Třetí vlna: islamizace, masová migrace a Rusko (recenze) |

Sdílet článek:

BAWERK.EU

Někdy začátkem 90. let se mi do rukou dostala samizdatová literatura. Že se s ní setkám o 30 let později by mne tedy nenapadlo. Ale Lukáš Lhoťan, býval muslim, a pak odpadlík od islámu jednu takovou knihu vydal. Ta se jmenuje „Třetí vlna: islamizace, masová migrace a Rusko.“ Lhoťana a spol k tomuto kroku donutily současné ekonomické problémy, ale i cenzura a pronásledování. Vzpomínám si, že po začátku války na Ukrajině byla zablokována ministrem vnitra Rakušanem celá řada protiimigračních webů, byť tyto s Ruskem a válkou na Ukrajině neměly za často nic společného. Vedle cenzury tu však existuje i jistá ostrakizace a Lhoťanovy knihy už knihkupectví, kde jsem je dříve kupoval, nevede. Ale i tak jsem tuto knihu získal a zde se na ni nyní podíváme. Publikace je to jednoduchá a prostá, ale v zásadě celkem dobře zpracovaná. Jen jedna stránka má slabší soutisk, ale i na ní se dá text přečíst.

Autor rozlišuje tři vlny islamizace. První a druhá jsou historické (7.-10. století a 14.-17. století). Třetí vlnu datuje od 2. poloviny 20. století, a ta trvá dodnes. Dle Lhoťana nemá na rozdíl od dvou prvních vln násilnou podobu, ale je prováděna formou masové imigrace a je podporována hlavně socialisty a případně i kapitalisty, kteří hledají levnou pracovní sílu. „V některých zemích byla tato expanze islámu nepřímo podpořena i vládami skrze snahu získat obyvatele nahrazující pokles porodnosti kvůli udržení stávajícího ekonomického systému – hlavně důchodového systému.“ (1).

Autor připomíná, že jedním z úspěchů této vlny je případ Kosova, které původně obývali ve většině křesťanští Srbové, ale pak se sem začali (po druhé světové válce) stěhovat muslimští albánští imigranti, kteří postupně Srby přečíslili a rozpoutali proti nim útočnou kampaň s cílem jimi osídlené území odtrhnout od Srbska a od Srbů ho vyčistit a trvale ovládnout (2). Tento scénář se může v budoucnosti opakovat i jinde. Imigraci muslimů usnadňuje také jejich velká populační exploze. Pro příklad Pákistán měl roku 1947 33 milionů obyvatel a dnes má kolem 180 milionů obyvatel. Tedy za necelých 70 zhruba 6x více. Tento údaj není úplně aktuální. Dnes po 76 letech má Pákistán asi 250 milionů obyvatel. A jinde je to podobné. Autor též připomíná, že i když je faktem, že muslimové svou porodnost v Evropě (místy i jinde) omezují, ta je pořád vyšší než u původních bílých domorodců (3).

Masová migrace má dle knihy několik podob: a) hledání lepších ekonomických podmínek než v domovské zemi; b) slučování rodin, kdy za prvním migrantem přichází jeho příbuzní; c) manželství migranta s někým z jeho domovské země, což je typické pro Pákistánce a Turky (4). Dle Lhoťana bude změna postupná, ale narůstající počet muslimů povede ke změnám evropské a i české společnosti a zákonů. V Evropě je možné již dnes místy pozorovat postupné společenské změny. V lokalitách s velkou koncentrací muslimů třeba dochází k útokům na ženy nedodržující muslimské zvyky zahalování apod. Roste antisemitismus, objevují se útoky na židy, vraždy ze cti nebo nucené sňatky a roste nenávist ke křesťanům (5).

Podstatné je dle mého toto tvrzení autora: „Chtěl bych zde zdůraznit, že pro muslimy zastávající ortodoxní stanoviska jsou dnes největšími spojenci socialisté, kteří útočí na křesťany (zejména na ty konzervativněji smýšlející) s cílem zničit konzervatismus při budování nového evropského socialistického systému. Příkladně to můžete vidět na Evropských lidovcích, kteří jsou mnohdy víc nenávistní ke konzervativním hodnotám než samotní socialisté či muslimové.“ (6).

Lhoťan, pak uvádí věc, která se mnohým líbit nebude. Dle něj v knize uvedeným neblahým skutečnostem nejde zabránit tím, že se muslimové nevpustí do Evropy. Oni zde totiž již dávno jsou v takových počtech, že mají stále větší vliv na politiku, kulturu a vývoj v Evropě. Dle něj nová vznikající Evropa bude silně ovlivněna islámským náboženstvím. Je jen na našem postoj jak moc bude islámská a jak moc bude ovlivněna dědictvím naší dnešní umírající evropské neislámské civilizace (7). Jak již bylo uvedeno máme na to zřejmě několik desetiletí, což je tedy určité plus.

