Růžový dres diverzity a LGBT rozmanitosti pro mistrovství Evropy

Multikulturní dres se nesetkal s pochopením

Od počátku své existence nosily národní týmy DFB (Německý fotbalový svaz, založený v roce 1900) bílý dres, černé trenýrky a bílé štulpny. V roce 1938 byl představen venkovní nebo třetí dres v červené barvě a dlouhá desetiletí byl zelený (od roku 1954 do roku 2002), než se zvýšil počet alternativních dresů a tím i počet používaných barev. V roce 2004 byly využívány dva třetí dresy, jeden černý a jeden červený. V letech 2006 a 2008 zůstali s náhradním dresem v červené barvě, v roce 2010 byly opět dva (černý a červený), v roce 2012 se vrátil zelený dres jako náhradní, v roce 2014 si troufli na černo-červeně kroužkovanou verzi náhradní dres a v roce 2016 se na domácím mistrovství světa objevil tmavě šedý a černý pruhovaný dres, v roce 2018 byl populární bledě zelený, v letech 2020 a 2022 zase černý.

Přehnaně politicky korektní propaganda

Tolik k příběhu. Tyto dresy měly jedno společné: fanoušci je přijali. Ale letos se DFB ztrapnila až do morku kostí se svou rádoby multikulturní propagandou rozmanitosti ohledně výběru barev. Jako alternativní dres byl výběrový tým nucen nosit růžové „něco“ s fialovými kalhotami. Po duhovém ovazu následuje další politicky přehnaně korektní propaganda, která má fanoušky výběru DFB donutit na politicky korektní dráhu diverzity.

Podle očekávání se toto rozhodnutí setkává se zlobou, pohrdáním a výsměchem skutečných fanoušků na sociálních sítích. „Skřítci DFB“ jsou na rtech každého a jsou rozprostřeni na velkém množství obrázků. Mnoho přispěvatelů již oznámilo, že nebudou sledovat hry „Pink Panthers“. DFB je na dobré cestě odcizit si své poslední zbývající příznivce. Protože jedna věc je jasná: v komunitě LGBTQIA ( a všechna ostatní písmena abecedy ) je jen omezený počet skutečných fotbalových fanoušků. A kdo vlastně z gayů a leseb o tohle stál?