V době, kdy se sice více šíří varianta omikron, ale (nejen) v ČR poklesl počet covid-hospitalizovaných na 1800 a na JIP jsou jen zhruba tři stovky covid-nemocných (stálý pokles), vydalo MZ ČR nová mimořádná opatření s účinností od 17. ledna.
Zaujal mě mj. pokračující trend zvýhodňování očkovaných osob, jež mají mít na rozdíl od ostatních nárok na 5 RT-PCR testů za měsíc “zdarma” (na účet veřejného zdravotního pojištění. Je to chápáno jako jakási bonifikace? Nebo naopak pobídka k testování, protože i samo ministerstvo v mimořádných opatřeních přiznává, že účinnost vakcín vůči omikronu se snížila (ale vyšší riziko nákazy omikronem se přece týká i všech ostatních skupin obyvatel)? Nebo má ministerstvo větší starost o zdraví těch očkovaných?
Každopádně v rámci základního fondu veřejného zdravotního pojištění platí zákonná solidarita všech pojištěnců, takže se poskytnutí 5 PCR testů očkovaným (a to i plně očkovaným) z veřejných prostředků, aniž by měli příznaky nemoci, zdá být právně zpochybnitelné. Nač ty testy očkovaní využijí? Pětkrát v měsíci si zdarma mohou ověřit, zda nemají covid-19. Přitom ministerstvo v opatřeních projevuje i starost, že také uzdravení z nákazy by mohli být dotčeni omikronem (nicméně se z úředních dat zdá, že reinfekce u uzdravených je násobně nižší než počet nakažených po očkování).
Nebylo by v důsledku levnější a vědecky přiměřenější poskytnout občanům např. jednou za tři měsíce z veřejných peněz test na protilátky? Zda jim skutečně funguje ochrana očkováním nebo přirozená imunita po prodělání covid-19? Jen tak na okraj jsem si představila situaci, kdy očkovaný poskytne neočkovanému kamarádovi svůj průkaz pojištěnce, aby si zdarma pořídil PCR test, např. pro návštěvu určitého místa (v praxi to patrně možné je, za sebe varuju – bylo by to nezákonné). Možná by se tyto testy u bezpříznakových měly proplácet jen chudším, např. návštěvníkům sociálních ústavů.
V současnosti, pokud se tzv. neočkovaný chce otestovat přes PCR apod., je vydán na pospas subjektivnímu rozhodnutí lékaře – zda rozhodne příznivě o žádance (subjektivita může vzrůst, když člověk nemá příznaky).
www.koronavirus.mzcr.cz/zmena-mimoradneho-opatreni-ze-dne-18-11-2021-k-testovani-obyvatel-na-pritomnost-viru-sars-cov-2-s-ucinnosti-od-17-1-2022: V několika mimořádných opatřeních (testování zaměstnanců všeobecně, dále speciálně v oblasti soudnictví apod., dále ve zdravotnických a sociálních zařízeních) nás může zaujmout, že na běžných pracovištích (ne až tak rizikových vůči zranitelnějším jedincům) se mají dvakrát týdně testovat všichni, bez ohledu na očkování či uzdravení z nákazy, protože “je vyšší míra obcházení imunity omikronem”. Ministerstvo tu mimoděk prozrazuje, že moc nevěří ani v třetí dávku vakcíny, protože i tyto jedince podrobuje testování (je ale fakt, že půjde při nejmenším zčásti o málo spolehlivé samotesty).
Naproti tomu v opatření, jež se týká zaměstnanců zdravotnických a sociálních ústavů, se uvádí povinnost testování jen jednou týdně, přitom je odůvodněno právě pracovní činností u nejzranitelnějších pacientů a klientů ústavů. A zde se navíc z testování vyjímají osoby s dokončeným očkováním (ač roste počet infikovaných i po třetí dávce) i uzdravené z covidu v posledních 6 měsících (tady MZ ČR zcela opomíjí tvrzení, že omikron “prolamuje” imunitu obou těchto skupin). Přijde mi to poněkud nelogické – zmírnit povinné testování bezpříznakových na pracovištích s rizikovějším prostředím.
