Ústav pro jazyk český bude masivně šetřit

Ústav navrhuje v rámci úsporných opatření zrušit celou řadu slov nebo slovních spojení. Uvádí také, že se nejedná o nějaký novátorský čin. Například již slovník spisovné češtiny z roku 1978 upozorňuje čtenáře u slova „žebrák”, že s člověkem, který by takto mohl být označen, se není možné setkat. Stejný slovník pak řadí slovo „továrník” do kategorie takzvaných historismů. Neruší ho, ale jemně naznačuje, že by se nemělo používat.

Ústav se rozhodl, že doba jemného naznačování skočila. Proto navrhuje rovnou rušení. Každý návrh je podložen důkladným odůvodněním.

Vláda připravila z detailní zprávy krátký výtah, který rozeslala na všechny podřízené složky. Redakci se podařilo získat kopii:

Slovo „NÁZOR”: Ruší se bez náhrady

Důvodová zpráva: Byla provedena pečlivá analýza toho, jak je slovo „názor” využíváno a posouzena jeho společenská nebezpečnost. Analýza jasně ukázala, že jde o slovo zbytečné a navíc rozvrací demokracii.

Pokud vláda, vládní instituce nebo média, jejichž úkolem je podporovat vládnoucí ideologii, něco řeknou nebo napíší, nejedná se o názor, ale o objektivní informaci. Pokud by slovní spojení objektivní informace nestačilo, je možné nahradit jej zřejmým synonymem pravda.

Pokud někdo jiný než vláda, instituce nebo média vysloví nějaký názor, který je odlišný od objektivní informace, musí to být z logiky věci dezinformace nebo přímo kravina. Nemůže to být názor, neboť opakem pravdy není nikdy názor, ale v lepším případě pouze dezinformace.

Ústav logiky Univerzity Karlovy potvrdil, že důvodová zpráva představuje nenapadnutelnou logickou konstrukci. Jakákoli její kritika je tedy z definice dezinformací.

Slovní spojení „MYSLÍM SI, ŽE”: Ruší se s náhradou

Důvodová zpráva: Zrušení slovního spojení „myslím si, že” je logickým vyústěním zrušením slova názor. Je nemožné si něco myslet bez názoru.

Nicméně lidé by měli mít možnost šířit mezi zbylé nešťastníky pravdu, kterou se dozvěděli, a proto je ve slovníku povolen výraz „řekli mi, že si mám myslet, že”. Vyšší počet slabik v porovnání s rušeným výrazem je v tomto případě odůvodněn společenskou nebezpečností rušeného výrazu.

Slovo „POCHYBNOST”: Ruší se bez náhrady

Důvodová zpráva: Jesliže existuje pouze objektivní informace nebo pravda, je možné zrušit slovo „pochybnost”. O pravdě nemá smysl pochybovat. Dále se ruší veškerá přídavná jména, která mohou být ve spojitosti s rušeným slovem použita, zejména přídavné jméno „odůvodněná”.

Synonyma slov „HOMOGENNÍ” a „JEDNOTVÁRNÝ”: Ruší se bez náhrady

Důvodová zpráva: V plně diverzitní společnosti pozbyla tato slova významu a mohla by lidem připomínat minulost. Instrukce ministerstva vnitra, kterou vláda rozeslala dříve, jasně říká: „Zrušte minulost do roku 1984, od tohoto roku máme návod, jak postupovat”.

Slova „MUŽ”, „ŽENA”: Ruší se s náhradou

Důvodová zpráva: Není nutné odůvodňovat, neboť nařízení přišlo z Evropské unie v pravidelném oběžníku s názvem „Džendr Dejly”. Nahrazují se zájmenem „ŽO”, který navrhla evropská komise pro zvukomalebnost. Prý se nápěvek „když si báječný žo vezme báječnou žo” určitě chytne.

Vláda na závěr požádala ostatní podřízené útvary, aby při návrhu úsporných opatření byly stejně razantní a kreativní.