Válka na Ukrajině se stává pro Kyjev stále těžší. S Putinem ale nechce jednat, dokud za ni Rusko nezaplatí |

Sdílet článek:

LIBOR NOVÁK

Situace na východě Ukrajiny se dramaticky mění, jak uvedl ruský prezident Vladimir Putin na své prosincové tiskové konferenci. Podle jeho slov probíhá pohyb na celé frontové linii každý den. V regionu Donbas ruská válečná mašinérie pomalu, ale jistě postupuje otevřenými poli, přičemž obsazuje a ničí vesnice i města. Pro místní obyvatele to znamená buď útěk před hrozbou bojů, nebo zoufalou evakuaci ve chvíli, kdy už granáty dopadají v jejich blízkosti.

Navzdory asymetrickým útokům Ukrajiny na ruské cíle, které získaly mezinárodní pozornost, Rusko dosahuje nejrychlejšího postupu od začátku invaze v únoru 2022. Po třech letech války, která si vyžádala milion obětí, Ukrajina ztrácí. Zatímco na bojišti dochází ke ztrátám, v USA se připravuje převzetí úřadu Donaldem Trumpem, jehož vztah k Ukrajině a jejímu prezidentovi Volodymyru Zelenskému je nejednoznačný.

Trumpova slova o ukončení konfliktu během 24 hodin po převzetí úřadu mohou být považována za velkohubá prohlášení, ale odráží jeho netrpělivost vůči pokračování války a nákladům, které to přináší Spojeným státům. Podle analytiků však nový prezident zdědí válku v negativní fázi a bez jasné strategie, jak dosáhnout úspěchu.

Ukrajinská vláda zatím odmítá jakékoliv náznaky, že Trumpova administrativa povede k mírovým rozhovorům. Podle poradce prezidenta Zelenského, Mychajla Podoljaka, nemůže být vyjednávání možné, dokud Rusko nezaplatí vysokou cenu za tuto válku, uvedl server BBC.

Prezident Zelenskyj se snaží situaci obrátit ve svůj prospěch. Po Trumpově vítězství ve volbách rychle navázal kontakt s jeho týmem a zajistil si osobní setkání při příležitosti obnovení katedrály Notre Dame v Paříži. Ukrajina zároveň předložila takzvaný „Plán vítězství“, který zahrnuje například využití ukrajinských přírodních zdrojů a bojově zkušených ukrajinských jednotek v Evropě po válce.

Nicméně návrh na členství Ukrajiny v NATO zůstává pro mnoho západních spojenců problémem. I přes loňské prohlášení NATO, že Ukrajina směřuje k integraci, nejsou USA ani Německo připraveny vydat pozvánku.

Kyjev zdůrazňuje, že jakékoliv příměří musí být doplněno silnými bezpečnostními zárukami. Bez konkrétního mechanismu, který by odstrašil Rusko od dalších agresí, se ukrajinská vláda obává opakování scénáře z minulosti, kdy dohody jako Budapešťské memorandum nebo Minské dohody selhaly. Podle Podoljaka je klíčové, aby Rusko čelilo okamžitým a výrazným vojenským odpovědím na jakoukoliv další agresi.

Západní spojenci mezitím pokračují v podpoře Ukrajiny. NATO zvažuje další systémy protivzdušné obrany, zatímco Velká Británie nabízí výcvikové mise. Odcházející Bidenova administrativa se snaží dodat co nejvíce vojenské pomoci, ale čas se krátí. Trump naopak naznačuje, že pomoc Ukrajině bude podmíněna zvýšením výdajů evropských členů NATO na obranu.

Rusko čelí nejen vojenským, ale i ekonomickým tlakům. Sankce západních zemí, v kombinaci s vysokou inflací a klesajícím rublu, oslabují jeho ekonomiku. I přes ztrátu 1500 mužů denně na bojišti si však Kreml stále drží tvrdý postoj.