Seymour Hersh: Po Bidenovi

Američané opět odmítli špatnou demokratickou kandidátku ve prospěch Donalda Trumpa, který přichází do úřadu s mnoha výčitkami a pomstou v hlavě, spolu s vítaným odhodláním ukončit válku na Ukrajině a mnohem méně vítaným závazkem pokračovat v Bidenově politice neomezené podpory vražedného Benjamina Netanjahua, izraelského premiéra.

Zde je několik myšlenek o volbách, o kterých jsem si v duchu myslel, že Trump je nemůže vyhrát, zejména proto, že jeho kampaň nenaznačovala žádnou lítost nad jeho děsivou reakcí na  porážku od Joe Bidena před čtyřmi lety.

K mání je spousta lekcí.

Za prvé, Barack Obama pokračoval v mizerném precedentu, když si po vítězství v primárkách v roce 2008 vybral slabého viceprezidenta. Někteří jeho kolegové v Senátu považovali Bidena za ješitného, líného a druhořadého: volbu slabého viceprezidenta, který byl veřejně loajální, ale stále více rozhořčený nad tím, co považoval za Obamův přezíravý postoj k němu. Jakmile byl v roce 2020 zvolen do prezidentského úřadu, zopakoval Obamovu mantru tím, že i on  vybral viceprezidenta, který nepředstavoval žádnou politickou hrozbu. Kamala Harrisová předvedla  totéž, když si vybrala politického nováčka, který do její kampaně jen málo přinesl, a pokud by byl zvolen, byl by v nejlepším případě spojkou Bílého domu se středoškolským fotbalem a srdcem Ameriky.

Harrisová se zase během své kampaně nedokázala oddělit od stále více oslabeného Bidena. V dokonalém světě by tisk nastoloval otázky o Bidenově zjevném rostoucím disfunkčním handicapu a o tom, co bylo zjevně dlouhotrvajícím utajováním ze strany vysokých prezidentských poradců, včetně Harrisové, až do jeho tragické debaty s Trumpem loni v červnu.

Byl jsem soustavně kritický k Bidenově zahraniční politice, jak ji formuloval ministr zahraničí Antony Blinken a poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Všichni tři sdíleli nepřátelství ve stylu studené války vůči Vladimiru Putinovi, autokratickému vůdci Ruska, který po Bidenově zvolení dal jasně najevo, že půjde do války, pokud Spojené státy podpoří vstup Ukrajiny do NATO. To nebylo na stole, jak všichni na Západě vědí, v podstatě kvůli ohromující míře korupce ve vládě, kterou nyní řídí prezident Volodymyr Zelenskyj.

Místo toho, aby Biden ujistil Putina, že Ukrajina nebude pozvána do NATO – to stále nebylo – nechal své přisluhovače národní bezpečnosti hrát tvrdě. K jeho diskreditaci Putin spolkl návnadu a napadlUkrajinu. Je to vražedná válka, trvá už třetím rokem. Stala se z toho světová  neštovice pro všechny  strany.

Ve veřejných komentářích Trumpa nebylo nic, co by naznačovalo, že by se odchýlil od důsledné podpory Izraele a Netanjahuovy krvavé války v Gaze Joe Bidena. Vzhledem k mnoha příležitostem oddělit se od prezidentovy politiky Harrisová mluvila chabě o potřebě příměří, které, jak se stále více ukázalo, nikdy nebylo v plánu s Netanjahuem v úřadu izraelského premiera.

Jedním z faktorů Harrisové neochoty postavit se proti masakru v Gaze byl tok židovských finančních prostředků na kampaň:  ta jí  vynesla mnohem více peněz než Trumovi, možná více než získal  kterýkoli prezidentský kandidát v historii. Bylo také zřejmé, že nemá žádný skutečný názor – ani soucit – o morálce pokračujícího izraelského vraždění Palestinců v Gaze a na Západním břehu Jordánu.

Trump má svůj názor a ten je alarmem pro ty, kterým záleží na ukončení krveprolití v Gaze a nakonec na dosažení míru na Blízkém východě. V kampani toho o Gaze řekl málo a ignoroval nedávné izraelské bombové útoky na Írán, Libanon a Sýrii. Ve své červnové debatě s Bidenem dal Trump na otázku ohledně této války chaotickou a uniformní odpověď. „Pokud jde o Izrael a Hamás,“ řekl, „Izrael je ten, kdo chce jednat.“ Řekl [Biden], že jediný, kdo chce pokračovat, je Hamas. Ve skutečnosti je to Izrael. A měli byste [je] nechat jít a nechat je dokončit práci. Nechce to udělat. Stal se prý  Palestincem, ale oni [Palestinci] ho nemají rádi, protože je to velmi špatný Palestinec. Je to slabý muž.“

Úroveň diskurzu se v debatě, kterou Trump vedl s Harrisovou 10. září, nezlepšila. „Nenávidí Izrael,“ řekl o svém protivnici, když moderátoři připomněli probíhající válku v Gaze. „Ani se nesetkala s Netanjahuem, když šel [v červenci] do Kongresu, aby pronesl velmi důležitý projev. Odmítla tam být, protože byla na večírku. Chtěla jít na absolventský večírek. Nesnáší Izrael. Pokud bude prezidentkou, věřím, že Izrael do dvou let nebude existovat. A  předpovědi mi  vycházejí.“

************

Já  si  z  tohoto Hershe  beru především  tu pasáž,  kdy  popisuje  výběr  viceprezidentů  posledních  demokratických prezidentů  a  také  Harrisové. Má  naprostou pravdu.  Biden  představoval politickou nulu. Harrisová  pak nula  záporná. A  Walz?  Toho  ani  nedokáži popsat.  Ale  jsem si jistý  tím, že  kdyby  proběhla  volba mezi viceprezidenty, pak by J.D. Vance  převálcoval  daleko větším rozdílem  než  Donie Chechtalu.

Já  Vance  vidím jako velkou vycházející  hvězdu  americké politiky. Od  dob  Kennedyho na mne nikdo tak mohutně  nezapůsobil jako tenhle  chlapík!  Nicméně  je to hrozně  na  dálku a  přes  televizní  sklo.  Takže  se mohu  také  hodně  splést. Nicméně  v lidech se  zas  až  tak moc nepletu- jsme na  tom jako Trump:  moje předpovědi vycházejí.