Svět se bojí bankovní paniky v USA, kolem ústavu Silicon Valley Bank |

Sdílet článek:

LUKÁŠ KOVANDA

Klesají i bankovní tituly pražské burzy.

Bankovní tituly dnes stahují dolů pražskou burzu. Akcie Erste Bank klesají o víc než tři procenta, Komerční banka ztrácí více než procento a Moneta zhruba půl procenta. Propad tuzemských bankovních titulů dokládá, že ani banky v ČR nejsou imunní vůči bankovní tísni, v některých případech až panice, která je patrná zvláště v USA. Tam musí nečekaně svůj kapitál nouzově navyšovat Silicon Valley Bank, tedy ústav zaměřený na obsluhu a financování startupových projektů. Akcie její zastřešující společnosti – Silicon Valley Financial Group – se v důsledku včera propadly o 60 procent. Více než pět procent ale ztratily také třeba akcie největší americké banky, JP Morgan Chase.

Ústav Silicon Valley Bank včera překvapivě oznámil, že vydá akcie za 2,25 miliardy dolarů, aby tak získal kapitál, který mu umožnit tlumit dopad závažné ztráty jeho investičního portfolia. Takový krok signalizuje, že kapitálová pozice dané banky může být fatálně oslabena. Klienti banky proto v houfně a v panice vybírají své prostředky. Pokud by se tak dělo plošněji, jde o takzvaný „run na banku“, který by mohla ústav položit a způsobit hlubší otřes v celé americké bankovní soustavě. Potenciálně by mohl přerůst v globální problém. Dnes již jsou patrné známky přelévání krize z USA do Evropy, což dokládá i pokles bankovních titulů pražské burzy.

Zatím zůstává otázkou, zda „run“ na Silicon Valley Bank bude jen ojedinělou, izolovanou záležitostí, nebo zda jde o počáteční projev širšího fenoménu. Každopádně americké banky začínají pořádně pociťovat tíhu vysokých úroků, z nichž ještě loni tak dobře žily. Na straně jedné je do tísně vhání nutnost jít s úroky na vkladech výše, aby zamezily historicky nebývalému odlivu peněz střadatelů, na straně druhé pak nutná obezřetnost v navyšování úroků na úvěrech. A vůbec v samotném poskytování úvěrů. Vždyť pokud v USA udeří recese, rozpůjčované peníze už banky nemusí nikdy spatřit, a to v celkem rozsáhlé míře.

Špatnou zprávu ohledně hrozící recese bankám opět nesou dluhopisové trhy. Jsou v takzvané inverzi. Obvykle je tomu tak, že úrok na dluhopisech s delší dobou do splatnosti je vyšší než úrok na dluhopisech s kratší dobou do splatnosti. Už jen proto, že vzdát se svých peněz na delší dobu je rizikovější než oželet je po dobu kratší. V delší době přirozeně může dojít k průšvihu spíše. Panuje-li ovšem ona inverze, je tomu mimořádně jinak. Opačně. A to přesně se nyní v USA děje. Úrok na dvouletém dluhopisu vlády USA v minulém týdnu – poprvé od roku 1981 – vyskočil o více než celý jeden procentní bod nad úrok na desetiletém dluhopisu téže vlády. To znamená, že investoři poměrně výrazně přesouvají peníze z dvouletých do desetiletých dluhopisů, neboť v období příštích právě zhruba dvou let se obávají závažného útlumu americké ekonomiky.

Tento propad, jak se strachují, způsobí Fed, který nakonec nebude mít jinou možnost než s přetrvávající inflací skoncovat přechodným výrazným zvýšením základní úrokové sazby a souvisejícím vyvoláním recese.

To je tedy jen další bolehlav pro americké banky. Se vzestupem úroků centrální banky rostou úroky na mezibankovním trhu. V jeho rámci si jednotlivé komerční banky vzájemně krátkodobě půjčují, aby vykryly momentální potřeby financování. Mezibankovní trh v USA nyní vykazuje nejvyšší úrokové sazby od sklonku roku 2007, od doby před úderem světové finanční krize. Tu odstartovaly právě problémy amerických bank.

Banky jsou tedy přiblíženou úrokovou inverzí poškozeny zvláště tíživě. Samy si – na mezibankovním trhu – půjčují za „krátké“ úroky, zatímco úvěry poskytují dlouhodobě. Třeba hypotéky i na několik desítek let. Jestliže tedy kvůli inverzi rostou krátkodobé úroky, bankám mizí příležitost zisku hned z více důvodů. Na mezibankovním trhu jim kvůli růstu krátkodobých úroků stoupají náklady krytí dlouhodobých úvěrů. A úrok na dlouhodobém úvěru nemohou navýšit, jak by chtěly. Když s ním půjdou nahoru příliš, budou se investoři o to více místo v bance financovat dlouhodobými dluhopisy. Jejich úroky, na rozdíl od těch na krátkodobých dluhopisech, nerostou, což je právě další zdroj oné nebývalé inverze. S růstem úroků na krátkodobých dluhopisech zároveň stoupá atraktivita těchto nástrojů v očích střadatelů, kteří do nich ve zmíněné rekordní míře přesouvají své prostředky z bankovních účtů. To banky, jak už víme, nutí jí nahoru s úrokem na vkladech, což dále snižuje prostor pro jejich zisk.

Po světové finanční krizi se americké banky dokázaly „otřepat“ mnohem lépe a rychleji než banky evropské. V současnosti se tak děje další nebývalá věc. Od přelomu roku podávají akcie evropských bank lepší výkon než akcie bank amerických. Znamená to snad, že na ty evropské doléhá inflace méně nepříznivě? Zřejmě ne. Zřejmě na ně dolehne jen o něco později. Vždyť třeba úroky na německých dluhopisech už jsou rovněž v inverzi. Ta však zatím není tak citelná jako inverze na dluhopisech amerických. Ovšem dost možná jen proto, že se v inverzním stavu ocitla později, až loni v prosinci, tedy čtyři měsíce poté, co inverze nastala v USA.

Vzhledem k tomu, že i Evropská centrální banka signalizuje další utahování své měnové politiky, je dost pravděpodobné, že se problémy amerických bank brzy tak či onak „rozlejí“ přes Atlantik, a to potenciálně i do Česka. Akcie českých bank, které letos společně s akciemi ČEZ táhnou pražskou burzu vzhůru tak mocně, že je jedním z nejvýkonnějších parketů světa, tak nemusí být takovým „ternem“, jak se zdá.