metoda něco z toho umaže je nejsilnějším argumentem pro tento směr využití AI. Když už odmyslíme fakt, že parametry ideálního lidského modelu bude nastavovat fašistická evropskounijní luza, zdánlivě úžasné využití AI má velké humánní limity.
Lidský genom je obrovskou knihovnou, která uchovává genetické informace každého člověka. Každá individuální knihovna skrývá spoustu chyb a vad, které do dneška unikají lidskému oku dokud se neodhalí v nějaké patologii, systémy AI na základě rychlého vyhodnocení možností genomu budou schopny patologie odhalit a rychlou mechanickou analýzou předpovědět, co za člověka se dá očekávat. Ovšem všichni máme nějaké patologické geny a málo dokonalosti, tedy můžeme předpokládat, že systémy AI by nás nevyhodnotily jako vhodné k narození, můžeme se utěšovat tím, že všechny ženy nepotřebují umělé oplodnění. Kupodivu prokazatelně nejlepší výběrovou inteligenci má oko ženy, které až na výjimky dobře udržuje civilizační koloběh od stvoření světa. Lidský přesah směrem k bohům se moc často nepozoroval u super zdravých lidí, spíš se tento trend pozoroval u jiných typů, Alexandr Pope a Leopardi byli ošklivými a nemocnými hrbáči.
(3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Be the first to comment