V těžkých časech bude první šetřit stát

Část projevu prezidenta Javiera Milei v parlamentu. Kompletní projev v odkazu na konci článku.

Překlad, zkrácení, mezititulky autor.

Vyrovnaný rozpočet

Návrh rozpočtu, který zde dnes předkládáme, obsahuje metodiku, která zajišťuje vyrovnaný rozpočet bez ohledu na vývoj ekonomiky. Základním kamenem je první zákon zdravé správy věcí veřejných: nulový deficit.

Nemohu nezmínit, že se dnes nacházíme na stejném místě, kde byl v prosinci roku 2001 za velkého jásotu vyhlášen bankrot Argentiny.

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že když chce vláda utrácet impulsivně a nemá rezervu na další zvyšování daní, což je případ Argentiny, je jediným způsobem, jak splatit dluh, půjčit si peníze nebo je natisknout. Připomeňme si stručně, jaká je historická praxe našich elit.

Utrácení je droga

Protože nechtějí přestat utrácet, vytvářejí deficity. Nejprve se zadluží, ale nechtějí přestat utrácet, a proto se dluh stane nesplatitelným. Tak se Argentina stala největším sériovým neplatičem na světě. Nesplácení dluhů ale není bez následků. Vyvolá již proslulý únik kapitálu. Pak začnou chybět dolary a politici nemají lepší nápad, než zavést cla nebo exportní poplatky, aby získali dolary od soukromého sektoru. Na druhé straně zavádějí omezení převodu kapitálu.

Inflace a kontrola cen

Protože to způsobí, že Argentině nechce na kapitálových trzích nikdo půjčit, nenapadne je nic lepšího, než začít tisknout peníze, které způsobují inflaci. Aby zabránili inflaci, zavedou kontrolu cen, o níž už 4 tisíce let víme, že nefunguje, nebo vymýšlejí regulace, které ničí soukromé vlastnictví, omezují toky kapitálu a následně zvyšují chudobu a bídu. To je smutná argentinská historie toho, co analytici nazývají ekonomickou politikou, ale je pouze systematickým porušováním vlastnických práv občanů.

Hadí vejce všech problémů

Problém deficitu ale není ničím novým. V Argentině jsme měli fiskální deficit ve 113 letech ze 123 a těch deset let, kdy jsme ho neměli, bylo proto, že už to všechno prasklo a Argentina byla v platební neschopnosti. To znamená, že prakticky 100 % novodobé historie Argentiny vlády nedodržovaly základní ekonomickou poučku.

Není tedy náhodou, že je Argentina největším sériovým neplatičem v moderních dějinách. Není také náhodou, že jsme se za posledních 120 let dostali z pozice země s nejvyšším HDP na obyvatele na světě do pozice země, ve které je 60 % jejích obyvatel chudých. Hadí vejce všech problémů, fiskální deficit, je jedinou konstantou v celé historii země. Chudoba a bída je důsledkem deficitu.

Proto jsme se rozhodli změnit metodiku, podle níž se rozpočet připravuje. Napřed budeme přemýšlet, kolik ušetřit, abychom viděli, kolik můžeme utratit.

Složení rozpočtu

Běžné výdaje se skládají ze součtu mandatorních výdajů, které jsou nezákonně indexovány, a výdajů, o kterých se rozhoduje individuálně. Mandatorní výdaje jsou indexovány podle inflace a dalších faktorů. Individuální výdaje indexovány nejsou.

Podle našeho návrhu by se mandatorní výdaje mohly zvýšit, pokud jsou skutečné příjmy vyšší než odhadované, ale individuální výdaje by zůstaly stejné. Při přechodném zvýšení příjmů bude stát moci šetřit nebo splatit dluh, při trvalém hospodářském růstu bude stát schopen vrátit zvýšené příjmy snížením daní.

Šetřit bude první stát

Na druhou stranu pokud ekonomika neroste a příjmy jsou nižší než očekávané, klesnou i mandatorní výdaje a budeme snižovat individuální výdaje, dokud nebude dosaženo nulového deficitu. Tentokrát to nebude soukromá sféra, ale spíše veřejný sektor, který bude absorbovat dopady odchylek v ekonomice.

Podtrženo a sečteno dosáhne nová rozpočtová metodika tří dosud nevídaných cílů:

• Navždy zajistí fiskální rovnováhu, čímž skončí s trestáním společnosti za státní zadlužování a tisk peněz.

• Donutí stát, aby převzal odpovědnost za důsledky ekonomických výkyvů.

• Donutí stát, aby nadměrné příjmy vrátil společnosti prostřednictvím snížení daní.

Znamená to, že budeme schopni nejen snížit daně, ale také velikost státu, který je tím největším břemenem.

Chci to zopakovat: Tato metodika chrání fiskální rovnováhu, ať už se ekonomika vyvíjí jakkoliv.

Atraktivní stát

Je nutné, aby se Argentina stala opět atraktivní pro Argentince. Musíme skoncovat se snahou vyhnat kapitál našich krajanů za pomoci vysokých daní, které pouze snižují velikost naší ekonomiky a trestají celou zemi chudobou. Musíme se jednou provždy spřátelit s myšlenkou, že pro zaměstnance je nejlepší podnikatel, který investuje.

Jediným způsobem, jak znásobit počet firem, je přestat jim strkat ruce do kapes a osvobodit je od pekla regulací, povolení a vysokých nákladů spojených s podnikáním.

Proto jsme kromě rozpočtu navrhli i nejambicióznější plán strukturálních reforem v historii Argentiny.

Přednesl prezident Argentiny Javier Milei na půdě parlamentu v polovině září.

Post scriptum

Od vzniku samostatné České republiky v roce 1992 byl státní rozpočet v přebytku v pěti letech: 1993 až 1995, 2016 a 2018. Od roku 2020 je průměrný schodek rozpočtu zhruba 5 % HDP.

Pozn. autora: Zadlužení České republiky a její ekonomická situace je nesrovnatelná s Argentinou, ale neschopnost státu šetřit a zvyšování daní jako první myšlenka v těžké době jsou jedinou jistotou i v České republice.

Věta „musíme zvýšit daně, protože nastala těžká doba” ale přeložena do významově přesnějšího tvaru znamená toto: „Stát šetřit nechce a nebude, i když nastaly těžké časy. Šetřit musí občané a to, co ušetří, musí odevzdat státu.”