VLADIMÍR T. GOTTWALD
Už dva týdny je jasné, že už třetí prezidentské období po sobě budeme mít za prezidenta bývalého člena KSČ. A já nad touhle skutečností vůbec nejásám. – Mnohem raději bych měl na Hradě prezidenta, který by jako stěžejní hodnotu preferoval svobodu a odpovědnost (a mimo to nikdy nebyl v žádné partaji levicové, natož krajně levicové).
Ovšem neviním z toho Zemana ani Pavla. A ani Babiše, vinou jehož účasti v letošním volebním finále o tom střídání bývalého komunisty bývalým komunistou víme už čtvrnáct dní. Ti všichni jsou prostě tací, jací jsou. Vinu shledávám spíš u české pravice (čímž nemíním zrovna partaje, které samy sebe za pravicové vydávají). Protože pravice do voleb nedokázala nalézt a nasadit ani jediného kandidáta, který by mohl konkutovat těm víceméně levicovým, současným či bývalým komunistům, progresivistům, trockistům, greendealistům, genderistům, nacionálním či internacionálním socialistům…
Na druhé straně jsem si ovšem vědom, že ve stávající společnosti je už fakt hodně těch, kteří těží z rozličných přerozdělovacích mechanismů a programů.
Někteří jsou příjemci dotací, subvencí, podpor, příspěvků etc., jiní se živí tím, že je přerozdělují. A pokud tací v elektorátu dominují, je sice smutné, ale vcelku pochopitelné, že je jim bližší košile než kabát (a plné hrnce od faraóna než odpovědnost a svoboda).
Takže bych se už asi měl pomalu smířit s tím, že dožiju-li dalších voleb, asi ani tehdy nepůjde zrovna o výběr mezi populisty a nepopulisty, ale spíše mezi populisty různého zaměření.
Takže jsem si tu teď jen tak trochu povzdechl. Leč jsa demokratem, jsem srozuměn s tím, že pokud má většina voličů na řízení veřejných záležitostí odlišný pohled než já, nezbude mi, než stav věcí respektovat. A držet palce sobě a Petru Pavlovi, aby byl prezidentem co možno férovým, aby se skeptické obavy nenaplnily. A i kdybych ty palce držel blbě či marně, nu což, nějak to snad vydržím, vždyť navěky tu nebudu…
(5 votes, average: 4,40 out of 5)
Loading... 
Be the first to comment