Avšak vzhledem k tomu, že jsem po celou dobu pandemie sledovala mj. Švýcarsko a Švédsko, kde se bezpříznakoví převážně nuceně netestovali nikde (školy, pracoviště, ústavy, zvláště v r. 2020) a oproti vývoji u nás tyto země mají celkově lepší výsledky (nižší počet zemřelých), dovedu si představit také v Česku model, v němž by se od nuceného testování bezpříznakových (bez důvodného podezření na nákazu, snad s výjimkou ve zdravotnických a sociálních ústavech, ale i zde se dá uvažovat o změně) všeobecně ustoupilo. Při zachování základních hygienických pravidel.
Z hodnocení epidemické situace se místy dozvídáme, že mezi nově přijímanými pacienty s covid-19 jsou “téměř” ze 70 % neočkovaní (tzn. na JIP je průběžně cca 30 % plně očkovaných, v některých obdobích jich v nemocnicích podle úředních dat bylo více, viz např. blog JUDr. Z. Koudelky na Idnes.cz). Údaje MZ ČR o počtu reinfekcí (u uzdravených) z počtu infikovaných zatím svědčí asi cca o jednom procentu nakažených po prodělání infekce, přičemž je třeba si uvědomit, že první pozitivní PCR test mohl být i falešně pozitivní, dále ministerstvo nyní chce testovat na covid-19 i uzdravené v posledních 3 měsících, aniž by se vypořádalo s tím, že v řadě zemí (vč. směrnice amerického CDC) se uzdravení v posledních 3 měsících netestují – někdy se mylně zobrazují jako pozitivní, aniž by byli infekční.
Místy jsou opatření psána tak, že není vše zcela srozumitelné. Někdy může mít čtenář pocit, že k pozitivně otestovanému se v rámci izolace či karantény přistupuje shovívavěji než k tzv. kontaktní osobě, jež vůbec nemusí být infekční. Kdy je či není nezbytné po 5. dnu izolace nebo karantény ještě i PCR test, to taky není zrovna moc přehledné (zapamatovatelné).
Vzhledem k tomu, že jsou dvakrát týdně preventivnímu testování podrobováni mj. také soudci, možná by si mohli položit otázku, nakolik je to nutné, když ve zdravotnictví a sociálních ústavech se postupuje jinak. Dokonce se tu počítá s tzv. pracovní karanténou či výjimkami z karantény (očkovaní a uzdravení bez příznaků; něco ale platilo do 16. ledna, takže si člověk zatím u některých věcí není zcela jistý, co skutečně nastane od 17. ledna).
Někdy se možná vyplatí dojít si na PCR test i dobrovolně – zkrátit si tak karanténu a hlavně si přes PCR zajistit potvrzení o prodělání covid-19 (při jen antigentestu, RAT, člověk potvrzení v rámci covid-pasu patrně nedostane).
Oproti některým jiným evropským zemím (např. Skandinávie, Švýcarsko), v metodických pokynech pro KHS (ale jsou do 16.1.) se zdá, že u nás přetrvává mj. posílat bezpříznakové žáky domů “po kontaktu”, když je ve třídě pozitivita (sdílející třída) a když kontakt trval více než 5 minut (v jiných zemích, pokud vůbec se podílá žák do karantény jako kontakt, jde o více než 15 minut), když jedinec neměl roušku / respirátor (v některých zemích se roušky nenosí ve školách) apod. KHS může záležitost do jisté míry posoudit individuálně.
