PETR VLK
Se svou troškou do mlýna na téma Trump prezidentem, přišel na svému blogu i Seymour Hersh. Nepominu jeho názory, přestože zrovna tohle nepokládám za žádný supertext. Ale Hersh je Hersh.
AFTER BIDEN
podle překladače
Po Bidenovi
Američané opět odmítli špatnou demokratickou kandidátku ve prospěch Donalda Trumpa, který přichází do úřadu s mnoha výčitkami a pomstou v hlavě, spolu s vítaným odhodláním ukončit válku na Ukrajině a mnohem méně vítaným závazkem pokračovat v Bidenově politice neomezené podpory vražedného Benjamina Netanjahua, izraelského premiéra.
Zde je několik myšlenek o volbách, o kterých jsem si v duchu myslel, že Trump je nemůže vyhrát, zejména proto, že jeho kampaň nenaznačovala žádnou lítost nad jeho děsivou reakcí na porážku od Joe Bidena před čtyřmi lety.
K mání je spousta lekcí.
Za prvé, Barack Obama pokračoval v mizerném precedentu, když si po vítězství v primárkách v roce 2008 vybral slabého viceprezidenta. Někteří jeho kolegové v Senátu považovali Bidena za ješitného, líného a druhořadého: volbu slabého viceprezidenta, který byl veřejně loajální, ale stále více rozhořčený nad tím, co považoval za Obamův přezíravý postoj k němu. Jakmile byl v roce 2020 zvolen do prezidentského úřadu, zopakoval Obamovu mantru tím, že i on vybral viceprezidenta, který nepředstavoval žádnou politickou hrozbu. Kamala Harrisová předvedla totéž, když si vybrala politického nováčka, který do její kampaně jen málo přinesl, a pokud by byl zvolen, byl by v nejlepším případě spojkou Bílého domu se středoškolským fotbalem a srdcem Ameriky.
Harrisová se zase během své kampaně nedokázala oddělit od stále více oslabeného Bidena. V dokonalém světě by tisk nastoloval otázky o Bidenově zjevném rostoucím disfunkčním handicapu a o tom, co bylo zjevně dlouhotrvajícím utajováním ze strany vysokých prezidentských poradců, včetně Harrisové, až do jeho tragické debaty s Trumpem loni v červnu.
Byl jsem soustavně kritický k Bidenově zahraniční politice, jak ji formuloval ministr zahraničí Antony Blinken a poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Všichni tři sdíleli nepřátelství ve stylu studené války vůči Vladimiru Putinovi, autokratickému vůdci Ruska, který po Bidenově zvolení dal jasně najevo, že půjde do války, pokud Spojené státy podpoří vstup Ukrajiny do NATO. To nebylo na stole, jak všichni na Západě vědí, v podstatě kvůli ohromující míře korupce ve vládě, kterou nyní řídí prezident Volodymyr Zelenskyj.
Místo toho, aby Biden ujistil Putina, že Ukrajina nebude pozvána do NATO – to stále nebylo – nechal své přisluhovače národní bezpečnosti hrát tvrdě. K jeho diskreditaci Putin spolkl návnadu a napadlUkrajinu. Je to vražedná válka, trvá už třetím rokem. Stala se z toho světová neštovice pro všechny strany.
Ve veřejných komentářích Trumpa nebylo nic, co by naznačovalo, že by se odchýlil od důsledné podpory Izraele a Netanjahuovy krvavé války v Gaze Joe Bidena. Vzhledem k mnoha příležitostem oddělit se od prezidentovy politiky Harrisová mluvila chabě o potřebě příměří, které, jak se stále více ukázalo, nikdy nebylo v plánu s Netanjahuem v úřadu izraelského premiera.
Jedním z faktorů Harrisové neochoty postavit se proti masakru v Gaze byl tok židovských finančních prostředků na kampaň: ta jí vynesla mnohem více peněz než Trumovi, možná více než získal kterýkoli prezidentský kandidát v historii. Bylo také zřejmé, že nemá žádný skutečný názor – ani soucit – o morálce pokračujícího izraelského vraždění Palestinců v Gaze a na Západním břehu Jordánu.
Trump má svůj názor a ten je alarmem pro ty, kterým záleží na ukončení krveprolití v Gaze a nakonec na dosažení míru na Blízkém východě. V kampani toho o Gaze řekl málo a ignoroval nedávné izraelské bombové útoky na Írán, Libanon a Sýrii. Ve své červnové debatě s Bidenem dal Trump na otázku ohledně této války chaotickou a uniformní odpověď. „Pokud jde o Izrael a Hamás,“ řekl, „Izrael je ten, kdo chce jednat.“ Řekl [Biden], že jediný, kdo chce pokračovat, je Hamas. Ve skutečnosti je to Izrael. A měli byste [je] nechat jít a nechat je dokončit práci. Nechce to udělat. Stal se prý Palestincem, ale oni [Palestinci] ho nemají rádi, protože je to velmi špatný Palestinec. Je to slabý muž.“
Úroveň diskurzu se v debatě, kterou Trump vedl s Harrisovou 10. září, nezlepšila. „Nenávidí Izrael,“ řekl o svém protivnici, když moderátoři připomněli probíhající válku v Gaze. „Ani se nesetkala s Netanjahuem, když šel [v červenci] do Kongresu, aby pronesl velmi důležitý projev. Odmítla tam být, protože byla na večírku. Chtěla jít na absolventský večírek. Nesnáší Izrael. Pokud bude prezidentkou, věřím, že Izrael do dvou let nebude existovat. A předpovědi mi vycházejí.“
************
Já si z tohoto Hershe beru především tu pasáž, kdy popisuje výběr viceprezidentů posledních demokratických prezidentů a také Harrisové. Má naprostou pravdu. Biden představoval politickou nulu. Harrisová pak nula záporná. A Walz? Toho ani nedokáži popsat. Ale jsem si jistý tím, že kdyby proběhla volba mezi viceprezidenty, pak by J.D. Vance převálcoval daleko větším rozdílem než Donie Chechtalu.
Já Vance vidím jako velkou vycházející hvězdu americké politiky. Od dob Kennedyho na mne nikdo tak mohutně nezapůsobil jako tenhle chlapík! Nicméně je to hrozně na dálku a přes televizní sklo. Takže se mohu také hodně splést. Nicméně v lidech se zas až tak moc nepletu- jsme na tom jako Trump: moje předpovědi vycházejí.
Be the first to comment