Regulace a zákaz, ideologie dneška

Jaký důležitý krok by nová vláda, která po těchto volbách vznikne, měla udělat mezi prvními a na co by se měla co nejdříve zaměřit?

Co vám odpovím, je utopie. Nestane se to. Vláda by měla začít propouštět státní zaměstnance, aby se s jejich počtem dostala někam do roku 2000. Měla by přijmout rozhodnutí o sestavení vyrovnaného rozpočtu na rok 2023, když pro rok 2022 se to už nedá stihnout. Měla by kategoricky odmítnout Green Deal. Měla by zrušit všechny daně spadající do kategorie majetkových daní. Měla by snížit daň z příjmů právnických osob. Měla by zrušit testování a trasování covidu. Měla by zrušit jakýkoliv odlišný přístup k očkovaným a neočkovaným lidem ve všech oblastech. Měla by uzákonit na úrovni ústavního pořádku, že hotovostní peníze jsou nepopiratelnou formou vlastnictví peněz a jejich užití. A tak dál.

Pravděpodobný premiér Petr Fiala tvrdil před volbami, že zadlužování státu musí skončit. „Zakopaný pes je na výdajové straně rozpočtu. Jsme připraveni každý rok ušetřit 100 miliard korun,“ řekl předseda ODS a upozornil, že neinvestiční dotace tvoří v některých letech i přes 100 miliard korun, takže tam ušetřit desítky miliard není problém. Vzal to Petr Fiala při uvažování o snížení dluhu za správný konec? A byl by tímto způsobem reálný jeho plán snižovat každý rok schodek a plnit pak na konci volebního období maastrichtská kritéria, to znamená nejenom zkrocení inflace, ale že by deficit rozpočtu byl pod 3 procenty HDP?

Fiala má pravdu, že problém je pouze a jen na výdajové straně rozpočtu, nikoliv na příjmové. Respektive na příjmové straně je také problém – ale opačný, totiž že příjmy státu jsou příliš velké, stát odsává příliš peněz ze soukromého sektoru. Pravda je i v tom, že docela „snadno“, respektive snadněji než v jiných oblastech, se dá ušetřit na dotacích.

Plnění maastrichtských kritérií je dobrý nápad, horší je už motivace. Maastrichtská kritéria byla zavedena proto, aby ekonomika byla stabilní, a tedy jako stabilní vstupovala do eurozóny. Ano, plnit maastrichtská kritéria je správně za účelem stabilizace a ozdravení ekonomiky, ne, není správné chtít splnit kritéria za tím účelem, abychom mohli vstoupit do eurozóny, což je pravou motivací pana Fialy.

A ještě jeden dovětek. Řekl jste: „…znamená nejenom zkrocení inflace, ale že by deficit rozpočtu byl pod 3 procenty HDP“. Pozor. Pokud bychom vyrovnali veřejné finance, mohli bychom se dostat s deficitem rozpočtu pod 3 procenta HDP, ale inflace má už dneska úplně jiné kořeny. Inflaci nestabilizujeme tímto mechanismem.

Zálusk na post ministryně práce a sociálních věcí si po volbách dělá předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Pár dnů před volbami v rozhovoru pro deník Právo prohlásila, že prosazuje zaručený důchod ve výši asi jedné třetiny průměrné mzdy (nyní 38 275 Kč), což by mohlo být 12 až 13 tisíc korun. Co si o zaručeném důchodu, jemuž je nakloněn i šéf ODS Petr Fiala, myslíte a nelze jeho možné zavedení chápat i jako další posun k rovnostářství penzí, když se nedá předpokládat, že by stát kvůli němu zvýšil objem prostředků určených na důchody?

Já osobně si taky myslím, že k zaručenému důchodu všechno směřuje. Když vidím vývoj penzijního systému, moje prognóza je, že to skončí jednoho dne tím, že bude rovný důchod a cokoliv nad něj bude dáno tím, co si člověk ušetřil za aktivního života. A jednou nejspíš tenhle rovný důchod bude na úrovni životního minima, protože na víc stát mít nebude. Že je to ale nemorální, je věc jiná. Celý život platit do důchodového systému a čím víc vyděláváte, tím víc do něj platit – a pak dostat stejný důchod jako ten, kdo nevydělával nikdy, to je svinstvo. Ale jednou to tak určitě skončí.