Dalším zajímavým poznatkem v knize je to, že islamisté i mnozí muslimové vydávají publikace, které šíří manipulace, lži a desinformace o křesťanství s cílem odradit muslimy od zájmu o křesťanství a zároveň zasít desinformace i mezi nekřesťanskou evropskou společností (8). To by značilo, že mezi některými muslimy je zájem o křesťanství. V muslimských zemích jsou přitom skoro vždy křesťanské misie zakázány, v Evropě tomu tak zatím není. Autor pak uvádí i příklady těchto publikací, které u nás jsou k dispozici. Dále třeba čeští muslimové nabádají české konvertitky k islámu, aby opustili své muže, pokud jsou v dané ještě před svou konverzí. Pokud tito tedy nechtějí přestoupit na islám nebo jsou aktuálně nemocní nebo staří. Dále je důležité zdůraznit, že ortodoxní islám neuznává rovnost všech lidí a naopak je postaven na kastovním systému (9). Nejedná se tedy o univerzální systém, ale jde o systém, který jedná s různými lidmi různě. Muslimové samozřejmě stojí v tomto systému nejvýše: „… právo šaría je založeno na jednom souboru zákonů pro muslimy a jiném souboru pro káfiry. Islám má dualistickou etiku, která uplatňuje jeden soubor pravidel pro muslimy a druhý pro káfiry. Přičemž káfiři jsou v muslimské společnosti druhořadými občany.“ (10)

Hodně prostoru je v brožuře věnováno tragickému případu Švédska. V roce 2022 švédská premiérka M. Anderssonová, v reakci na násilnosti uvedla, že se nepodařilo integrovat určité přistěhovalce a vznikly tak paralelní společnosti a narostla zločinnost. Přičemž ještě nedlouho předtím nám některé neziskovky, média a obhájci multikulturalismu (včetně těch českých) tvrdili, že jde jen o dezinformace a falešné zprávy. A opět, a to je třeba zdůraznit, Lhoťan píše: „Tragikomické na tom všem je, že to byli právě (švédští) sociální demokraté, kteří masovou migraci muslimů a dalších kulturně odlišných lidí do Švédska podporovali a mnohdy obviňovali odpůrce této politiky z rasismu a xenofobie. Takže dnes sociální demokraté hasí dům, který sami podpálili.“ (11).

Násilnosti, gangy, zvýšená kriminalita jsou dnes ve Švédsku na denním pořádku. Organizace Pew Research Centrum odhadla počet muslimů v této zemi v roce 2016 na 8 % (tj. asi 800 tisíc osob) a roku 2050 by jich mohlo býti až 30 % (12).

Autor se zabývá i složitou situací ohledně muslimů a islámu v Rusku. Lhoťan v knize tvrdí, že je to Rusko a jeho president Vl. Putin, který řekl, že ruský stát podporoval a bude podporovat islám a muslimy. Současně s tím Putin odsoudil i nacionalismus a náboženský extremismus. Odhady počtu muslimů v Rusku jsou od 14 do 30 milinů. To je, jak jsem si zjišťoval, více než v jakékoliv jiné evropské zemi. V Rusku také zřejmě do jisté míry slouží náboženský konzervatismus (včetně islámu) jakožto ochrana před agresivním propagandou LGBT+ (13). Dle Lhoťana politika podpory tradičního islámu a tolerance vůči některým muslimským zvykům a specifikám vede k tomu, že v oblastech Ruska s převahou muslimů nejsou takové problémy jako v některých částech západní Evropy s převahou muslimských imigrantů a jejich potomků (14). Autor si ovšem není moc jist jakým směrem se situace v Rusku bude dále vyvíjet, ale doporučuje situaci s muslimy v Rusku sledovat, a to pro případnou inspiraci anebo jako odstrašující případ.

Lhoťan se ve své brožuře věnuje i situaci v České republice. Muslimů je zde odhadem 20 až 50 tisíc. I když oficiálně se u nás k islámu přihlásilo při sčítání obyvatel roku 2021 jen 5 132 osob, oproti 1 921 osobám roku 2011. Existuje zde 17 mešit a trvalých modliteben vedle různých dočasných modliteben. Muslimská komunita je u nás dle knihy rostoucí a vitální. Množství muslimů zde narůstá (15). I u nás se postupně vytváří paralelní muslimská společnost. Od roku 2012 zde třeba existuje Islámská komise pro rodinu, jejímž cílem je řešení manželských problémů v muslimských rodinách v souladu s muslimským právem, čili šaríou (16). I šaría je tedy dnes u nás už doma!

Lhoťan se v této své brožuře snažil načrtnout pokračování muslimské otázky v Evropě a České republice, aby tak doplnil a aktualizoval své starší publikace a texty. Rozhodně tato útlá samizdatová knížka stojí za přečtení a popřemýšlení.

bawerk.eu

(1) Lhoťan, L. Třetí vlna: islamizace, masová migrace a Rusko, str. 10-11.
(2) Tamtéž, str. 11.
(3) Tamtéž, str. 12 a 13.
(4) Tamtéž, str. 13-14.
(5) Tamtéž, str. 16.
(6) Tamtéž, str. 16.
(7) Tamtéž, str. 18.
(8) Tamtéž, str. 22.
(9) Tamtéž, str. 24 a 17.
(10) https://www.bawerk.eu/…tml.
(11) Lhoťan, L. Třetí vlna: islamizace, masová migrace a Rusko, str. 25-27.
(12) Tamtéž, str. 29-30.
(13) Tamtéž, str. 31-33.
(14) Tamtéž, str. 36.
(15) Tamtéž, str. 40-42 a 45.
(16) Tamtéž, str. 46.