Utrpení s nechtěnými příchozími: Sousedské žaloby a referenda |

Sdílet článek:

Nevoli podpořil i nezávislý starosta obce Aleš Kňažovčík. Už na konci dubna potvrdil, že v obci bydlí utečenci. „Ano, v Havraníkách jsou ubytovaní uprchlíci z Ukrajiny… Ano, jsou to ukrajinští Romové,“ stojí v hojně sdíleném příspěvku, pod nějž se starosta dodatečně podepsal. Krátké sdělení zároveň nabádá místní k opatrnosti: „Nikoho cizího domů nepouštějte, protože jsem se dnes dozvěděl, že minulý týden se snažilo nějaké dítě, které není z Havraníků a chodilo a sahalo po klikách domů. Samozřejmě jestli se to bude opakovat, tak to začnu řešit s Policií ČR. Doufejme, že tahle situace brzy skončí.“

Starosty je mi opravdu líto. Řešit něco takového v ulhané době pošahané politické korektnosti, to je peklo samo. Přemýšlela jsem o tom, jak věc uchopit z hlediska zákonů (jakkoliv právní stát už dávno umřel, přeci jen má cenu to pořád, pořád a ještě jednou pořád zkoušet). Navíc v této nepěkné kauze si jistě každý soudce umí představit, že by podobné neštěstí stihlo i jeho pěkný domov – kdo například čekal stanové městečko v luxusní pražské čtvrti typu Troja?

Dospěla jsem proto k závěru, že by bylo zajímavé napsat tzv. sousedskou žalobu, přičemž žalovaným by byl jako vlastník náš drahý stát, který umí snad už jen škodit svým občanům, od kterých se přitom nechává drze vydržovat. Vycházím ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V jeho § 1013 odst. 1 se píše:

Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

Jestliže by eskalovaly problémy s jakýmikoliv lidmi, kterým stát umožňuje žít v jeho nemovitostech, pak ČR jako vlastník dovoluje takové užívání nemovitostí, které ruší nad míru přiměřenou poměrům okolní vlastníky a podstatně je omezuje v užívání jejich nemovitostí. Myslím si, že v takových okamžicích by mohly žalovat na ochranu svého vlastnického práva jak obce, tak i jednotliví soukromí vlastníci, kteří jsou celí pryč z toho, co všechno se v této republice může stát.

Vedle toho se pořád domnívám, že občané mají v rukávu eso v podobě místních referend – do podzimních voleb se dají ještě pořád pohodlně zorganizovat (a není to nic náročného). Otázka by by se mohla inspirovat těmi, o kterých už referendum proběhlo:

Souhlasíte s tím, aby obec Vranov v samostatné působnosti prosazovala všemi zákonnými prostředky pouze takový rozvoj území obce, který nepovede k navýšení počtu obyvatel obce nad celkový počet 1000 obyvatel?

Podle mne by pak mohla znít kupř. takto:

Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo obce XYZ učinilo v samostatné působnosti vše pro to, aby v obci nevzniklo zařízení pro hromadné ubytování cizích státních příslušníků?

K ní by se mohla přidat další otázka, která se týká celkově neřízené ukrajinské migrace a jejích dalekosáhlých negativních důsledků:

“Souhlasíte s tím, aby obec učinila v samostatné působnosti vše pro to, aby občanům obce zajistila v maximální možné míře přednostní:

přístup k předškolnímu a základnímu vzdělávání v co nejvyšší možné kvalitě za splnění všech zákonných a podzákonných norem;
dostupné a důstojné bydlení;
dostatečný přístup k občanskému vybavení;
přístup k potřebné lékařské péči;
přístup k důstojným sociálním službám?”

Vím, že obce mají svázané ruce, ale aspoň by starostové jako ten z Havraníků měli podložené svoje rozhodování názorem občanů. Někdo by za nimi zcela jasně stál. O někoho by se mohli při nelehkém úkolu hájit zájmy své vesnice proti zvůli státu opřít. A to se sakra počítá.

Je zajímavé, že proti nechtěným ubytovnám a jejich obyvatelům, jejichž způsob života přináší okolí značné problémy, obce bojují dlouhodobě:

Radnice měst i obcí na severu Čech se dostávají do poněkud paranoidní situace. Kvůli napětí mezi Romy a většinovou společností úzkostlivě hlídají každý prodej nemovitosti, ve které by případně mohla vzniknout ubytovna. Podbořany dokonce kupují ubytovny zpátky.

Problém nejsou jen romští občané, abyste si nemysleli, ale i zahraniční dělníci (odkud jsou, to můžeme jen hádat):

„Teď tady máme čtyři tyhle domy obsazené zahraničními dělníky. S hrůzou čekáme, co přibude dalšího. Zažili jsme ty lidi totálně opilé válející se v trávě před obchodem. Lidé se bojí, že se takové situace budou opakovat,“ popisuje zkušenosti s ubytovnami v obci hněvotínský nezávislý starosta Jaroslav Dvořák. Podobně mluví i místní s tím, že v poslední době však už problémy s osazenstvem ubytoven ve vesnici nejsou. „Vysedávali na zastávkách, popíjeli tam. Teď jsem je ale neviděla, je klid,“ popisují obyvatelky.

Kolín chce zabránit vzniku nových ubytoven pro nepřizpůsobivé. Podobných zařízení rychle přibývá, nyní jich jsou ve městě tři desítky. Radní proto schválili stavební uzávěru, která se týká staveb pro dočasné ubytování na celém území města. Měla by znemožnit výstavbu a kolaudace nových problémových ubytoven, uvedl místostarosta Tomáš Růžička (Kolíňáci). “Jedná se o opatření, které má zamezit vzniku nových ubytoven, ve kterých se koncentrují především sociálně vyloučené domácnosti. V těchto lokalitách se pak projevuje určitá drobná majetková trestná činnost či vandalismus,” řekl Růžička. Stavební uzávěra je podle něj platná do konce roku 2015 nebo do doby, než bude schválena změna územního plánu.

Vážně, ale vážně nechápu, proč se o tomto nemůžeme bavit jako dospělí. Proč nemůžeme připustit, že je to obří problém a že prostě musíme vědět, co a jak uděláme, abychom ho vyřešili. Mávání rukama a mletí pantem a vysílání signálů nikomu ještě nepomohlo…

P. S.: A když vidím, jak Válek zase blábolí o čtvrté a další tečce, je mi jasné, že podzim bude hodně krutý. Proto bych přidala do referenda třetí otázku:

Souhlasíte s tím, aby obec v samostatné působnosti jako subjekt, jehož úkolem je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů udělala vše, co je možné, aby život občanů obce neomezovaly a neničily restrikce související s koronavirem a k viru se přistupovalo jako k běžnému viru, se kterým se musíme naučit žít, zejm. aby:

děti ve školách (základních i mateřských, jichž je obec zřizovatelem) nemusely podstupovat testování a nemusely nosit prostředky „ochrany“ dýchacích cest;
občané nebyli rozdělováni podle toho, zda podstoupili či nepodstoupili očkování a aby neočkovaní nebyli diskriminováni;
aby nebyly zakazovány nebo omezovány legální podnikatelské aktivity na území obce;
aby nebyl občanům zakazován volný pohyb po území obce;
aby občané nebyly nuceni ničit si své zdraví nošením respirátorů, ústenek a jiné „ochrany“ dýchacích cest;“
a veškeré jiné kroky v samostatné působnosti obce směřující k návratu země do normálního stavu, jaký byl před březnem 2020?