Automobilka Škoda Auto od příštího pondělí až do konce roku výrazně omezí či zcela zastaví výrobu ve všech třech svých českých závodech. Důvodem jsou chybějící čipy, které se používají v palubní elektronice. Firma předpokládá, že výroba polovodičů se začne opět postupně rozbíhat ve druhé polovině roku 2022. Ve světle toho vypadají předchozí výpadky – maximálně dva týdny – jako nic. Na tenhle krok automobilky naváže zastavení práce tam, kde vyrábějí pro Škodu díly. Jak velký malér to pro českou ekonomiku začíná být?

Velký malér to je, protože nejde jen o jednu dvě firmy, ale jde o něco, co se nazývá spillover efekt – prostě dopady se rozlévají postupně po celé ekonomice a rozlévat se budou ještě hodně dlouho. Pořád ještě prožíváme negativní dopady původního zavření ekonomik na jaře 2020. To, jak tehdy svět paralyzoval zahraniční obchod, má dnes důsledky v drahých materiálech, energiích, v nedostatku komponent a především čipů. A ještě roky se potáhne fakt, že ekonomika bude fungovat jinak, než by fungovala bez této anabáze.

Dvě předsednické země EU v příštím roce – Francie a Česko – se dohodly na společném postupu, kterým chtějí dosáhnout uznání jádra za udržitelný zdroj výroby elektřiny, čímž by se otevřela cesta k lacinější výstavbě atomových bloků. Tento týden se do EU kvůli růstu cen energií ostře pustili europoslanci ODS. Veronika Vrecionová ji kritizovala za špatný systém emisních povolenek, za zbrklý ústup od využívání fosilních paliv v energetice i za iracionální odklon od jaderné energetiky. Podle Alexandra Vondry nás všechny čeká bída, pokud projde balík Fit for 55. Varoval i před sociálními nepokoji. „Zastavme to, dokud je čas. V opačném případě nás čekají žluté vesty v celé Evropě,“ zdůraznil. Je opravdu ještě čas a může se najít vůle to zastavit?

Tak vůle některých politiků by i byla… viz třeba citované výroky. Jenomže lidé si volí strany, které právě takové skopičiny podporují. Nechají se třeba nalákat na nepodstatnou vějičku legalizace trávy, je to to jediné, co o příslušné straně vědí, ale že zbytek jejich programu by vedl k ožebračení lidí kvůli zničení tradičních energií, to už lidem nedochází. I když tentokrát to u nás vyšlo jinak.

Já si stejně myslím, že balík Fit for 55 nebude realizován, respektive ne v takovém horizontu a takové podobě, v jaké byl navržen, protože prostě to není fyzikálně možné. Anebo jedině za cenu obrovských sociálních nepokojů a drastického propadu životní úrovně.

Evropský parlament jasnou většinou hlasů 615 ku 24 schválil doporučení Evropské komise omezit rychlost na 30 kilometrů v hodině v obytných zónách a nulovou toleranci k řízení pod vlivem alkoholu. Jde o reakci na skutečnost, že se unii nepodařilo mezi lety 2010 a 2020 splnit cíl v podobě snížení počtu obětí o polovinu. Je rychlostní omezení jedním z mála kroků, za které může do Bruselu směřovat k eurokomisařům a europoslancům pochvala, nebo ani tady není důvod?

Je to šikana.

Vždyť to má úplně pokroucenou logiku! Super přísné tresty pro nehody pod vlivem alkoholu nebo za usmrcení člověka – ano. Ale postihovat nikoliv čin, ale všechny řidiče plošně a preventivně – ne! Všechno zregulovat, sešněrovat, nejlépe zakázat život, protože je neekologický – to je dnešní etatistická ideologie. Samá láska, zbraně fujky, hlavně se semknout, moc nemakat, každému stejně. Už aby si tahle ideologie nabila ústa, což je nevyhnutelné, protože je neživotaschopná.

Markéta Šichtařová