Pro porovnání: Švýcarsko rovněž zkrátilo izolaci a karanténu na 5 dní, platnost certifikátu (covid-pasu) pro očkované a uzdravené upravilo na 9 měsíců (tj. uznává delší imunitu než ČR vč. možnosti udělat si na 3 měsíce test na protilátky). Karanténu omezuje na osobu žijící doma s někým nemocným. Nyní kantony tlačí na vládu, aby se do budoucna testovali jen příznakoví, rizikoví občané, personál nemocnic a ústavů a kritické infrastruktury. Některé kantony již zastavily testování ve školách. Ač je švýcarská populace plně očkována jen na 67,7 %, i zde je pokles hospitalizovaných vč. JIP, a podíl omikronu v analyzovaných vzorcích činí 84,4 % (www.bag.admin.ch).
České ministerstvo se patrně ještě nestihlo vypořádat s výrokem příslušných odborníků při Evropské lékové agentuře o tom, že třetí dávka vakcíny se jeví jako sporná, může zatížit organismus bez užitku, neměla by se poskytovat příliš často (MZ ČR se zmiňuje o očkování po třetím měsíci).
V jednom opatření MZ ČR mi není jasné, proč se “nezbytný pracovník” má po rizikovém kontaktu otestovat prostřednictvím PCR až 5. den, když časový odstup provedení PCR “zohledňuje” průměrnou inkubační dobu nákazy omikronem tak, že se tato doba předpokládá do 5 dnů (5. den se může jevit jako hraniční?, anebo už nezbytný pracovník bude mít spolehlivě po covidu?).
www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Lzi-o-vakcine-Kosa-na-kamen-ct-ma-prusvih-opet-685929: Proti pořadu Newsroom ČT24 se ohradil právník T. Nielsen s tím, že v rámci “dezinformací o covidu” bylo poškozeno dobré jméno organizace Zdravé fórum, při němž se koncentruje část lékařů, vědců, právníků aj. Ke stížnosti se myslím připojili i odborníci, kteří dokonce spolupracují s novým vedením MZ ČR. ČT se dotkla cti některých odborníků, aniž by jim dala možnost se k probíranému tématu vyjádřit (porušení zákonného principu objektivity, nestrannosti). Nielsen mj. požaduje od ČT omluvu.
Mne osobně “fascinuje”, že ČT průběžně pokračuje ve strašení občanů čísly pozitivně otestovaných v různých zemích, bez přepočtu na shodný počet obyvatel, často i bez dostatečné informace o klesajícím počtu hospitalizací (spíše se inklinuje k zemím, jež uvádějí “nárůst” pacientů, vyruší se země s mírnějšími či více ústavními opatřeními proti nákaze). ČT mj. občanům zatajuje, že na úrovni EMA nejsou zcela jednotné názory mezi odborníky na další postup v očkování apod.
Nedávno jsem v obchodním rejstříku ověřovala jednu firmu, která se pyšní, že má hodně zakázek v oblasti testování na covid-19, samozřejmě velkou roli tu hrají veřejné zakázky; někteří odborníci spolupracující s ministerstvem v nedávné minulosti (nebo i nyní) a zvaní častěji do ČT (na rozdíl od odborníků nespojených s takovýmto byznysem) si před časem (před volbami do sněmovny) vyměnili mezi sebou pozici v orgánu firmy. Nemusí to nic znamenat, ale ČT jako by zcela ztratila rozlišovací schopnost, jako by plně důvěřovala jedincům pohybujícím se čiperně mezi státní správou a soukromými firmami. Já sama z toho mívám pocit, že Česko se možná stane zemí, v níž se bezpříznakoví budou nuceně testovat nejdéle z celého světa.
Je ale fakt, že jakýkoli ministr zdravotnictví, nejen u nás, to nemusí mít zrovna lehké najít skutečně věrohodné, erudované odborníky bez potenciálního či faktického střetu zájmů. Ministři by ale takovou snahu hledání vhodných expertů měli aspoň projevit a veřejnoprávní média by to měla povzbuzovat. Erudice ovšem může být jak faktická, tak i zdánlivá; pokud si nejsme jisti, pak je lepší umožnit přímou a veřejnou konfrontaci odborníků s různějšími názory, nikoli ji v zárodku pohřbít.
(7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář